Cesty ke zkoumání výuky tělesné výchovy: význam Analýzy didaktické interakce (ADI) a její modifikace (MADI)

Roč.23,č.2(2013)

Abstrakt

Výuka tělesné výchovy je zkoumána z různých úhlů pohledu od poloviny minulého století. Pozornost je nejvíce věnována fyzickému zatížení žáků ve výuce, využití času vyučovací hodiny k aktivnímu pohybu žáků a didaktické interakci učitel–žák (žáci). Významnou roli ve zkoumání výuky tělesné výchovy hrají především interakční výzkumy, které se zabývají nejen kvantitativní, ale i kvalitativní charakteristikou výuky tělesné výchovy. Pro tato zkoumání byly vytvořeny četné metody založené především na pozorování. Mezi nimi hraje významnou roli metoda s názvem Analýza didaktické interakce (ADI), umožňující zdůvodňovat vztahy mezi interakcemi učitel–žák (žáci) a výsledky učení žáků. Zjednodušením metody ADI vznikla metoda Modifikovaná analýza didaktické interakce (MADI), která nachází uplatnění především v přípravě budoucích učitelů tělesné výchovy. Tato metoda poskytuje studentům objektivní zpětné informace o tom, jak učivo žákům předkládali a jak se ve výuce tělesné výchovy chovali. Metody ADI a MADI jsou tedy nejen vhodným nástrojem ke zkoumání výuky tělesné výchovy, ale i prostředkem k jejímu ovlivňování a zkvalitňování.


Klíčová slova:
výuka; kvalita výuky; výuka tělesné výchovy; didaktická interakce; metoda ADI; modifikovaná analýza didaktické interakce; metoda MADI
Reference

Anderson, W. (1975). Videotape data bank. Journal of Physical Education & Recreation, 46(7),
31–35. https://doi.org/10.1080/00971170.1975.10611819

Anderson, W., & Barrette, C. (1978). Teacher behavior. In W. Anderson & C. Barrette (Eds.), What‘s going on in gym. Descriptive studies of physical education classes. Motor skills: Theory into practice, monograph 1 (s. 25–38). Distributed by ERIC Clearinghouse [Washington, D.C.].

Bales, R. F. (1950). Interaction process analysis a method for study of small groups. Cambridge, Mass.: Addison – Wesley.

Bellack, A. et al. (1966). The language of the classroom. New York: Teachers College Press.

Berdychová, J. et al. (1978). Tělesná výchova pro studující učitelství základní školy. Praha: SPN.

Galloway, C. M. (1971). Nonverbal: The language of sensitivity. Theory into practice, 10(4),
227–230. https://doi.org/10.1080/00405847109542335

Carreiro Da Costa, F., Pereira, P., Diniz, J., & Piéron, M. (1997). Motivation, perception de compétence et engagement moteur des élèves dans des classes d’éducation physique. Revue de l’Education Physique, 37(2), 83–91.

Cheff ers. J. (1977). Observing teaching systematically. Quest, 28(1), 17–28. https://doi.org/10.1080/00336297.1977.10519896

Coban, B., Sayfa, A., Defteri, Z., Yaz, D., & Köcesi, I. (2004, November). Gender interaction in coed education with quantitative and qualitative approach: A case study. Paper presented at the 10th ICHPER-SD European Congress and the TSSA 8th International Sport Science Congress, Antalya, Turkey.

Coll, R. K., Taylor, N., & Ali, S. (2001). Investigating tertiary level teacher-student interactions in Fiji using the Questionnaire on Teacher Interaction (QTI). Journal of Educational Studies, 23(2), 91–112.

Colvin, A. V. (1998). Learning is not a spectator sport: Strategies for teacher-student interaction. Journal of Physical Education, Recreation and Dance, 69(2), 61–63. https://doi.org/10.1080/07303084.1998.10605069

Costello, J., & Laubach, S. (1978). Student behavior. In W. Anderson & C. Barrette (Eds.), What‘s going on in gym. Descriptive studies of physical education classes. Motor skills: Theory into practice, monograph 1 (s. 11–24). Distributed by ERIC Clearinghouse [Washington, D.C.].

Dobrý, L., Svatoň, V., Šafaříková, J., & Marvanová, Z. (1997). Analýza didaktické interakce v tělesné výchově. Praha: Karolinum.

Dobrý. L., Svatoň, V., & Šafaříková, J. (1981). Deskripce a analýza didaktické interakce. In A. Tuček & V. Čepičková (Eds.), Utváření vztahů učitelů a žáků v socialistické škole (s. 38–74). Praha: UK.

Doyle, W. (1986). Paradigmes de recherche sur l’efficacité des enseignants. In M. Crahay & D. Lafontaine (Eds.), L’art et la science de l’enseignement (s. 435–481). Bruxelles: Ed. Labor.

Flanders, N. A. (1970). Analyzing teaching behavior. Reading: Addison – Wesley.

Freedman, M. (1978). Follow-up of physical education graduates from a teacher preparation program: A descriptive analysis (Unpublished doctoral dissertation). Ohio: Ohio State University.

Frömel, K. et al. (1992). Kreativní vyučování ve školní tělesné výchově. Olomouc: UP.

Gauthier, R. A. (1980, April). A descriptive-analytic study of teacher-student interaction in mainstreamed physical education classes. Paper presented at the Annual Meeting of the American Educational Research Association, Boston, MA.

Hadač, J., & Prášilová, M. (1982). Didaktika tělesné výchovy pro 1. cyklus škol. Brno: UJEP.

Hamre, B. K., & Pianta, R. C. (2006). Student-teacher relationships as a source of support and risk in schools. In G. G. Bear & K. M. Minke (Eds.), Children’s needs III: Development, prevention, and intervention (s. 59–71). Bethesda, Maryland: National Association of School Psychologists.

Hendl, J. (1997). Poznávání pomocí kvalitativního výzkumu. Česká kinantropologie, 1(1), 19–28.

Hercig, S. (1977). Charakteristika proměnlivosti působení učitele v hodinách s různým pohybovým obsahem (Diplomová práce). Praha: FTVS UK.

Janík, T. (2012). Kvalita výuky: vymezení pojmu a způsobu jeho užívání. Pedagogika, 65(3),
244–261.

Janík, T. (2010). Integrace idejí zaměřených k profesionalizaci učitelství: Diskuse na okraj monotematického čísla Pedagogiky č. 3–4/2010. Pedagogika, 60(3–4), 329–341.

Janíková, M. (2011). Interakce a komunikace učitelů tělesné výchovy. Brno: Paido.

Janíková, M., Janík, T., Mužík, V., & Kundera, V. (2008). CPV videostudie tělesné výchovy, sběr dat a zamýšlené analýzy. Orbis scholae, 2(1), 93–114. https://doi.org/10.14712/23363177.2018.223

Jansa. P. (1987). Deskripce a analýza činnosti učitelů a žáků I. stupně základní školy. In Tělovýchovný sborník (s. 175–198). Praha: Olympia.

Jones, E. R., & Figley, G. (1993). Physical educator pedagogical education and physical education teacher-student-interaction. International Journal of Physical Education, 30(1), 20–27.

Karásková, V. (1994). Profesní kompetence učitele tělesné výchovy na zvláštní škole (Habilitační
práce). Olomouc: UP Olomouc.

Koca, C. (2009). Gender interaction in coed physical education: A study in Turkey. Adolescence,
44(173), 165–185.

Lindberg, S. (2008). Leadership in sports – perceived teacher student-congruence in physical
education (Disertační práce). Göttingen: Georg-August-Universität Göttingen.

Mosston, M., & Ashworth, S. (2002). Teaching physical education. San Francisco: Benjamin
Cummings.

Mužík, V., & Hurychová, A. (1994). K novému pojetí didaktiky tělesné výchovy. Brno: MU

Mužík, V., & Uhlíř, Z. (1989). Ovlivňování vyučovací činnosti učitele tělesné výchovy na 1. stupni
základní školy. Teorie a praxe tělesné výchovy, 37(12), 724–731.

Naul, R. (2003). Koncepce školní tělesné výchovy v Evropě. Česká kinantropologie, 7(1), 39–53.

Nicaise, V., Fairclough, S., Bois, J., Davis, K., & Cogérino, G. (2007). Teacher feedback and interactions in physical education: Eff ects of student gender and physical activities. European Review of Physical Education, 13(3), 319–337. https://doi.org/10.1177/1356336X07081799

Novotná, I. (1984). Sledování dynamiky učební činnosti žáku ve vyučovacím bloku gymnastiky na základní škole (Diplomová práce). Praha: UK.

