Kritická místa kurikula na základní škole pohledem mezinárodního šetření TIMSS a českých učitelů – poznatky z fyziky
Roč.29,č.1(2019)
Cílem studie je zjistit, které úlohy zařazené do obsahové domény fyzika v šetření TIMSS v letech 1995, 1999 a 2007 byly problematické (ve smyslu slabých výsledků českých žáků ve srovnání s mezinárodním průměrem) a odhadnout příčiny této problematičnosti a následně stanovit kritická místa fyzikálního kurikula na základní škole. V úvodní části je stručně představen dosavadní výzkum týkající se kritických míst kurikula, která jsou definována jako oblasti, ve kterých se při vyučování a učení vyskytují problémy s fyzikálními koncepty. Rovněž je realizována hierarchizace těchto konceptů. Dále jsou stanovena kritéria, na jejichž základě bylo identifikováno celkem 19 problematických úloh zadaných v TIMSS, a rovněž je prezentován výzkum mající za cíl odhalit příčiny jejich kritičnosti (analýza kurikulárních dokumentů a rozhovory s 31 učiteli fyziky). Pro tři vybrané úlohy jsou vytvořeny sémanticko-logické sítě umožňující hlubší náhled na mentální procesy skryté za řešením těchto úloh žáky. Bylo identifikováno šest kritických míst fyzikálního kurikula na ZŠ a ukázáno, že příčiny kritičnosti je třeba hledat jak v psychodidaktické, tak v ontodidaktické oblasti. Prezentované výsledky naznačují, že je třeba věnovat pozornost identifikovaným kritickým místům fyzikálního kurikula, speciálně pak vývoji technik umožňujících překonat kritičnost těchto míst. Příčiny kritičnosti, stejně jako hierarchizace příslušných fyzikálních konceptů, by měly být vzaty do úvahy při reformě kurikulárních dokumentů.
kritická místa kurikula; mezinárodní srovnávací šetření; TIMSS; rozhovory; problematické úlohy; učitelé fyziky; sémanticko-logické sítě
Anderson, R. C., & Pearson, P. D. (1984). A schema-theoretic view of basic processes in reading.
In P. D. Pearson (Ed.), Handbook of Reading Research (s. 255–291). New York: Longman.
Beichner, R. J. (2009). An introduction to physics education research. In C. Henderson
& K. A. Harper (Eds.), Getting started in physics education research (s. 25–49). American
Association of Physics Teachers: College Park. Dostupné z http://www.percentral.org/
items/detail.cfm?ID=8806
Dvořák, D. (2009). Řazení učiva v soudobých teoriích kurikula. Pedagogika, 59(2), 136–152.
Dvořáková, I. (2015). Kostkovaná hustota. In V. Koudelková (Ed.), Sborník z konference Veletrh
nápadů učitelů fyziky 20. Praha: P3K. Dostupné z http://vnuf.cz/sbornik/rocniky/
Praha-2015_(20).html
Goodman, N., & Elginová, Z. E. (2017). Nové pojetí filozofie a dalších umění a věd. Praha: Univerzita
Karlova – Filozofická fakulta.
Hejný, M. (2008). Scheme-oriented educational strategy in Mathematics. In B. Maj, M. Pytlak,
& E. Swoboda (Eds.), Supporting Independent Thinking Through Mathematical Education.
Proceedings of CME 08 Conference (s. 40–48). Rzeszow: Nawa Era.
Hewitt, P. G. (1971). Conceptual physics: a new introduction to your environment. Little Brown:
Boston.
Höfer, G., Půlpán, Z., & Svoboda, E. (2005). Výuka fyziky v širších souvislostech (názory žáků).
Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni. Dostupné z https://kdf.mff.cuni.cz/vyzkum/
materialy/vyuka_fyziky_v_sirsich_souvislostech.pdf
Janík, T., & Slavík, J. (2009). Obsah, subjekt a intersubjektivita v oborových didaktikách.
Pedagogika, 59(2), 116–135.
Kaščák, O., & Pupala, B. (2011). PISA v kritickej perspektíve. Orbis Scholae, 5(1), 53–70. https://doi.org/10.14712/23363177.2018.74">https://doi.org/10.14712/23363177.2018.74
Kittel, C. (1985). Úvod do fyziky pevných látek. Praha: Academia.
Kohout, J., Mollerová, M., Masopust, P., Feřt, L., Kéhar, O., & Slavík, J. (2018). Kritická místa
ve výuce fyziky na ZŠ – úvod do problematiky a možnosti výzkumu. Arnica, 8(1), 26–34.
Kvasz, L. (2015). Inštrumentálny realizmus. Pavel Mervart: Červený Kostelec.
Lancor, R. (2014). Using metaphor theory to examine conceptions of energy in biology, chemistry, and physics. Science & Education, 23(6), 1245–1267.https://doi.org/10.1007/s11191-012-9535-8"> https://doi.org/10.1007/s11191-012-9535-8
Maňák, J. (2007). Modelování kurikula. Orbis scholae, 2(1), 40–53.
Mandíková, D., & Trna, J. (2011). Žákovské prekoncepce ve výuce fyziky. Brno: Paido.
Mentlík, P., Slavík, J., & Coufalová, J. (2018). Kritická místa kurikula, organizační a klíčové
koncepty – konceptuální vymezení a příklady z výuky geověd. Arnica, 8(1), 9–18.
Mollerová, M., Kohout, J., Feřt, L., & Masopust, P. (2018). Nedostatek aprobovaných učitelů fyziky
na západě Čech: bude hůř. Matematika–fyzika–informatika, 27(1), 46–54.
Palečková, J., Straková, J., & Tomášek, V. (1997). Třetí mezinárodní výzkum matematického
a přírodovědného vzdělávání – výsledky žáků 7. a 8. ročníků: přírodovědné předměty. Praha:
Ústav pro informace ve vzdělávání.
Rendl, M., & Vondrová, N. (2014). Kritická místa v matematice u českých žáků na základě
výsledků šetření TIMSS 2007. Pedagogická orientace, 24(1), 22–57. https://doi.org/10.5817/PedOr2014-1-22">https://doi.org/10.5817/PedOr2014-1-22
Rendl, M., Vondrová, N., Hříbková, L., Jirotková, D., Kloboučková, J., Kvasz, L., & Žalská, J. (2013). Kritická místa matematiky na základní škole očima učitelů. Praha: Univerzita Karlova.
Slavík, J., Janík, T., Najvar, P., & Knecht, P. (2017). Transdisciplinární didaktika: o učitelském sdílení
znalostí a zvyšování kvality výuky napříč obory. Brno: Masarykova univerzita.
Straková, J. (2011). Ke kritice výzkumu PISA. Orbis scholae, 5(3), 123–127. https://doi.org/10.14712/23363177.2018.88">https://doi.org/10.14712/23363177.2018.88
Straková, J. (2016). Mezinárodní výzkumy výsledků vzdělávání: metodologie, přínosy, rizika
a příležitosti. Praha: Univerzita Karlova.
Strawson, P. F. (1997). Indivíduá. Esej o deskriptívnej metafyzike. Bratislava: Iris.
Štech, S. (2015). Proč se kritizuje PISA? Pedagogická orientace, 25(4), 605–612.
Štěpáník, S., & Slavík, J. (2017). Žákovské prekoncepty jako konstitutivní prvek výuky mateřského jazyka. Pedagogická orientace, 27(1), 58–80.https://doi.org/10.5817/PedOr2017-1-58"> https://doi.org/10.5817/PedOr2017-1-58
Švaříček, R., Šeďová, K., Janík, T., Kaščák, O., Miková, M., Nedbálková, K. (…) Zounek, J. (2007).
Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál.
Tomášek, V., & Mandíková, D. (2009). Výsledky českých žáků ve výzkumu TIMSS 2007.
Matematika–fyzika–informatika, 19(5), 275–291.
Tomášek, V., Frýzková, M., Janoušková, S., Mandíková, D., Palečková, J., & Švejdová, D. (2009).
Výzkum TIMSS 2007: Úlohy z přírodních věd pro 8. ročník. Praha: Ústav pro informace
ve vzdělávání. Dostupné z https://www.csicr.cz/getattachment/cz/O-nas/Mezinarodnisetreni-
archiv/TIMSS/TIMSS-2007/Ulohy-z-PV-8-roc-publikace.pdf
ÚIV. (2001). Úlohy z matematiky a přírodních věd pro žáky 8. ročníku: třetí mezinárodní výzkum
matematického a přírodního vzdělávání: replikace 1999. Praha: Ústav pro informace
ve vzdělávání. Dostupné z http://www.csicr.cz/getattachment/cz/O-nas/Mezinarodnisetreniarchiv/
TIMSS/TIMSS-1999/matematicke-a-prirodovedne-ulohy.pdf
Vondrová, N., & Rendl, M. (2017). Kritická místa matematiky základní školy v řešeních žáků.
Praha: Univerzita Karlova.
Wilkes, P. (1973). Solid state theory in metallurgy. Cambridge: Cambridge University Press.
Tato práce je licencována pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0.
Copyright © 2019 Jiří Kohout, Marie Mollerová, Pavel Masopust, Lukáš Feřt, Jan Slavík