Věkové normy v sociologické perspektivě

Lucie Vidovićová, Eva Gregorová

Abstrakt

Příspěvek vychází z projektu „Stárnutí, věk a diskriminace – nové souvislosti pro českou společnost“ a zamýšlí se nad pojetím a tematizací věkových norem v českém socio-kulturním prostředí. Stať je uvedena přehledem teorie věkových norem, jejich definic a měření a následně mapuje základní diskusi v oboru. V empirické části využíváme data z 31 kvalitativních, polo-strukturovaných rozhovorů, které se zaměřovaly na reflexi věku, věkových norem a věkově ukotvených událostí v průběhu životního cyklu komunikačních partnerů v různém (chronologickém) věku, připadajícím různým kohortám a generacím. Na třech typech věkových norem – implicitních, formálních a reprodukčních – ilustrujeme variabilitu sankcí provázejících jejich porušení a nabízíme k diskusi otázku využití kohortního přístupu k dalšímu zkoumání věkových norem jako významných prvků sociální struktury.

Klíčová slova

věk; věkové normy; věkové hranice; kohorta; normativní sankce

Plný Text:

Reference

Zobrazit literaturu Skrýt literaturu

Attias-Donfut, C.; Arber, S. 2000. „Equity and Solidarity across the Generations.“ In S. Arber, C. Attias-Donfut (eds.) 2000. The Myth of Generational Conflict. The Family and State in Ageing Societies. London, New York: Routledge, s. 1–19.

Corsten, M. 1999. „The Time of Generations.“ Time and Society, 8 (2): 249–272. https://doi.org/10.1177/0961463X99008002003

Foner, A. 1996. „Age Norms and the Structure of Consciousness: Some Final Comments.“ The Gerontologist, 36 (2): 221–223. https://doi.org/10.1093/geront/36.2.221

Freund, A. M. 1997. „Individual Age Salince: A Psychological Perspective on the Salince of Age in the Life Course.“ Human Development, 40 (5): 287–292. https://doi.org/10.1159/000278732

Hammarström, G. 2005. „The Constructs of Generation and Cohort in Sociological Studies of Ageing: Theoretical Conceptualizations and Some Empirical Implications“ In B. Öberg a kol. (eds.) 2005. Changing Worlds and the Ageing Subject. Dimensions in the Study of Ageing and Later Life. Aledrshot: Ashgate, s. 41–64. https://doi.org/10.4324/9781351161961-3

Hazelrigg, L. 1997. „On the Importace of Age“. In: M.A. Hardy, (ed.) Studying Aging and Social Change: Conceptual and Methodological Issuses. London: Sage Publ., s. 93–128.

Heinz, W. R.; Küger, H. 2001. „Life course: Innovations and Challenges for Social Research.“ Current Sociology, 49 (2): 29–45. https://doi.org/10.1177/0011392101049002004

Kabátek, A. 1989. „K sociologickému vymezení generačních skupin.“ Sociologický časopis 25, (6): 588 – 589.

Kastenbaum, R.; Derbin, V.; Sabatini, P.; Artt, S. 1980. „The Ages of me: Toward personal and interpersonal definitions of functional aging.“ In: J. Hendricks 1980. Being and becoming old. Farmingdale: Baywood Publishing Company, s. 71 – 85.

Lashbrook J. 2002. „Age norms.“ In: D.J. Ekerdt (eds.) Encyklopedia of Aging. Vol.1. New York: Macmillan Refernece USA, s. 40 – 43.

Mannheim, K. 1952/1928. „The Problem of Generations.“ In P. Kecskemeti (ed.) Essays on the Sociology of Knowledge. London: Routledge a Kegan Paul, s. 276–320.

Marini, M. M.1984. „Age and Sequencing Norms in the Transition to Adulthood.“ Social Forces, 63 (1): 229 – 244. https://doi.org/10.2307/2578867

Neugarten, B. L.; Moore, J. W.; Lowe, J. C. 1965. „Age norms, Age Constraints, and Adult Socialization.“ The American Journal of Sociology, 70 (6): 710 – 717. https://doi.org/10.1086/223965

Parsons, T. 1942. „Age and Sex in the Social Structure of the United States“. American Sociological Review, 7 (5): 604–616. https://doi.org/10.2307/2085686

Pilcher, J. 1995. Age and Generation in Modern Britain. Oxford: Oxford University Press. Rabušic, L. 2004. „Why Are They All so Eager to Retire? On the Transition to Retirement in the Czech Republic.“ Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 40 (3): 319–342.

Riley, M.W.; Johnson, M.; Foner, A. 1972. Ageing and Society. Vol 3. In A Sociology of Age Stratification. New York: Russell Sage.

Rose, C.L. 1980. „The Measurement of Social Age.“ In J. Hendricks 1980. Being and Becoming Old. Farmingdale: Baywood Publishing Company, s. 55–70.

Ryder, N. B. 1965. „The Cohort as a Study in the Concept of Social Change.“ American Sociological Review. 30 (6): 843–861. https://doi.org/10.2307/2090964

Settersten, R. A. Jr; Hagestad, G. O. 1996a „What‘s the latest? Cultural age deadlines for family transitions.“ The Gerontologist. 36 (2): 178 – 188. https://doi.org/10.1093/geront/36.2.178

Settersten, R. A. Jr; Hagestad, G. O. 1996b „What‘s the latest? II. Cultural age deadlines for educational and work tranzitions.“ The Gerontologist. 36 (5): 602 – 613. https://doi.org/10.1093/geront/36.5.602

Settersten, R. A. Jr; Mayer, K. U. 1997. „The measurement of age, age structuring, and the life course.“ Annual Review of Sociology 23: 233 – 261. https://doi.org/10.1146/annurev.soc.23.1.233

Vidovićová, L.; Rabušic, L. 2003. Senioři a sociální opatření v oblasti stárnutí v pohledu veřejnosti. Zpráva z empirického výzkumu. Praha:Výzkumný ústav práce a sociálních věcí.

Vidovićová, L. 2005a. Věková diskriminace – ageismus: úvod do teorie a výskyt diskriminačních přístupů ve vybraných oblastech s důrazem na pracovní trh. Praha, Brno: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. (Spoluautor empirického výzkumu: Rabušic, L.)

Vidovićová, L. 2005b. „To be active or not to be active, that is the question: the preference model of activity in advanced age.“ Ageing International 30 (4): 343–362. https://doi.org/10.1007/s12126-005-1020-0

White, J. M. 1998. „The normative interpretation of life course event history.“ Marriage & Family Review. 27 (3–4): 211–235. https://doi.org/10.1300/J002v27n03_02

https://doi.org/10.5817/SOC2007-1-2-201


Crossref Cited-by (1)

Služba reprezentuje výstupy citací nakladatelů zapojených do systému Cited-by (rozšířená služba Crossref).

1. 'It Depends Who You Meet': The One-Child Family and Linked Life Paths'
Radka Dudová
Czech Sociological Review  ročník: 56,  číslo: 2,  první strana: 165,  rok: 2020  
https://doi.org/10.13060/csr.2020.006