Duchovní dimenze waldorfské pedagogiky optikou reflexivní modernity

Jana Obrovská

Abstrakt

Studie se zabývá analýzou duchovní dimenze waldorfské pedagogiky s pomocí konceptu reflexivní spirituality. Nastiňuje problémy různých pojetí náboženství ve vztahu ke zkoumání nových religiózních jevů v podmínkách pozdní modernity. Zachycuje vliv reflexivity modernity, při jejímž vymezení se autorka obrací k Anthony Giddensovi, na náboženství a jeho proměny rozebírá na třech relevantních úrovních – internalizace víry, deinstitucionalizace (a s ní související redefinice náboženské autority) a nahrazení legitimizace tradicí legitimizací vědou. Autorka představuje koncept reflexivní spirituality americké socioložky Kelly Besecke, který zahrnuje popsané změny, a dále sleduje reflexivně spirituální prvky waldorfské pedagogiky prostřednictvím analýzy textů, jež se tímto jevem zabývají (knihy pedagogů teoretiků, religionistické texty, příspěvky waldorfských učitelů). Identifikuje pojetí individuality žáka jako vtělení ducha, chápání školy jako společenství a hledání rovnováhy mezi vědeckými poznatky a duchovními skutečnostmi, jež jsou v souladu se stěžejními rysy reflexivní spirituality. Koncept zároveň umožňuje zachytit potencialitu redefinice některých aspektů pozdně moderní kultury na waldorfských školách, která se v českém kontextu, v němž jsou tyto školy součástí veřejného vzdělávacího systému, jeví být možností s reálnými společenskými dopady.

Klíčová slova

vzdělávací systém; náboženství; reflexivní modernita; reflexivní spiritualita; Waldorfská pedagogika

Plný Text: