Ariès, Philippe. Dějiny smrti I–II. Praha: Argo, 2000.358 a 410 s. ISBN 80-7203-286-0 a 80-7203-293-3. https://doi.org/10.1017/S0003975600001508

Ariès, Philippe. La mort inversée. Le changement des attitudes devant la mort dans les sociétés occidentales. Archives Européennes de Sociologie, 1967, roč. 8, s. 169–195. ISSN 00039756.

Assmann, Jan. Smrt jako fenomén kulturní teorie. Obrazy smrti a zádušní kult ve starověkém Egyptě. Praha: Vyšehrad, 2003. 91 s. ISBN 80-7021-514-3.

Berger, Peter L.; Luckmann, Thomas. Sociální konstrukce reality. Pojednání o sociologii vědění. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 1999. 216 s. ISBN 80-85959-46-1.

Bonsu, Samuel K.; DeBerry-Spence, Benét. Consuming the Dead: Identity and Community Building Practices in Death Rituals. Journal of Contemporary Ethnography, 2008, roč. 37, č. 6, s. 694–719. ISSN 0891-2416. https://doi.org/10.1177/0891241607310631

Boyer, Pascal; Liénard, Pierre. Why Ritualized Behavior? Precaution Systems and Action Parsing in Developmental, Pathological and Cultural Rituals. Behavioral and Brain Sciences, 2007, roč. 29, č. 6, s. 595–613. ISSN 0140-525X. https://doi.org/10.1017/S0140525X06009332

BRADY, Thomas A. Confessionalization – The Career of a Concept. In HEADLEY, J. M.; HILLERBRAND, H. J.; PAPALAS, A. J. Confessionalization in Europe, 1555–1700. Essays in Honor and Memory of Bodo Nischan. Aldershot: Ashgate, 2004, s. 1–20. ISBN 0-7546-3744-1.

Bretholz, Bertold. Die Pfarrkirche St. Jakob in Brünn. Brünn, 1901.

Burian, Vladimír. Vývoj náboženských poměrů v Brně 1570–1618. Brno: Archiv města Brna, 1948. 109 s.

BURKE, Peter. Variety kulturních dějin. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2006. 251 s. ISBN 80-7325-081-0.

BURKE, Peter. What is Cultural History? Cambridge: Polity Press, 2004. 152 s. ISBN 0-7456-3075-8.

Cressy, David. Birth, Marriage, and Death: Ritual, Religion, and the Life-Cycle in Tudor and Stuart England. Oxford: Oxford University Press, 1997. 641 s. ISBN 0-19-820168-0. https://doi.org/10.1093/acprof:oso/9780198201687.001.0001

DRESSEL, Gert. Historische Anthropologie. Eine Einführung. Wien, Köln, Weimar: Böhlau, 1996. 324 s. ISBN 3-205-98556-9. https://doi.org/10.7767/boehlau.9783205123477

Dřímal, Jaroslav; Peša, Václav. Dějiny města Brna 1. Brno: Blok, 1969. 291 s. ISBN 47-027-69.

Durkheim, Émile. Elementární formy náboženského života. Sytém totemismu v Austrálii. Praha: Oikoymenh, 2002. 491 s. ISBN 80-7298-056-4.

EHRENPREIS, Stephan; LOTZ-HEUMANN, Ute. Reformation und konfessionelles Zeitalter. Kontroversen um die Geschichte. Darmstadt: Wiss. Buchgesellschaft, 2002. 138 s. ISBN 3-534-14774-X.

Estabrook, Carl B. Ritual, Space, and Authority in Seventeenth-Century English Cathedral Cities. Journal of Interdisciplinary History, 2002, roč. 32, č. 4, s. 593–620. ISSN 0022-1953. https://doi.org/10.1162/002219502317345529

Fischer, Norbert. Topographie des Todes. Zur sozialhistorischen Bedeutung der Friedhofsverlegungen zwischen Mittelalter und Neuzeit. In Fischer, N.; Kobelt-Groch, M. Außenseiter zwischen Mittelalter und Neuzeit. Festschrift für Hans-Jürgen Goertz zum 60. Geburtstag. Leiden, New York, Köln: Brill, 1997, s. 81–97. ISBN 90-04-10498-4.

Geertz, Clifford. Interpretace kultur. Vybrané eseje. Praha: Slon, 2000. 565 s. ISBN 80-85850-89-3.

Gordon, Bruce; Marshall, Peter. The Place of Dead: Death and Remembrance in Late Medieval and Early Modern Europe. Cambridge: Cambridge University Press, 2000. 324 s. ISBN 0-521-64518-2.

GORER, Geoffrey. Death, Grief and Mourning in Contemporary Britain. London: Cresset Press, 1965. 184 s.

Handelman, Don. Models and Mirrors: Towards an Anthropology of Public Events. Cambridge: Cambridge University Press, 1990. 330 s. ISBN 0-521-35069-7.

Harding, Vanessa. Whose Body? A Study of Attitudes Towards the Dead Body in Early Modern Paris. In Gordon, B.; Marshall, P. The Place of Dead: Death and Remembrance in Late Medieval and Early Modern Europe. Cambridge: Cambridge University Press, 2000, s. 170–187. ISBN 0-521-64518-2.

Havlík, Lubomír E. Dějiny královského města Znojma a Znojemského kraje od nejstarších dob do sedmdesátých let 19. století. Brno: L. E. Havlík, 1998. 271 s.

HERTZ, Robert. Contribution à une étude sur la représentation collective de la mort. L’Année sociologique, 1905/6, roč. 10, s. 48–137. ISSN 0066-2399.

Herzog, Markwart. Totengedenken und Trauerkultur. Geschichte und Zukunft des Umgangs mit Verstorbenen (Irseer Dialoge, Bd. 6). Stuttgart, Berlin, Köln: Kohlhammer, 2001. 260 s. ISBN 3-17-016972-6.

Hoffmann, František. Listy a obrazy z minulosti Jihlavy. Od počátků do roku 1848. Jihlava: EKON, 1999. 494 s. ISBN 80-902743-0-7.

Hsia, Ronnie Po-chia. Society and Religion in Münster, 1535–1618. New Haven, London: Yale University Press, 1984. 306 s. ISBN 0-300-03005-3.

Jakubec, Ondřej. „Sebekonfesionalizace“ a manifestace katolicismu jako projev utváření konfesní uniformity na předbělohorské Moravě. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas philosophica, Historica 31, 2002 (Sborník prací historických 19), s. 101–119.

Kameníček, František. Zemské sněmy a sjezdy moravské III. Brno: Zemský výbor markrabství Moravského, 1905. 912 s.

KLUETING, Harm. „Zweite Reformation“ – Konfessionsbildung – Konfessionalisierung. Zwanzig Jahre Kontroversen und Ergebnisse nach zwanzig Jahren. Historische Zeitschrift 2003, roč. 277, s. 309–341. ISSN 0018-2613. https://doi.org/10.1524/hzhz.2003.277.jg.309

KLUETING, Harm. Reformierte Konfessionalisierung in West- und Ostmitteleuropa. In: LEPPIN, V.; WIEN, U. A. Konfessionsbildung und Konfessionskultur in Siebenbürgen in der Frühen Neuzeit. Stuttgart: Steiner, 2005, s. 25–55. ISBN 3-515-08617.

Koslofsky, Craig. Die Trennung der Lebenden von den Toten: Friedhofverlegungen und die Reformation in Leipzig, 1536. InOexle, O. G. Memoria als Kultur. Göttingen: Vondenhoeck & Ruprecht, 1995, s. 335–385. ISBN 3-525-35435-5. https://doi.org/10.1080/03071029508567945

Koslofsky, Craig. Honour and Violence in German Lutheran Funerals in the Confessional Age. Social History, 1995, roč. 20, č. 3, s. 315–337. ISSN 0307-1022.

Koslofsky, Craig. The Reformation of the Dead. Death and Ritual in Early Modern Germany, 1450–1700. London, New York: Macmillan, 2000. 223 s. ISBN 0-333-66685-2.

KRÁL, Pavel. Knihy o dobrém umírání v českém prostředí ve druhé polovině 16. aprvní půli 17. století. In Holý, M.; Mikulec, J. Církev a smrt. Institucionalizace smrti v raném novověku (Folia historica bohemica, Supplementum I). Praha: Historický ústav AVČR, 2007, s. 7–22. ISBN 978-80-7286-106-4.

Král, Pavel. Smrt a pohřby české šlechty na počátku novověku (Monographia historica IV). České Budějovice: Historický ústav JČU, 2004. 320 s. ISBN 80-7040-697-6.

Kselman, Thomas. Death in the Western World: Michel Vovelle’s Ambivalent Epic La mort et l’Occident, de 1300 à nos jours. Mortality, 2004, roč. 9, č. 2, s. 168–169. ISSN 1469-9885. https://doi.org/10.1080/13576270410001691872

Litten, Mirjam. Bürgerrecht und Bekenntnis. Städtische Optionen zwischen Konfessionalisierung und Säkularisierung in Münster, Hildesheim und Hamburg. Hildesheim, Zürich, New York: Olms, 2003. 372 s. ISBN 3-487-11885-8.

Luhmann, Niklas. Funktion der Religion. Frankfurt a. M.: Suhrkamp, 1982. 324 s. ISBN 3-518-28007-4.

Luria, Keith P. Separated by Death? Burials, Cemeteries, and Confessional Boundaries in Seventeenth-Century France. French Historical Studies, 2001, roč. 24, č. 2, s. 185–222. ISSN 0016-1071. https://doi.org/10.1215/00161071-24-2-185

Macourek, Vladimír A. Počátky katolické restaurace na Moravě za biskupa Prusinovského (1565–1572). Sborník Historického kroužku, 1929, roč. 30, s. 113–121.

Macourek, Vladimír A. Počátky katolické restaurace na Moravě za biskupa Prusinovského (1565–1572). Sborník Historického kroužku, 1930, roč. 31, s. 102–109.

MALÝ, Tomáš. Smrt a spása mezi Tridentinem a sekularizací. Brněnští měšťané a proměny laické zbožnosti v 17. a 18. století. Brno: Matice moravská, 2009. 351 s. ISBN 978-80-86488-60-8.

Marshall, Peter. Beliefs and Dead in Reformation England. Oxford: Oxford University Press, 2002. 344 s. ISBN 0-19-820773-5.

McManners, John. Death and the French Historians. In Whaley, J. Mirrors of Mortality. Studies in the Social History of Death. London: Europa Publ., 1981, s. 106–130. ISBN 0-905118-67-7.

Meddin, Jay. Symbols, Anxiety, and Ritual: A Functional Interpretation. Qualitative Sociology, 1980, roč. 3, č. 4, s. 251–271. ISSN 1573-7837. https://doi.org/10.1007/BF00987328

Mitchell, Allan. Philippe Ariès and the French Way of Death. French Historical Studies, 1978, roč. 10, s. 684–695. ISSN 0016-1071. https://doi.org/10.2307/286520

Muir, Edward. Ritual in Early Modern Europe. Cambridge: Cambridge University Press, 1997. 291 s. ISBN 0-521-40967-5.

Nešpor, Václav. Dějiny Olomouce. Brno: Musejní spolek, 1936.

Nešpor, Zdeněk, R. Demonstrace konfesionality prostřednictvím pohřebních rituálů v českých zemích po vydání tolerančního patentu. In Holý, M.; Mikulec, J. Církev a smrt. Institucionalizace smrti v raném novověku (Folia historica bohemica, Supplementum I). Praha: Historický ústav AVČR, 2007, s. 265–295. ISBN 978-80-7286-106-4.

Ohlidal, Anna. „Konfessionalisierung“: Ein historisches Paradigma auf dem Weg von der Sozialgeschichte zur Kulturwissenschaft? Acta Comeniana, 2002, roč. 15–16, s. 327–342. ISSN 0231-5955.

Ohlidal, Anna. Präsenz und Präsentation. Strategien konfessioneller Raumbesetzung in Prag um 1600 am Beispiel des Prozessionswesens. In Wetter, E. Formierungen des konfessionellen Raumes in Ostmitteleuropa. Stuttgart: Steiner, 2008, s. 207–217. ISBN 978-3-515-09131-2.

Orlita, Zdeněk. Olomoučtí jezuité a náboženská bratrstva v 16.-18. století. Střední Morava, 2005, roč. 20, s. 43–54. ISSN 1211-7889.

Orlita, Zdeněk. Pohřební průvod mezi pietou a sebereprezentací. Tradice vyprovázení mrtvých v prostředí pobělohorských mariánských kongregací. In Holý, M.; Mikulec, J. Církev a smrt. Institucionalizace smrti v raném novověku (Folia historica bohemica, Supplementum I). Praha : Historický ústav AVČR, 2007, s. 187–208. ISBN 978-80-7286-106-4.

Palgi, Phyllis; Abramovitch, Henry. Death: A Cross-Cultural Perspective. Annual Review of Anthropology, 1984, roč. 13, s. 385–417. ISSN 0084-6570. https://doi.org/10.1146/annurev.an.13.100184.002125

Peřinka, František Vácslav. Protestantismus a katoličtí apologeté na Moravě v XVI. a XVII. věku. Příspěvek k náboženským dějinám moravským. Sborník Historického kroužku, 1902, roč. 3, s. 7–17.

Rathsherrn und Apothekers Georg Ludwig Chronik von Brünn (1555–1604). Hg. von P. Ritter v. Chlumecky. Brünn, 1859.

Reimers, Eva. Death and Identity: Graves and Funerals as Cultural Communication. Mortality, 1999, roč. 4, č. 2, s. 147–166. ISSN 1469-9885. https://doi.org/10.1080/713685976

Roberts, Penny. Contesting Sacred Space: Burial Disputes in Sixteenth-Century France. In Gordon, B.; Marshall, P. The Place of Dead: Death and Remembrance in Late Medieval and Early Modern Europe. Cambridge: Cambridge University Press, 2000, s. 131–148. ISBN 0-521-64518-2.

