Výzkum sedimentů zaniklého Leštinského rybníku na Zábřežsku

Roč.30,č.1-2(2023)

Abstrakt

V okolí Zábřehu na Moravě bylo během 15. století vybudováno několik rybníků, které postupem času zanikaly, přičemž do současnosti byl dochován pouze jeden (Oborník). Jediným dokladem existence těchto rybník v krajině jsou v současné době hráze, dochované v různé kvalitě. Dalším potencionálním dokladem přítomnosti rybníků je rybniční sediment, jehož existence a rozsah je předmětem zkoumání tohoto textu. Pro výzkum byl vybrán zaniklý Leštinský rybník, který se nacházel východně od Zábřehu. Tento rybník byl zachycen pouze na mapách z I. vojenského mapování, v novějších mapách už zobrazen není. Na jeho přítomnost nasvědčuje částečně zachovalá hráz nepříliš zřetelná v krajině ale patrná z Lidarových snímků. Rybniční sedimenty byly zkoumány kombinací geologického průzkumu (mělké vrty) a geofyzikální prospekce (ERT a georadar). Celkem bylo odebráno 5 vrtných jader, na kterých byla měřena magnetická susceptibilita, zrnitost, prvkové složení a spektrální odraznost. Na základě litologie a provedených analýz byly identifikovány 4 facie, které byly interpretovány jako recentní půdní vrstva (facie P1), rybniční sediment (facie R) a fluviální sedimenty tvořené předrybniční nivní půdou (facie P2) a hrubozrnnými písky (facie F). Geofyzikální průzkum koreluje z litologií zjištěnou ve vrtech a rozšiřuje tyto informace do prostoru. Především georadarová facie RF3, interpretovaná jako báze rybničních sedimentů je v georadarových profilech dobře sledovatelná. Získané výsledky poskytují informace o výskytu a mocnosti rybničního sedimentu. Rybniční sediment se povedlo zachytit ve vrtech v mocnostech od 12 do 38 cm, přičemž nebyla pozorována žádná vnitřní stratigrafie rybničních sedimentů. Pravděpodobným důvodem tak malé mocnosti sedimentu může být původně malá hloubka rybníka nebo proces letnění rybníku, při kterém v pravidelných cyklech docházelo k vysoušení a odstraňování rybničního sedimentu.


Klíčová slova:
Mohelnická brázda; historické rybníky; geofyzikální měření; Georadar; Elektrická odporová tomografie; Vrtná jádra; Laboratorní analýzy
Reference

Bábek O., Sedláček J., Lenďáková Z., Elznicová J., Tolaszová J., Pacina J. (2021): Historical pond systems as long-term composite archives of anthropogenic contamination in the Vrchlice River, Czechia. Anthropocene, 33: 100283.

Bábek O., Sedláček J., Novák A., Létal A. (2018): Electrical resistivity imaging of anastomosing river subsurface stratigraphy and possible controls of fluvial style change in a graben-like basin, Czech Republic. Geomorphology, 317, 139–156.

Baines D., Smith D. G., Frose D. G., Bauman P., Nimack G. (2002): Electrical Resistivity ground imaging (ERGI): a new tool for mapping the lithology and geometry of channel-belts and valley-fills. Sedimentology, 49: 441–449.

Balascio N.L., Kaste J.M., Meyer M.G., Renshaw M., Smith K., Chambers R.M. (2019): A high-resolution mill pond record from eastern Virginia (USA) reveals the impact of past landscape changes and regional pollution history. Anthropocene 25.

Barnet I., Čurda J., Holásek O., Koverdynský B., Manová M., Müller V., Opletal M., Rejchrt M., Skácelová D., Šalanský K., Večeřa J. (1999): Vysvětlivky k souboru geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů v měřítku 1:50 000. List, 14-41 Šumperk. Vyd. 1. Praha : Český geologický ústav, 82 s. Edice ekologických map České republiky.

Boyd C. E. (1995): Bottom soils, sediment, and pond aquaculture. Springer Science & Business Media.

Bristow C. S., Jol H. M. (2003): Ground Penetrating Radar in sediments. Geological Society, London.

Duras J. (2022): Jak (ne)snadné je mít rybník s čistou vodou - příběh Velkého Boleveckého rybníka v Plzni. Nakladatelství Academia, SSČ AV ČR. Časopis Živá 3/2022: 129–132.

Elznicová J., Kiss T., Von Suchodoletz H., Bartyik T., Sipos G., Lenďáková Z., Fačevicová K., Pavlů I., Kovárník J., Matys Grygar T. (2022): Was the termination of the Jizera River meandering during the Late Holocene caused by anthropogenic or climatic forcing?. Earth Surface Processes and Landforms.

Frajer J. (2021): Mezi vrstvami palimpsestu: historickogeografický výzkum proměn funkcí malých vodních nádrží na příkladu města Čáslav. Geografie, 126, 4, 393–418.

Gergel J., Husák Š. (1997): Revitalizace vodních nádrží. 1. Vyd. Praha: Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy. 56 s.

Hurt R. (1960): Dějiny rybnikářství na Moravě a ve Slezsku. I. díl. Ostrava: Krajské nakladatelství.

