Láska na dvou adresách: Oddělené soužití v sociologických výzkumech

Eva Očadlíková

Abstrakt

Oddělené soužití - alternativní forma partnerství si v současné době získává stále větší pozornost společenských věd. Nárůst množství párů, které nesdílejí společnou domácnost, je vysvětlován spolu s dalšími změnami ve struktuře rodiny jako důsledek rozpadu tradičního manželství, individualizace a emancipace žen. Vysvětlení také nabízí některé sociologické koncepty - např. Giddensův čistý vztah či Tomáškův individualizovaný habitus. Oddělená soužití často volí mladí lidé, kteří mnohdy žijí stále se svými rodiči nebo jsou od sebe odděleni kvůli studiu či zaměstnání. Takové typy vztahů si ale stále častěji vybírá i střední a starší generace, obvykle po rozvodu nebo po rozluce s životním partnerem. Bez ohledu na věk uváděli respondenti jako důležitý motiv pro volbu odděleného soužití potřebu nezávislosti a prostoru pro sebe sama. Je ovšem dost obtížné určit, kolik lidí aktuálně tímto způsobem žije. Stejně jako platí, že mezi sociálními vědci neexistuje jednotná definice tohoto fenoménu.

Klíčová slova

individualizovaný habitus; individualizace; oddělené soužití; partnerství; čistý vztah

Plný Text: