DEVONIAN SEDIMENTARY ROCKS TECTONICALLY INCORPORATED INTO THE BRNO MASSIF, EASTERN MARGIN OF THE BOHEMIAN MASSIF

Ján Klištinec, Rostislav Melichar

Abstrakt

Devonské sedimentární horniny tektonicky začleněné do brněnského masivu, východní okraj Českého masivu

 

Devonská klastika severního okolí Brna jsou součástí sj. orientované zóny Babího lomu, která probíhá středem brněnského masivu. I když devon tvoří zdánlivě samostatný relikt, byly na jižním svahu kopce Strážná (369 m n. m.) nalezeny klíčové informace pro řešení stavby celé zóny Babího lomu: 1) Horninový sled devonských klastik je na dané lokalitě dostatečně variabilní (břidlice, prachovce, pískovce, křemenné a petromiktní slepence), což umožňuje dobře rozpoznat vrstevnatost i směr do nadloží. 2) Vrstevnatost devonských hornin se v z. části reliktu uklání k V a směrem na V se překlápí přes vertikální orientaci do pozice překocené s úklonem k Z. 3) Omezení devonských hornin je z části primární – transgresivní (na JZ s reliktním fosilním zvětráním podloží), z části tektonické (východní a sz. omezení). Uvedená pozorování lze v kombinaci se strukturně geologickými informacemi z okolí vysvětlit následující interpretací: 1) Devonské vrstvy tvoří překocenou vrásu. S největší pravděpodobností se jedná o antiklinálu s osní plochou ukloněnou k Z. 2) Vrásová stavba vznikla zřejmě v důsledku deformace vlekem podél násunového zlomu a tvoří spodní část tektonické šupiny. 3) Svrchní část této šupiny reprezentují horniny hřbetu Babího lomu. Následné křehké postižení vedlo k rozdělení struktury a posunutí částí do různých úrovní za vzniku dnešního obrazu geologické stavby.

Bibliografická citace

Klištinec, J., Melichar, R. (2018). Devonian sedimentary rocks tectonically incorporated into the Brno Massif, eastern margin of the Bohemian Massif. – Geological research in Moravia and Silesia, 25, 1–2, 92–96.

Klíčová slova

tectonics, Devonian, Brunovistulicum, Brno Massif, Variscan orogeny

Plný Text:

HTML (English)

Reference

Zobrazit literaturu Skrýt literaturu

Bábek, O., Kalvoda, J., Melichar, R. (1995): Spodnokarbonské vápence při západním okraji brněnského masívu. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, 2, 40–42. Brno.

Dvořák, J. (1963a): Devon. – In: Kalášek, J. (ed.): Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR, list Brno, 77–82. Ústřední ústav geologický, Praha.

Dvořák, J. (1963b): Tektonika devonu a spodního karbonu. – In: Kalášek, J. (ed.): Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR, list Brno, 165–169. ÚÚG, Praha.

Gerlich, W. (1932): Über die Tektonik der innerhalb der Brünner Eruptivmasse gelegenen unterdevonischen Sandsteine und Konglomerate. – Verhandlungen Naturforschenden Vereines in Brünn, 63 [1931], 78–119. Brno.

Hanžl, P., Melichar, R. (1997): The Brno Massif: a Section through the Active Continental Margin or Composed Terrane? – Krystalinikum, 23, 33–58. Brno.

Hanžl, P., Melichar, R., Leichmann, J. (1999): Excursion Guide. – Geolines, 8, 79–94. Praha.

Hladil, J. (1991): Čelechovické vápence v deformačních strukturách na v. okraji boskovické brázdy. – Zprávy o geologických výzkumech, 24, 55. Praha.

Hroza, M. (2003): Paleonapjatostní analýza vybraných lokalit brněnského masivu. – MS, diplomová práce PřF, Masarykova Univerzita. Brno.

Kettner, R., Chlupáč, I. (1962): Devon Moravského krasu a Drahanské vrchoviny. – In: Svoboda, J. (red.): Vysvětlivky k přehledné geologické mapě 1:200 000, M-33-XXIII Česká Třebová, 108–119. Praha.

Melichar, R., Kalvoda, J. (1997): Strukturně-geologická charakteristika němčicko-vratíkovského pruhu. – In: Grygar, R. (red.): Sborník II. Semináře české tektonické skupiny. Exkurzní průvodce. Sedimentární vývoj synorogenních pánví, 51–52. Ostrava.

Mitrenga, P., Rejl, L. (1993): Brněnský masiv. – In: Přichystal, A., Obstová, V., Suk, M. (eds): Geologie Moravy a Slezska, 9–13. Brno.

Rez, J., Melichar, R., Kalvoda, J. (2011): Polyphase deformation of the Variscan accretionary wedge: an example from the southern part of the Moravian Karst (Bohemian Massif, Czech Republic). – Special publications of Geological Society of London, 349, 223–235. https://doi.org/10.1144/SP349.12

Roupec, P. (1994): Analýza napěťového pole ze střižných zón se stylolity na lokalitě Babí lom u Brna. – Bulletin of the Czech Geological Survey, 69, 3, 69–72. Praha.

Špaček, P., Kalvoda, J., Hladil, J., Melichar, R. (2002): Stratigraphic reconstruction of tectonically disturbed carbonate sequences along the western margin of the Brno batholith: A need of multidisciplinary approach. – Bulletin of the Czech Geological Survey, 77, 3, 201–215. Praha.

Svoboda, J. (1964): Regionální geologie ČSSR. I. Český masív. 1 Krystalinikum. Ústřední ústav geologický. Praha.

Wojewoda, J., Nehyba, S., Gilíková, H., Buriánek, D. (2015): Devonian siliciclastic rocks of the Babí lom locality. — Geological Quarterly, 59, 229–238. Warszawa.

Zádrapa (1962)?????

Zapletal, K. (1931–1932): Geologie a petrografie země moravskoslezské (s ohledem na užitková ložiska). – Od Horácka k Podyjí. Vlastivědné publikace moravskoslezské, číslo 1. Brno.

Železný, Z., Melichar, R. (2002): Kontakt metabazitové zóny a granitoidů brněnského masivu v Grohově ulici v Brně. Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku v r.2001, 9, 85–86. Brno.

https://doi.org/10.5817/GVMS2018-1-2-92