Chudaničová M., Hutchinson S. M., Hradecký J., Sedláček J. (2016): Environmental magnetism as a dating proxy for recent overbank sediments of (peri-)industrial regions in the Czech Republic and UK. Catena 142:21–35.

Čtyroký P. (1995): Stratigrafie svrchního miocénu a pliocénu Hornomoravského úvalu. Zprávy o geologických výzkumech, 1994, 28–31.

Demek J., Balatka B., Buček A., Czudek T., Dědečková M., Hrádek M., Ivan A., Lacina J., Loučková J., Raušer J., Stehlík O., Sládek J., Vaněčková L., Vašátko J. (1987): Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Academia. Praha

Demek J., Mackovčin P., Balatka B., Buček A., Cibulková P., Culek M., Čermák P., Slavík P., Vašátko J. (2006): Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. AOPAK ČR, Brno.

Gómez-Ortiz D., Martín-Velázquez S., Martín-Crespo T., De Ignacio-San J.C., Lillo-Ramos J. (2010): Application of electrical resistivity tomography to the environmental characterization of abandoned massive sulphide mine ponds (Iberian Pyrite Belt, SW Spain). Near Surf. Geophys. 8, 65–74.

Graney J.R., Eriksen T.M. (2004): Metals in pond sediments as archives of anthropogenic activities: a study in response to health concerns. Appl. Geochem. 19 (7), 1177–1188.

Laine A., Gauthier E., Garcia J.P., Petit C., Cruz F., Richard H. (2010): A three-thousand-year history of vegetation and human impact in Burgundy (France) reconstructed from pollen and non-pollen palynomophs analysis. C. R. Seances Soc. Biol. Fil. 333 (11–12), 850–857.

Neal A. (2004): Ground-penetrating radar and its use in sedimentology: principles, problems and progress. Earth-Sci Rev 66(3):261–330.

Pavelková R., Frajer J., Havlíček M., Netopil P., Rozkošný M., David V. (2016): Historical ponds of the Czech Republic: an example of the interpretation of historic maps. J. Maps 12 (supp1), 551–559.

Pavelková Chmelová R., Frajer J., Netopil P. (2014): Historické rybníky České republiky: srovnání současnosti se stavem v 2. polovině 19. století. Praha: Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka.

Petřík J., Doláková N., Nehyba S., Lenďáková Z., Prišťáková M., Adameková K., Petr L., Dresler P., Macháček J. (2018): Zaniklý meandr u Severního předhradí archeologické lokality Pohansko u Břeclavi. Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, 25, 1–2, 41–48.

Power A.L., Worsley A.T. (2009): Using urban man-made ponds to reconstruct a 150- year history of air pollution in northwest England. Environment. Geochem. Health 31 (2), 327.

Růžička M. (1989): Pliocén Hornomoravského úvalu a Mohelnické brázdy (The Pliocene of Upper Morava Basin and Mohelnice Graben). Sborník Geologických Věd, Antropozoikum 19, 129–151.

Sedláček J., Bábek O., Kielar O. (2016): Sediment accumulation rates and high-resolution stratigraphy of recent fluvial suspension deposits in various fluvial settings, Morava River catchment area, Czech Republic. Geomorphology 254, 73–87.

Sedláček J., Bábek O., Matys Grygar T. (2013): Trends and evolution of contamination in a well-dated water reservoir sedimentary archive: The Brno Dam, Moravia, Czech Republic. Environ. Earth Sci. 69, 2581–2593.

Sedláček J., Tolaszová J., Kříženecká S., Bábek O., Zimová K. (2020): Regional contamination history revealed in coal-mining-impacted Oxbow Lake sediments. Water Air Soil Pollut. 231:208.

Stolz C., Grunert J. (2008): Floodplain sediments of some streams in the Taunus and Westerwald Mts., western Germany, as evidence of historical land use. Zt. Geomorphol. 52 (3), 349–373.

Sychra J., Danihelka J., Heralt P., Horal D., Horsák M., Chytil J., Kubíček F., Květ J., Macháček P., Přikryl I., Roleček J. (2008): Letnění rybníka Nesyt v roce 2007, Živa LVI(XCIV), č. 4: s. 189–192.

Šarapatka B., Pavelková Chmelová R., Frajer J. (2014): The Development of Pond-Management as an Integral Part of the Cultural Inheritance of the Czech Republic Focusing on the Situation from the Mid-19th Century. Životné prostredie, 48, 1. Pages S29–32.

Špaček P., Bábek O., Štěpánčiková P., Švancara J., Pazdírková J., Sedláček J. (2015): The Nysa-Morava Zone: an active tectonic domain with Late Cenozoic sedimentary graben in Western Carpathians´ foreland (NE Bohemian Massif). Springer – Verlag Brlin Heidelberg.

Vrána K., Beran J. (2002): Rybníky a účelové nádrže. Vyd. 2. Praha: Vydavatelství ČVUT.

Yuvanatemiya V., Boyd C.E. (2006): Physical and chemical changes in aquaculture pond bottom soil resulting from sediment removal. Aquac. Eng. 35, 199–205.

Metriky

0

Crossref logo

0


74

Views

21

pdf views