Mezigenerační proměny sociálních identit obyvatel Hlučínska

Roč.4,č.1-2
Generace

Abstrakt
Pohraniční historický mikroregion Hlučínsko se ve 20. století stal předmětem politických sporů mezi Československem a Německem, což výrazně ovlivnilo zejména meziválečnou generaci Hlučíňanů a mělo dopady na následující dvě generace. Příspěvek je zaměřen na proměny ve formování sociálních identit mezi třemi generacemi hlučínských autochtonů za využití perspektivy historické generace. Klíčovým prvkem se tak stává životní zkušenost a její ukotvení v historické paměti. Zdrojem dat pro studii jsou biograficko-narativní rozhovory, psané autobiografie i reflexe v dílech regionálních autorů. Proměna je zachycena pomocí zkoumání mezigeneračních vazeb mezi jednotlivými příslušníky několika hlučínských rodin, neboť v tomto prostoru lze dobře pozorovat předávání, vyjednávání a reflexi zkušeností. A právě z komunikace mezi starší věkovou generací a generacemi mladšími a pod vlivem dějinných zvratů dochází k sebeuvědomění, jež může vést k formování historické generace.

Klíčová slova:
generace; Hlučínsko; mezigenerační změna; sociální identita
Reference

Adorno, T. W. a kol. 1950. The Authoritarian Personality. New York: Harper and Row.

Alheit, P. 2003. „Biografie a mentality: Nový přístup mezinárodního srovnávacího výzkumu.“ In F. Zich (ed.) Regionální identita obyvatel v pohraničí. Praha: Sociologický ústav AV ČR, s. 111–129.

Berger, P. L.; Luckmann, T. 1999 [1966]. Sociální konstrukce reality. Pojednání o sociologii vědění. Brno: CDK.

Baudrillard, J. 1988. „Simulacra and Simulations.“ In J. Baudrillard. Selected Writings. ed. by M. Poster. Stanford: Stanford University Press, s. 166–184.

Bertaux, D.; Delcroix, C. 2000. „Case Histories of Families and Social Processes.“ In P. Chamberlayne, J. Bornat, T. Wengraf (eds.) The Turn To Biographical Methods. In: Social Science. Comparative Issues and Examples. London, New York: Routledge, s. 71–89.

Bourdieu, P. 1998. Teorie jednání. Praha: Karolinum.

Corsten, M. 1999. „The Time of Generations.“ Time & Society, Vol. 8 (2): 249–272. https://doi.org/10.1177/0961463X99008002003

Edelstein, W. 2005. „The Rise of Right-Wing Extremist Youth Culture in Postunification Germany.“ L. Nucci (ed.) Conflict, Contradiction, and Contrarian Elements. In: Moral Development and Education. New Jersey: Lawrence Erlbaum Associates, s. 157–172.

Edmunds, J.; Turner, B. S. 2005. „Global Generations: Social Change in the Twentieth Century.“ The British Journal of Sociology, vol. 54 (4): 559–577. https://doi.org/10.1111/j.1468-4446.2005.00083.x

Eyrman, R. 2004. „The Past in the Present: Culture and Transmission of Memory.“ Acta Sociologica, 47 (2): 159–169. https://doi.org/10.1177/0001699304043853

Gawrecki, D. a kol. 2003. Dějiny Českého Slezska. Opava: Slezská univerzita.

Giddens, A. 1991. Modernity and Self-Identity: Self and Society in the Late Modern Age. Stanford, CA: Stanford University Press.

Hořká, L. 1975. Trnité cesty. Ostrava: Profil.

Howe, N.; Strauss, W. 1992. Generations: The History of America’s Future, 1584 to 2069. New York: Harper Perennial.

Howe, N.; Strauss, W. 1997. The Fourth Turning: An American Prophecy. New York: Broadway Books.

Keller, J. 2004. Dějiny klasické sociologie. Praha: SLON.

Konopásek, Z. 1998. Estetika sociálního státu. O krizi reprezentace (nejen) v sociálním zabezpečení. Praha: G plus G.

Lozoviuk, P. 2005. „Etnická indiference a její reflexe v etnologii.“ In T. Hirt, M. Jakoubek (eds.). Soudobé spory o multikulturalismus a politiku identit: Antropologické perspektivy. Plzeň: Nakladatelství Aleš Čeněk, s. 162–197.

Lüscher, K. 1993. „Generationenbeziehung – Neue Zugänge zu einem alten Thema.“ In K. Lüscher a F. Schultheis (eds.). Generationenbeziehungen in „postmodernen“ Gesellschaften. Konstanz: Konstanz Universitätsverlag, s. 17–47.

Mannheim, K. 1952 [1928]. „The Problem of Generations.“ In Essays on the Sociology of Knowledge. London: Routledge & Kegan Paul, s. 276–320.

Mars, L. 1999. „Discontinuity, Tradition, and Innovation: Anthropological Reflections on Jewish Identity in Contemporary Hungary.“ Social Compass, Vol. 46 (1): 21–33. https://doi.org/10.1177/003776899046001003

Martiník, L. 1997. Žil jsem na Hlučínsku i na straně císařské. Opava: L. Martiník, vl. n.

Mills, Ch. W. 2002 [1959]. Sociologická imaginace. Praha: SLON.

Mišíková, J.; Kövérová, Š. 1992. „Nie je generácia ako generácia.“ Sociológia 24 (6): 545–553.

Pavlíček, J. 2003. Opavské Slezsko v boji proti nacistické okupaci. Opava: Matice slezská.

Pilcher, J. 1994. „Mannheim’s Sociology of Generations: An Undervalued Legacy.“ British Journal of Sociology, Sep. 94, Vol. 45 (3): 481–494. https://doi.org/10.2307/591659

Scholz, J. J. (ed.) 1991. August Scholtis: Briefe, Teil I. Berlin: J. Scholz.

Siegel, T. 1985. „Wage Policy in Nazi Germany.“ Politics & Society, Vol. 14 (1): 1–51. https://doi.org/10.1177/003232928501400101

Stoklasa, H. 2006. Kráčeli cestou dlouhou. Kravaře: Město Kravaře.

Svátek, F. 1998. „Zkušenost tří generací s totalitarismy.“ In M. Pułaski, J. Valenta (eds.). Zkušenost tří generací Poláků, Čechů a Slováků. Vratislav: Uniwersytet Wrocławski, s. 155–178.

Veith, W. 2006a. Intergenerationelle Gerechtigkeit. Ein Beitrag zur sozial-ethischen Theoriebilgung. Stuttgart: Kohlhammer.

Veith, W. 2006b. „Intergenerationelle Gerechtigkeit.“ Soziales Seminar: Informationen, No. 2, Nov 06: 1–4.

Vincent, J. A. 2005. „Understanding Generations: Political Economy and Culture in an Ageing Society.“ The British Journal of Sociology, Vol. 56 (4): 579–599. https://doi.org/10.1111/j.1468-4446.2005.00084.x

Metriky

0


474

Views

360

PDF views