Dochází v ČR ke konvergenci hodnotového profilu lidí žijících v manželství a nesezdaném soužití?

Martin Kreidl

Abstrakt

V tomto textu chceme s použitím dat z výzkumů European Values Study z let 1991, 1999, 2008 empiricky dokumentovat tři skutečnosti: 1) Zda i v post-socialistické české společnosti existují hodnotové rozdíly mezi lidmi žijícími v manželství a kohabitaci (jak je to typické v jiných moderních demokratických společnostech). 2) Zda jsou tyto rozdíly vysvětlitelné vlivem třetích proměnných, například odlišnou tendencí mladších a méně vzdělaných lidí preferovat kohabitaci před manželstvím. 3) Zda jsou tyto rozdíly stabilní v čase, nebo zda dochází k hodnotové konvergenci. Pro toto srovnání volíme sféru hodnot a postojů, které se vztahují k fungování rodiny, partnerství, plození a výchově dětí. Volba těchto dimenzí pro srovnání reflektuje názor, že děti, které vyrůstají v domácnostech nesezdaných rodičů, mohou být ovlivněny odlišným rodinným klimatem a přebírat ne-tradiční hodnoty, postoje a vzorce chování rychlejším tempem než zbytek společnosti. Pokud by tak tomu skutečně bylo, nesezdaná soužití by se stávala katalyzátorem sociální změny. Jejich rozšíření by bylo indikátorem probíhajících hodnotových proměn české společnosti, ale zároveň by tyto změny vyvolávalo a podněcovalo.

Klíčová slova

manželství; kohabitace; hodnoty; sociální změna

Plný Text:

Reference

Zobrazit literaturu Skrýt literaturu

Axinn, William G. a Arland Thornton. 1993. „Mothers, Children, and Cohabitation: the intergenerational Effects of Attitudes and Behavior.“ American Sociological Review 53: 233-246. https://doi.org/10.2307/2095968

Brines, Julie a Kara Joyner. 1993. „The Ties That Bind: Principles of Cohesion in Cohabitation and Marriage.“ American Sociological Review 64: 333-355. https://doi.org/10.2307/2657490

Brown, Susan L. a Alan Booth. 1996. „Cohabitation versus Marriage: A Comparison of Relational Quality.“ Journal of Marriage and Family 58: 668–678. https://doi.org/10.2307/353727

Bumpass, Larry L. a H.H. Lu. 2000. „Trends in Cohabitation and Implications for Children’s Family Contexts in the United States.“ Population Studies 54: 29-41. https://doi.org/10.1080/713779060

Clarkberg, Martin E., Ross M. Stolzenberg a Linda J. Waite, 1995. „Attitudes, Values, and the Entrance into Cohabitational Unions.“ Social Forces 74: 609-634. https://doi.org/10.2307/2580494

Gupta, Sanjiv. 1999. „The Effects of Transitions in Marital Status on Men’s Performance of Housework.“ Journal of Marriage and Family 61: 700–711. https://doi.org/10.2307/353571

Hamplová, Dana. 2002. „Marriage and Cohabitation: Qualitative Differences in Partnership Arrangements.“ Sociologický časopis / Czech Sociological Review 38: 771–788.

Hamplová, Dana. 2006. „Životní spokojenost, štěstí a rodinný stav v 21 evropských zemích.“ Sociologický časopis / Czech Sociological Review 42: 35–55.

Hamplová, D. 2009. „Educational Homogamy among Married and Unmarried Couples in Europe: Does Context Matter?“. Journal of Family Issues 30:28-52. https://doi.org/10.1177/0192513X08324576

Heimdal, Kristen R. a Sharon K. Houseknecht. 2003. „Cohabiting and Married Couple’s Income Organization: Approaches in Sweden and the United States.“ Journal of Marriage and the Family 65: 525–538. https://doi.org/10.1111/j.1741-3737.2003.00525.x

Chaloupková, Jana. 2006. „Dohromady nebo každý zvlášť? Hospodaření s příjmy manželských a nesezdaných párů.“ Sociologický časopis/Czech Sociological Review 42: 971-986

Kennedy, Sheela a Larry L. Bumpass. 2008. „Cohabitation and children's living arrangements New estimates from the United States.“ Demographic Research 19: 1663-1692. https://doi.org/10.4054/DemRes.2008.19.47

Kenney, Catherine. 2004. „Cohabiting Couple, Filing Jointly? Resource Pooling and U.S. Poverty Policies.“ Family Relations 53 (2): 237–247.

Kiernan, Kathrin L. 1996 “Partnership Behaviour in Europe: Recent Trends and Issues.” In Coleman, D. (ed.). Europe’s Population in the 1990s. Oxford University Press, s. 63-91.

Kreidl, Martin a Ema Hrešanová. 2007. „Vzestup mimomanželské plodnosti a mezigenerační přenos sociálního statusu prostřednictvím porodní váhy.“ Pp. 153 – 170 in Petr Mareš a Ondřej Hofírek (eds.) Sociální reprodukce a integrace: Ideály a meze. Brno: Masarykova univerzita.

Landale, Nancy S. a Katherine Fennelly. 1992. „Informal Unions among Mainland Puerto Ricans: Cohabitation o rand Alternative to Legal Marriage.“ Journal of Marriage and the Family 54: 269-280. https://doi.org/10.2307/353058

Long, J. Scott a Jeremy Freese. 2006. „Regression Models for Categorical Dependent Variables Using Stata.“ 2nd ed. College Station: StataPress.

Lye, Diane N. a Ingrid Waldron. 1997. “Attitudes Toward Cohabitation, Family and Gender Roles: Relationships to Values and Political Ideology.“ Sociological Perspectives 40: 201-228. https://doi.org/10.2307/1389522

Mannig, Wendy D. 1995. „Cohabitation, Marriage, and Entry into Motherhood.“ Journal of Marriage and the Family 57: 191-200. https://doi.org/10.2307/353827

Mannig, Wendy D. a Daniel Lichter. 1999. „Parental Cohabitation and Children’s Economic Well-being.“ Journal of Marriage and Family 58: 998-1010. https://doi.org/10.2307/353986

Nock. Steven L. 1995. „A comparison of marriages and cohabiting relationships.“ Journal of Family Issues 16: 53-76. https://doi.org/10.1177/019251395016001004

Rindfuss, Ronald R. a Audrey VandenHeuvel. 1990. „Cohabitation: A Precursor to Marriage or an Alternative to Being Single?“ Population and Development Review 16: 703–726. https://doi.org/10.2307/1972963

Ryder Norman B. 1965. „The cohort as a concept in the study of social change.“ American Sociological Review 30: 843-61. https://doi.org/10.2307/2090964

Seltzer, Judith A. 2000. „Families Formed outside of Marriage.“ Journal of Marriage nad the Family 62: 1247-1268. https://doi.org/10.1111/j.1741-3737.2000.01247.x

Seltzer, Judith A. 2004. „Cohabitation in the United States and Britain: Demography, Kinship, and the Future.“ Journal of Marriage nad the Family 66: 921-928. https://doi.org/10.1111/j.0022-2445.2004.00062.x

Smock, Pamela J. 2000. „Cohabitation in the United States: An Appraisal of Research THemes, Findings, and Implications.“ Annual Review of Sociology 26: 1-20. https://doi.org/10.1146/annurev.soc.26.1.1

Spilerman, Seymor a Emanuele Gerratana. 2009. “Models and Theories in Sociology.” Pp. 155-163 in Andrew Gelman a Jeronimo Cortina (eds.) A Quantitative Tour of The Social Sciences. Cambridge, Cambridge Univ. Press.

Stinchcombe, Arthur L. 1968. Constructing Social Theories. New York: Harcourt and Brace.

Thornton, Arland, William G. Axinn a Daniel H. Hill. 1992. „Reciprocal Effects of Religiosity, Cohabitation, and Marriage.“ American Journal of Sociology 98: 628-651. https://doi.org/10.1086/230051

Thornton, Arland, William G. Axinn a Yu Xie. 2007. Marriage and Cohabitation. Chicago: University of Chicago Press. https://doi.org/10.7208/chicago/9780226798684.001.0001

https://doi.org/10.5817/SOC2010-4-85


Crossref Cited-by (3)

Služba reprezentuje výstupy citací nakladatelů zapojených do systému Cited-by (rozšířená služba Crossref).

1. The Division of Housework in Czech Married and Cohabiting Couples: Does the Type of Union Have an Effect and What's Considered Fair?
Jana Klímová Chaloupková
Czech Sociological Review  ročník: 54,  číslo: 4,  první strana: 593,  rok: 2018  
https://doi.org/10.13060/00380288.2018.54.4.415

2. Cohabitation - Joint Living without a Joint Purse?
Dana Hamplová
Czech Sociological Review  ročník: 51,  číslo: 2,  první strana: 261,  rok: 2015  
https://doi.org/10.13060/00380288.2015.51.2.161

3. The Role of Cognitive Abilities in Assortative Mating: Partner Preferences of Young Adults
Markéta Šetinová, Jana Klímová Chaloupková
Czech Sociological Review  ročník: 55,  číslo: 2,  první strana: 161,  rok: 2019  
https://doi.org/10.13060/00380288.2019.55.2.457