Vietnamské rodiny a jejich české chůvy: Vzájemná závislost v péči o děti

Adéla Souralová

Abstrakt

Některé vietnamské rodiny v České republice si najímají české chůvy (tety, babičky) na hlídání svých dětí. Tento model stojí v protikladu k dominantnímu obrazu chův (pomocnic v domácnosti) v západním světě, kde je tato profese vykonávána migrantkami a analyzována pomocí aditivního přístupu zdůrazňujícího vícenásobné znevýhodnění těchto žen z důvodu etnických a třídních nerovností. Článek vychází z kvalitativního výzkumu, který se zaměřil mimo jiné na motivace českých žen pracovat jako chůvy ve vietnamských rodinách a motivace vietnamských rodin najímat české chůvy pro péči o své děti. Během výzkumu bylo realizováno více než třicet rozhovorů se třemi typy aktérek a aktérů, kteří jsou součástí těchto vztahů založených na placené péči – s chůvami, matkami a dětmi. Text přináší závěry intersekcionální analýzy motivací na obou stranách lokálního řetězce péče (motivace pracovat jako chůva ve vietnamské rodině a motivace najímat českou chůvu pro své děti), přičemž tyto motivace kontextualizuje na spojnici různých ekonomických, sociálních a kulturních světů. Sleduje, jak jsou tyto motivace utvářeny na průsečíku sociálních kategorií genderu, etnicity a transnacionality („přes-hraničnosti“). Článek se kriticky vymezuje vůči těm výzkumům, které ekonomizují fenomén placené péče a považují jej za výdobytek privilegované střední třídy na straně poptávky a prostředek k přežití pro chudé ženy na straně nabídky.

Klíčová slova

péče o děti; migrace; oboustranná závislost; genderové biografie

Plný Text: