Individualismus versus holismus: Nástin pokusu o řešení teoretického dilematu

Roč.9,č.1
Sociologická teorie

Abstrakt
Individualistická a holistická linie sociologického výkladu jsou dvě základní tendence v sociálněteoretickém myšlení, ze kterých vyrůstá linie třetí, jež se snaží obě předchozí – jako dvě určité krajnosti – propojit dohromady v rámci jednoho výkladového modelu. Dějiny sociologie 20. století ukazují, že obě výkladové linie představují životaschopné badatelské strategie, která se přetransformovaly do mnoha konkrétních podob, do řady různých sociologických škol a směrů. Pro dosavadní snahy o překonání rozporu mezi individualismem a holismem, které lze v sociologii zaznamenat, je charakteristické nejčastěji to, že jejich proponenti volí strategii, umožňující během teoretického výkladu střídavě měnit „pozorovatelské stanoviště“ a sledované otázky nahlížet a vysvětlovat střídavě z obou pozic – individualistické i holistické. Proporce, v níž jsou obě perspektivy ve výkladech takových autorů zastoupeny, bývají rozdílné; někdy může mít výklad blíže k holismu (Boudrieu), jindy k individualismu (Berger a Luckmann). Jeden z nejambicoznějších pokusů o vyrovnání se s tímto letitým problémem představuje Giddensova teorie strukturace a paralelně vedle ní formulovaná a jí příbuzná koncepce sociálního realismu Roye Bhaskara a Margaret Archerové. Autor navrhované stati se pokusí v článku nastínit vlastní řešení této teoretické otázky, které je od uvedených koncepcí odlišné.

Klíčová slova:
sociologická teorie; individualismus; holismus; homo duplex; dualismus
Reference

ARCHER Margaret S. Morphogenesis vs. Structuration. British Journal of Sociology, 1982, č. 33, s. 455–483, ISSN 1468-4446. https://doi.org/10.2307/589357

ARCHER Margaret S. Realist Social Theory: The Morphogenetic Approach. Cambridge: Cambridge University Press, 1995, s. 368, ISBN 978-0521484428. https://doi.org/10.1017/CBO9780511557675

ARCHER Margaret S., 2008: „Lze najít pojítko mezi vysvětlením a porozuměním?“ In: Sociologický časopis, Vol. 44, č. 1, s 7-22, ISSN 0038-0288.

BHASKAR Roy 1978. „On the Possibility of Social Scientific Knowledge and the Limits of Naturalism.“ In: Journal for the Theory of Social Behavior, 8, s. 1-28, ISSN 1468-5914. https://doi.org/10.1111/j.1468-5914.1978.tb00389.x

COLEMAN James S. 1986. Social Theory, Social Research, and a Theory of Action. In: American Journal of Sociology 91, č. 6, str. 1309 – 1335, ISSN 0002-9602.

COLEMAN James S. 1994. Foundations of Social Theory. Cambridge, Massachusetts: The Belknap Press of Harvard University Press, s. 993, ISBN 0-674-31226-0. https://doi.org/10.1086/228423

COLLINS Randall, 1981. „On the Microfoundations of Macrosiology.“ In: American Journal of Sociology 86 (5), s. 984–1014, ISSN 0002-9602. https://doi.org/10.1086/227351

COLLINS Randall, 1988. Theoretical Sociology. San Diego: Harcourt Brace Jovanovich, s. 565, ISBN 015591474X.

DURKHEIM Émile 1913. „Le probléme religieux et la dualité de la nature humaine.“ In: Bulletin de la Société Francaise de la Philosophie, Vol. XIII., s. 63-113.

DURKHEIM Émile 1914. „La dualisme de la nature humaine et ses conditions sociales.“ In: Scientia, Vol. XV., s. 206-222.

DURKHEIMEmile 1995. „Dualismus lidské přirozenosti a její společenské podmínky.“ In: Antropologie, sociologie, historie. Cahiers du CEFRES, No. 8, březen 1995, s. 16-34, ISBN 978-80-86311-26-5, ISSN 1805-0336.

FAY Brian 2002. Současná filosofie sociálních věd: Multikulturní přístup. Praha: Sociologické nakladatelství, s. 324, ISBN 80-86429-10-5.

GIDDENS Anthony, 1976. New Rules of Sociological Method. London: Hutchinson, s. 192, ISBN 0-8047-1944-6.

GIDDENS Anthony, 1981. „Time and Space in Social Theory“. In: Matthes Joachim (ed.), Lebenswelt und soziale Probleme, Frankfurt/Main: Campus Verlag GmbH,, s. 88-97, ISBN 9783593326955.

GIDDENS Anthony, 1984. The Constitution of Society: Outline of the Theory of Structuration. Berkeley - Los Angeles: University of California Press, s. 402, ISBN 0520052927.

GIDDENS Anthony, 1988. Die Konstitution der Gesellschaft. Grundzüge einer Theorie der Strukturierung. Frankfurt/M.-New York: Campus, s. 460, ISBN 3-593-34744-X.

GIDDENS A. 1979. Central Problems in Social Theory: Action, structure and contradiction in social analysis. Berkeley and Los Angeles: University of California Press, s. 294, ISBN 0520039750.

HABERMAS Jürgen 1981. Theorie des kommunikativen Handelns, Band 1,2. Frankfurt am Main: Suhrkamp, s. 1166, ISBN 3-518-28775-3.

JOHNSON Doyle Paul, 2008. Contemporary Sociological Theory: An Integrated Multi-Level Approach. New York: Springer, s. 629, ISBN10: 0387765212. https://doi.org/10.1007/978-0-387-76522-8

KELLER Jan, 2004. Dějiny klasické sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství, s. 529, ISBN 80-86429-34-2.

KING Anthony, 2006. „Struktura a jednání.“ In: Harrington Austin a kol., Moderní sociální teorie: Základní témata a myšlenkové proudy. Praha: Portál, 291-312, ISBN 8073670933.

LAYDER Derek, 1994. Understanding Social Theory. London: Sage, s. 230, ISBN 9780803984493.

MAHLMANN Regina 1983. Homo Duplex: Die Zweiheit des Menschen bei Georg Simmel. Würzburg: Könighausen + Neumann, s. 224, ISBN 10. 3884791273.

MEAD George H. 1977. On Social Psychology. Chicago: The University of Chicago Press, s. 358, ISBN 0226516652

MÜLLER Hans-Peter, 1992. Sozialstruktur und Lebensstile: Der neuere theoretische Diskurs über soziale Ungleichheit. Frankfurt/M.: Suhrkamp, s. 263, ISBN 3-518-29296-X.

SIMMEL Georg 1957. Brücke und Tür: Essay der Philosophen zur Geschichte, Religion, Kunst und Gesellschaft. (ed.: Landmann, Michael). Stuttgart: K.F. Koehler, s. 281.

Metriky

817

Views

561

PDF views