Smrt očima personálu hospice

Petra Závorková

Abstrakt

Hospice poskytují péči pacientům v terminálním stádiu onkologických i jiných onemocnění. Vycházejí z myšlenek důstojného umírání, smysluplnosti každé fáze lidského života a úcty k člověku. Na personál hospice setkávající se v každodenní práci se smrtí a umíráním jsou tak kladeny vysoké nároky – musí přijmout hodnoty hospicového hnutí a zároveň být schopen smrt uchopit tak, aby se stala jevem neohrožujícím pocit ontologického bezpečí. V uchopení smrti jako neohrožující personálu napomáhá lékařská terminologie umožňující klasifikování etap umírání, dále profesní standardy i zaměření se na období před smrtí (na život v době umírání) a na období po smrti, které je namísto „ukončení“ chápáno jako „pokračování“ předchozího života. Přesahování smrti se objevuje nejčastěji v podobě zaměření se na trvání vztahů i po smrti a na posmrtný život. Ohrožující potenciál si uchovává smrt mladých lidí vybočující z představy „dobré smrti“. Smrt v hospici získává charakter „smrti blízké“ – všem známé a očekávané, i „smrti vzdálené“ – pozornost se soustřeďuje na období před ní a po ní.

Klíčová slova

hospic; personál hospice; umírání

Plný Text: