Věk v sociologické teorii: perspektiva životního běhu

Roč.4,č.1-2
Generace

Abstrakt
V 60. letech 20. století se v euroamerickém sociálněvědném kontextu vynořuje koncept životního běhu. Na jeho základě pak začínají být individuální životy zkoumány v jejich celistvosti, tedy od narození po stáří, jako dynamické prvky sociální struktury, které jsou výslednicí vzájemných interakcí mezi jedincem a společností, reprezentovanou jak individuálními sociálními sítěmi, tak celospolečenským institucionálním rámcem, který je primárně odvozen od hospodářské produkce. Díky úzké provázanosti životního běhu s institucionálními podmínkami konkrétní země, a to zvláště na evropském kontinentu, se s jejich proměnou mění i podoba životního běhu. Nicméně nejde o proces jednoduchý a přímočarý, nýbrž díky mnohovrstevnatosti životního běhu o změnu velmi komplexní a z hlediska vysvětlení složitou. Předkládaná stať si klade za cíl představit tuto teoretickou perspektivu české odborné veřejnosti. Nejprve krátce zachycuje genezi pojmu životního běhu v sociálních vědách. Následně diskutuje skutečnost, že termín životní běh je často nereflektovaně užíván minimálně na třech různých rovinách – jako paradigma, jako analytický koncept a jako označení sociální instituce. Identifikované linie významů jsou pak dále upřesněny z hlediska jejich definice, teoretické role, metodologických implikací a v případě životního běhu-instituce jsou diskutovány i jeho proměny v post-industriálních společnostech.

Klíčová slova:
životní běh-instituce; životní běh-teorie; životní běh-paradigma
Reference

Alan, J. 1989. Etapy života očima sociologie. Praha: Panorama.

Arnett, J. J. 2000. „Emerging Adulthood: A Theory of Development From the Late Teens Through the Twenties.“ American Psychologist, 55 (5): 469–480. https://doi.org/10.1037/0003-066X.55.5.469

Arnett, J. J. 2006. „Emerging Adulthood in Europe: A Response to Bynner.” Journal of Youth Studies, 9 (1): 111–123. https://doi.org/10.1080/13676260500523671

Beck, U. 2004. Riziková společnost: Na cestě k jiné moderně. Praha: Slon.

Berger, P. L.; Luckmann, T. 1999. Sociální konstrukce reality. Brno: CDK.

Blatterer, H. 2005. „New Adultdhood: Personal or Social Transition?“ Paper presented to the Social Change in the 21st Conference, Centre for Social Change Research, Queensland University of Technology, 28 October 2005.

Blossfeld, H. P.; Rohwer, G. 2002. Techniques of Event History Modeling: New Approaches to Causal Analysis. London: Lawrence Erlbaum Associates. https://doi.org/10.4324/9781410603821

du Bois-Reymond, M.; Chisholm, L. 2006. „Young Europeans in a Changing World.“ New Directions for Child and Adolescent Development, Fall 2006, No. 113, s. 1–9. [cit. 14. 3. 2007]. Dostupný z: http://www.interscience.wiley.com. https://doi.org/10.1002/cd.164

Bynner, J. 2006. „Rethinking the Youth Phase of the Life-Course: The Case for Emerging Adulthood?“ Journal of Youth Studies, 8 (4): 367–384. https://doi.org/10.1080/13676260500431628

Cain, L. D., Jr. 1964. „Life Course and Social Structure.“ In R.E.L. Faris (ed.) Handbook of Modern Sociology. Chicago: Rand McNally, s. 272–309.

Clausen, J. A. 1998. „Life Reviews and Life Stories.“ In J. Z. Giele, G. H. Elder Jr. (eds.) Methods of Life Course Research: Qualitative and Quantitative Approaches. London: SAGE, s. 189–212. https://doi.org/10.4135/9781483348919.n8

Elder, G. H., Jr. 1975. „Age Differentiation and the Life Course.“ Annual Review of Sociology, 1: 165–190. https://doi.org/10.1146/annurev.so.01.080175.001121

Elder, G. H. Jr. 1985. „Perspectives on the Life Course“. In G. H. Elder Jr. (ed.) Life Course Dynamics. Trajectories and Transitions, 1968–1980. Ithaca: Cornell University Press, s. 23–49.

Elder, G. H., Jr. 1994. „Time, Human Agency, and Social Change: Perspectives on the Life Course.“ Social Psychology Quarterly, 57 (1): 4–15. https://doi.org/10.2307/2786971

Elder, G. H., Jr. 1995. „The Life Course Paradigm: Social Change and Individual Development.“ In P. Moen, G. H. Elder Jr., K. Lüscher (eds.) Examining Lives in Context: Perspectives on the Ecology of Human Development. Washington: APA Press, s. 101–139. https://doi.org/10.1037/10176-003

Fussell, E. 2002. „Youth in Aging Societies.“ In J. T. Mortimer, R. W. Larson (eds.) The Changing Adolescent Experience: Societal Trends and the Transition to Adulthood. Cambridge: Cambridge University Press, s. 18–51. https://doi.org/10.1017/CBO9780511613913.003

Galland, O. 1995. „What is Youth?“ In A. Cavalli, O. Galand (eds.) Youth in Europe. London: Pinter, s. 1–6.

Giele, J. Z.; Elder, G. H. Jr. 1998. „Life Course Research: Development of a Field“ In J. Z. Giele , G. H. Elder Jr. (eds.) Methods of Life Course Research: Qualitative and Quantitative Approaches. London: SAGE, s. 5–27. https://doi.org/10.4135/9781483348919.n1

Gil Calvo, E. 2005. „The Aging of the Young“. Youth Studies Magazine: Autonomy of the Young in Europe. Dec. 2005, No. 71, s. 9–17.

Guillemard, A. M. 1991. „Destandardisierung des Lebenslaufs in den europäischen Wohlfahrtsstaaten.“ Zeitschrift für Sozialreform, 37: 620–239.

Hammer, T. 1996. „Consequencies of Unemployment in the Transition from Youth to Adulthood in a Life Course Perspective.“ Youth and Society, 27 (4): 450–468. https://doi.org/10.1177/0044118X96027004003

Han, S. K.; Moen, P. 1999. „Clocking Out: Temporal Patterning of Retirement.“ The American Journal of Sociology, 105 (1): 191–236. https://doi.org/10.1086/210271

Heinz, R. W. 2003. „Combining Methods in Life-Course Research: A Mixed Blessing?“ In R. W. Heinz, V. W. Marshall (eds.) Social Dynamics of the Life Course. New York: Aldine de Gruyter, s. 73–90.

Heinz, R. W.; Krüger, H. 2001. „Life Course: Innovations and Challenges for Social Research .“ Current Sociology, 49 (2): 29–45. https://doi.org/10.1177/0011392101049002004

Chisholm, L. 2006. „European Youth Research: Development, Debates, Demands.” New Directions for Child and Adolescent Development, Fall 2006, No. 113, s. 11–21. [cit.14. 3. 2007]. Dostupný z: http://www.interscience.wiley.com. https://doi.org/10.1002/cd.165

Keller, J. 1995. Úvod do sociologie. Praha: SLON.

Klein, D. M.; White, J. M. 1996. Family Theories: Introduction. London: Sage.

Kohli, M. 1985. „Die Institutionalisierung des Lebenslaufs. Historische Befunde und Theoretische Argumente.“ Kölner Zeitschrift für Soziologie und Sozialpsychologie, 37: 1–29. Leisering, L. 2003. „Government and the Life Course.“ In J.T. Mortimer, M. J. Shanahan (eds.). Handbook of the Life Course. New York: Kluwer, s. 205–227.

Macek, P. 2005. „Kde končí dospívání a kde začíná dospělost?“ In P. Macek, J. Dalajka (eds.) Vývoj a utváření osobnosti v sociálních a etnických kontextech. Brno: Masarykova universita v Brně, s. 217–225.

Marshall, V. W.; Mueller, M. M. 2003. „Theoretical Roots of the Life-Course Perspective.“ In W. R. Heinz, V. W. Marshall (eds.) Social Dynamics of the Life Course. New York: Aldine de Gruyter, s. 3–32.

