Politická komunikace v příbězích zneuctěných památníků

Gergely Kunt, Dóri Szegő, Júlia Vajda

Abstrakt

V tomto článku analyzujeme vizuální narativy vztahující se na znesvěcení dvou veřejných památníků v Budapešti. Zasazujeme tyto narativy do rámce změny v užití a interpretaci veřejného prostoru a jeho památníků, jež vyplývá z demokratické tranzice a moderních technologií a jež je doprovázena novými formami posilování a problematizování legitimních narativů paměti. Analyzujeme dvě sady videonahrávek, které byly pořízeny během dvou demonstrací u odlišných památníků, přičemž oba se nacházejí blízko Kossuthova náměstí. Na tomto náměstí sídlí parlament a skrze proměny soch a památníků na něm sehrálo v maďarských dějinách klíčovou roli při vytváření, udržování a nahrazování narativů paměti. Oba památníky, stejně jako demonstrace a proti-demonstrace v ohnisku našeho zájmu, jsou součástí politické hry o tyto narativy. Videonahrávky při analýze pojímáme jako vyprávěné příběhy, pozorujeme odlišné vrstvy jako třeba interpretaci tvůrců, demonstrantů i jejich publika (které tato videa online interpretuje). V prvním případě analyzujeme video z demonstrace organizované stoupenci krajně pravicové strany, při níž byla zneuctěna socha Mihály Károlyiho, maďarského meziválečného politika. Ve druhém případě analyzujeme videa z proti-demonstrace pořádaného antifašistickými organizacemi a soukromými osobami u kontra-památníku nazývaného „Boty na dunajské promenádě“, který připomíná oběti šoa a apeluje na společenskou zodpovědnost. Tento památník byl zneuctěn neznámými pachateli, kteří do bot vložili prasečí nožky. Analyzujeme demonstraci proti tomuto zneuctění, jež se u památníku konala, a rozebíráme různé perspektivy, které se ve videonahrávkách z ní objevují.

Klíčová slova

vizuální památka; narativy paměti; konflikt interpretací; politické ideologie; veřejný prostor; památníky; znesvěcení

Plný Text:

Reference

Zobrazit literaturu Skrýt literaturu

ALEXANDER, Jeffrey C. The Civil Sphere. 1.vyd. London and New York: Oxford University Press, 2006. ISBN 0198036817.

ASSMANN, Aleida a Sebastian CONRAD (eds.). Memory in a Global Age: Discourses, Practices and Trajectories. 1. vyd. Houndmills: Palgrave Macmillan, 2010. ISBN 0230272916.

BEKE, László a Annamária SZŐKE (eds.). MTA Művészettörténeti Kutatóintézet: Budapest, 2005.

GERŐ, András. Térerő: A Kossuth tér története. ÚMK. Budapest: 2008.

Hetek, 2000, roč. 4, č. 45, November 4. ISSN 1418-0979.

HOSKINS, Andrew. Digital network memory. In ERLL, Astrid a Ann RIGNEY (eds.). Mediation, remediation, and the dynamics of cultural memory. Walter de Gruyter: Berlin. 2009, s. 91–108. ISBN 3110204444.

GYÖRGY Péter. Állatkert Kolozsváron: Képzelt Erdély. 1. vyd. Magvető: Budapest. 2013. ISBN: 9789631430790.

PÓTÓ János. Az emlékeztetés helyei: Emlékművek és politika. 1. vyd. Osiris: Budapest. 2003. ISBN: 9633895046

PÓTÓ, János. Terek és nevek. Köztérelnevezések a szimbolikus politika tévútjain. Történeti Szemle, 2012, roč. 64, č. 1. ISSN 0040-9634.

ROSENTHAL, Gabriele. Erlebte und erzählte Lebensgeschichte. Gestalt und Struktur bio-graphischer Selbstbeschreibungen. 1. vyd. Frankfurt a. M.: Campus. 1995. ISBN 3593352915.

SZEKELY, Júlia. Hacking the History in Budapest: Public Monuments as Horms of an Alternative Messaging System. Tourism Anthropology, 2014. V tisku.

VARGA, Balázs. Károlyi Mihály újratemetése. Sic itur ad astra. 1993, č. 2–4, s. 43–56. ISSN 0238-4779.

VÖRÖS, Boldizsár. Károlyi Mihály tér, Marx-szobrok, fehér ló: Budapest szimbolikus elfoglalásai 1918-1919-ben. Budapesti negyed: lap a városról, 2000, roč. 8, č. 3–4, s. 144–172. ISSN: 1418-8724.

WHITE, Hayden. Metahistory: The Historical Imagination in 19th-century Europe. 1. vyd. Baltimore: Johns Hopkins UP. 1973. ISBN 0-8018-1761-7.

https://doi.org/10.5817/SOC2013-4-35