Pieron, M. (1978). Relationships between verbal and nonverbal behaviors in teaching physical education. In Towards a science of teaching physical education teaching analysis Yearbook, vol. 2. (s. 69–76). Liéges: Association Internationale des Ecoles supérieure d‘éducation physicue.

Pieron, M. (1982). Analyse de l’enseignement des activités physiques. Bruxelles: Ministère de l’Education Nationale et de la Culture française.

Piéron, M. (2005). Research on teaching physical activities and sport: Paradigms and selected
results. Italian Journal of Sport Science, 12(1), 4–17.

Piéron, M., & Haan, J.M. (1980). Pupils activities, time on task and behaviours in high school
physical education teaching. Bulletin of the Federation Internationale d’Education Physique,
50(3–4), 62–68.

Prášilová, M., & Dražil, V. (1963). Za vyšší intenzitu hodin tělesné výchovy na národní škole.
Teorie a praxe tělesné výchovy, 11(9), 401–408.

Prášilová, M. (1972). Některé podněty k hodnocení účinnosti školní tělesné výchovy. Tělesná
výchova a sport mládeže, 38(8), 340–349.

Ravizza, D. M. (2005). Students´perception of physical education teachers’ caring (Dissertation
thesis). Blacksburg, Virginia: Faculty of Virginia Polytechnic Institute and State University.

Roberts, S., & Fairclough, S. (2011). Observational analysis of student activity modes, lesson
contexts and teacher interactions during games classes in high school (11–16 years) physical education. European Physical Education Review, 17(2), 255–268. https://doi.org/10.1177/1356336X11420222

Rychtecký, A., & Fialová, L. (2004). Didaktika školní tělesné výchovy. Praha: Karolinum.

Šafaříková, J. (1980). Diagnostická činnost učitele jako východisko k řízení výchovně vzdělávacího procesu v tělesné výchově. Závěrečná zpráva. Praha: FTVS UK.

Snell, J. (1999). Improving teacher-student interaction in the EFL classroom: An action research
report. The Internet TESL Journal, 5(4). Dostupné z http://iteslj.org/Articles/Snell-Interaction.html

Süss, V., & Marvanová, Z. (2009). Zvyšování didaktické kompetence studentů TV při výuce
sportovních her pomocí modifikované analýzy didaktické interakce. In P. Matošková & D. Jonášová (Eds.), Intervenční pohybové programy (s. 146–165). Praha: FTVS UK.

Süss,V., Matošková, P., & Štefanšíková, K. (2003). Objektivní a subjektivní hodnocení vybraných forem chování učitele v hodinách tělesné výchovy. In L. Dobrý, V., Süss, & I. Čechovská (Eds.), Sborník z Vědeckého semináře sekce pedagogické kinantropologie 2003 v Daňkovicích. Dostupné z http://www.ftvs.cuni.cz/knspolecnost/pedagogicka/

Svatoň, V. (1990). Konfigurace proměnných didaktické činnosti v gymnastice se zřetelem k uplatnění didaktických řídících stylů. Závěrečná zpráva. Praha: FTVS UK.

Svoboda, B., & Kocourek, J. (1987). Výzkum osobnosti a vyučovací činnosti učitele tělesné
výchovy. In Tělovýchovný sborník (s. 48–74). Praha: Olympia.

Tělesná kultura. Recenzované periodikum Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. (2011), 34(1).

Vinařický, R. (1955). Zásady správné výživy sportovce. Praha: STN.

Vlček, P., & Mužík, V. (2012). Soulad mezi projektovaným a realizovaným kurikulem jako faktor
kvality vzdělávání v tělesné výchově. Česká kinantropologie, 16(1), 31–46.

Vrbas, J. (2010). Zdravotně orientovaná zdatnost dětí mladšího školního věku. Analýza vybraných ukazatelů. Brno: MU

Weiller, K. H., & Doyle, E. J. (2000). Teacher-student interaction: An exploration of gender
diff erences in elementary physical education. Journal of Physical Education, Recreation and Dance, 71(3), 43–45. https://doi.org/10.1080/07303084.2000.10605112

Widmer, K. (1976). Zum Problem des Lehrer-Schüler-Verhältnisses im Sportunterricht. In E. Beyer & P. Röthig (Eds.), Beiträge zur Gegenstandsbestimmung der Sportpädagogik. 1. Intern. Symposium für Sportpädagogik des ADL ‘75 in Karlsruhe (s. 13–43). Schorndorf: Hofmann.

Metriky

0


1020

Views

533

PDF views