SCRIBNER, Bob. Preconditions of Tolerance and Intolerance in Sixteenth-Century Germany. In Grell, P. O.; Scribner, B. Tolerance and Intolerance in the European Reformation. New York, Cambridge: Cambridge University Press, 1996, s. 32–47. ISBN 0-521-49694-2. https://doi.org/10.1017/CBO9780511523328.005

SCHILLING, Heinz. Die Konfessionalisierung im Reich. Religiöser und gesellschaftlicher Wandel in Deutschland zwischen 1555 und 1620. Historische Zeitschrift, 1988, roč. 246, s. 1–45. ISSN 0018-2613. https://doi.org/10.1524/hzhz.1988.246.jg.1

Spicer, Andrew. ‘Defyle not Christ’s Kirk with Your Carrion’: Burial and the Development of Burial Aisles in Post-Reformation Scotland. In Gordon, B.; Marshall, P. The Place of Dead: Death and Remembrance in Late Medieval and Early Modern Europe. Cambridge: Cambridge University Press, 2000, s. 149–169. ISBN 0-521-64518-2.

Sterneck, Tomáš. „Chtějí krchov, by pak třebas na několiko zámkuov zamčen byl, mocně odevřít a to mrtvé tělo sami pochovati“. Pohřby v konfesijně rozděleném prostředí na příkladu předbělohorského Brna. In Holý, M.; Mikulec, J. Církev a smrt. Institucionalizace smrti v raném novověku (Folia historica bohemica, Supplementum I). Praha: Historický ústav AVČR, 2007, s. 79–113. ISBN 978-80-7286-106-4.

Symonds, Leigh. Death as a Window to Life: Anthropological Approaches to Early Medieval Mortuary Ritual. Reviews in Anthropology, 2009, roč. 38, s. 48–87. ISSN 1556-3014. https://doi.org/10.1080/00938150802672949

Thomas, Louis-Vincent. Anthropologie de la mort. Paris: Payot, 1975. 540 s. ISBN 2-228-11480-4.

Valentine, Christine. Academic Constructions of Bereavement. Mortality, 2006, roč. 11, č. 1, s. 57–78. ISSN 1469-9885. https://doi.org/10.1080/13576270500439274

van ‘t Spijker, Gerard. The Role of Social Anthropology in the Debate on Funeral Rites in Africa. Exchange, 2005, roč. 34, č. 3, s. 156–176. ISSN 1532-2262. https://doi.org/10.1163/157254305774258654

VAN DÜLMEN, Richard. Historická antropologie. Vývoj, problémy, úkoly. Praha: Dokořán, 2002. 117 s. ISBN 80-86569-15-2.

van Gennep, Arnold. Přechodové rituály. Systematické studium rituálů. Praha: NLN, 1997. 201 s. ISBN 80-7106-178-6.

Vovelle, Michel. La mort et l’occident de 1300 à nos jours. Paris: Gallimard, 1983. 800 s. ISBN 2-07-029649-0.

Vovelle, Michel. Mourir autrefois: Attitudes collectives devant la mort aux XVII et XVIII^e siècles. Paris: Gallimard, 1974. 250 s. ISBN 2-07-029015-8.

Wilhelm-Schaffer, Irmgard. Gottes Beamter und Spielmann des Teufels. Der Tod in Spätmittelalter und Früher Neuzeit. Köln, Weimar, Wien: Böhlau, 1999. 436 s. ISBN 3-412-15498-9.

WODIANKA, Stephanie. Betrachtungen des Todes. Formen und Funktionen der „meditatio mortis“ in der europäischen Literatur des 17. Jahrhunderts. Tübingen: Niemeyer, 2004. 461 s. ISBN 3-484-36590-0. https://doi.org/10.1515/9783110950786

Wunderli, Richard; Broce, Gerald. The Final Moment before Death in Early Modern England. The Sixteenth Century Journal, 1989, roč. 20, s. 259–275. ISSN 0361-0160. https://doi.org/10.2307/2540662

Zela, Stanislav. Náboženské poměry v Olomouci za biskupa Marka Kuena (1553–1565). Olomouc, 1931.

ZIEGLER, Jean. Les vivants et la mort. Paris: Éditions du Seuil, 1975. 314 s.

ZIEGLER, Walter. Kritisches zur Konfessionalisierungsthese. In ZIEGLER, W. Die Entscheidung deutscher Länder für oder gegen Luther. Studien zu Reformation und Konfessionalisierung im 16. und 17. Jahrhundert. Gesammelte Aufsätze. Münster: Aschendorff, 2008, s. 173–188. ISBN 978-3-402-11576-3.