Maier, F. 1997. „Entwicklung der Frauenerwerbstätigkeit in der Europäischen Union.“ Politik und Zeitgeschichte, B52/1997, s. 15–27.

Mannheim, K. 1952. „The Problem of Generation.“ In K.Mannheim Essays on the Sociology of Knowledge. London: Routledge & Kegan Paul, s. 276–320.

Marini, M. M. 1984. „Age and Sequencing Norms in the Transition to Adulthood.“ Social Forces, 63 (1):229–244. https://doi.org/10.2307/2578867

Mayer, K. U. 1995. „Gesellschaftlicher Wandel, Kohortenungleichheit und Lebensverläufe.“ In P. A. Berger, P. Sopp (Hrsg.) Sozialstruktur und Lebenslauf. Opladen: Leske+Budrich, s. 27–47. https://doi.org/10.1007/978-3-322-99791-3_2

Mayer, K. U. 2004. „Whose Lives? How History, Societies and Institutions Define and Shape Life Course.“ Research in Human Development, 1 (3): 161–187. https://doi.org/10.1207/s15427617rhd0103_3

Modell, J. F.; Furstenberg F. Jr.; Hershberg, T. 1976. „Social Change and Transitions to Adulthood in Historical Perspektive.“ Journal of Family History, 1 (1): 7–32. https://doi.org/10.1177/036319907600100103

Mortimer, J. T.; Larson, R. W. (eds.) 2002. The Changing Adolescent Experience: Societal Trends and the Transition to Adulthood. Cambridge: Cambridge University Press. https://doi.org/10.1017/CBO9780511613913

Možný, I. 2002. Česká společnost: Nejdůležitější fakta o kvalitě našeho života. Praha: Portál.

Rabušic, L. 2001. „Value Change and Demographic Behaviour in the Czech Republic.” Czech Sociological Review, 9 (1): 99–122.

Riley, M. W.; Johnson; M.; Foner, A. (eds.). 1972. Aging and Society, Vol. 3. A Sociology of Age Stratification. New York: Russell Sage.

Rychtaříková, J. 2006. „Být svobodnou matkou v České republice?“ In J. Kocourková, L. Rabušic (eds.) Sňatek a rodina: zájem soukromý nebo veřejný? Praha: Universita Karlova, s. 20–44.

Sackmann, R.; Wingens, M. 2001. „Theoretische Konzepte des Lebenslaufs: Übergang, Sequenz und Verlauf.“ In R. Sackmann, M. Wingens (Hrsg.) Strukturen des Lebenslaufs: Übergang – Sequenz – Verlauf. Weinheim und München: Juventa, s. 17–48.

Sackmann, R.; Wingens, M. 2003. „From Transitions to Trajectories: Sequence Types.“ In W. R. Heinz, V. W. Marshall, (eds.) Social Dynamics of the Life Course. New York: Aldine de Gruyter, s. 93–115.

Settersten, R. A.; Mayer, K. U. Jr. 1997. „The Measurement of Age, Age Structuring and the Life Course.“ Annual Review of Sociology, 23: 233–261. https://doi.org/10.1146/annurev.soc.23.1.233

Shanahan, M. J. 2000. „Pathways to Adulthood in Changing Societies: Variability and Mechanisms in Life Course Perspective.“ Annual Review of Sociology, 26: 667–692. https://doi.org/10.1146/annurev.soc.26.1.667

Sobotka, T. 2006. „Bezdětnost v České republice.“ In D. Hamplová, P. Šalamounová, G. Šamanová (eds.) Životní cyklus: sociologické a demografické perspektivy. Praha: Sociologický ustav AV ČR, s. 60–78.

Wyn, J.; Dwyer, P. 2000. „New Patterns of yYouth Transition in Education.“ International Social Science Journal, 52 (164): 147–159. https://doi.org/10.1111/1468-2451.00247

Zeman, K. 2006. „Vývoj obyvatelstva České republiky v roce 2005.“ Demografie, 48 (3): 153–165.

Metriky

0


870

Views

535

PDF views