Problém generací

Karl Mannheim

Abstrakt

Mannheimův text představuje konceptuální model analýzy generačního fenoménu. Podle autora neutváří historickou generaci pouze blízkost dat narození. Formování historických generací (se specifickým generačním vědomím) je výsledkem průsečíku tří sociálních charakteristik: životního cyklu či věku, prostorového umístění a historického zasazení. Autor upozorňuje, že sociolog sehrává důležitou roli při analýze problému generací. V textu představuje dvě dominantní tradice formulující generační problematiku: pozitivistickou a romanticko–historickou. Opakovaně zdůrazňuje, že generace je mnohem více než pouhá skupina lidí narozených v blízkém časovém intervalu. Důkladně rozlišuje mezi generační lokací (jedinci narození ve stejné historickém a kulturním výseku), generací aktuální (jedinci zažívající stejné konkrétní historické problémy) a generačními jednotkami (skupiny v rámci aktuální generace, vnímající společnou zkušenost specifickými způsoby). Mannheim upozorňuje na význam sociálních a kulturních elementů v životě člověka při vysvětlování role generací v dějinách. Porozumění generačnímu fenoménu je klíčovým pro jakékoliv hlubší porozumění rychlosti sociální změny.

Klíčová slova

generace; tradice; životní cyklus

Plný Text:

Reference

Zobrazit literaturu Skrýt literaturu

Agathon. 1912. Les jeunes gens d´aujourd´hui. Paris.

Ageorges. 1912 [1890 až 1910]. La marche montanée d´une génération. Paris.

Bainville, J. Histoire de trois générations.

Boll, F. 1913. Die Lebensalter: Ein Beitrag zur antiken Ethologie und zur Geschichte der Zahlen. Berlin.

Brinckmann, A. E. 1925. Spätwerke gr. Meister. Frankfurt.

Cournot, A. A. 1872. Considérations sur la marce des idées et des évènements dans les temps modernes. Paris.

Curtius, E. R. 1923. Die literarischen Wegbereiter des neuen Frankreich. Potsdam.

Dilthey, W. 1924. Über das Studium der Geschichte der Wissenschaften vom Menschen, der Gesellschaft und dem Staat (1875). Sebrané spisy, sv. V., Leipzig a Berlin.

Dilthey, W. 1922. Leben Schleiermachers. Svazek 1, Berlin a Leipzig.

Dromel, J. 1862. La loi des révolutions, les générations, les nationalités, les dynasties, les religions. Paris.

Ferrari, G. 1874. Teoria dei periodi politici. Mailand

Heidegger, M. 1927. Sein und Zeit. Halle.

Herbst, F. 1823. Ideale und Irrtümer des akademischen Lebens in unserer Zeit. Stuttgart.

Honigsheim, P. 1924. „Die Pubertät.“ Kölner Vierteljahrshefte für Sociologie, III.

Grimm, J. Über das Alter. Leipzig (Reclam).

Joel, K. 1925. „Der säkulare Rhythmus der Geschichte.“ Jahrbuch für Sociologie, I.

Kummer, F. 1900. Dargestellt nach Generationen: Deutsche Literaturgeschichte des 19. Jahrhunderts. Dresden.

Lorenz, O. 1886. Die Geschichtswissenschaft in Hauprichtungen und Aufgaben kritisch erörtert. Díl I. 1886, Díl II. 1891, Berlin.

Mentré, F. 1920. Les générations sociales. Paris.

Nohl, H. 1914. „Das Verhältnis der Generationen in der Pädagogik.“ Die Tat.

Ortega y Gasset, J. 1928. Die Aufgabe unserer Zeit. S předmluvou E. R. Curtiuse. Zürich.

Petersen, J. 1925. Wesensbestimmung d. Romantik. Leipzig.

Pinder, W. 1926. Kunstgeschichte nach Generationen: Zwischen Philosophie und Kunst. Joh.

Volkelt zum 100. Lehrsemester dargebracht. Leipzig.

Pinder, W. 1926. Das Problem der Generation in der Kunstgeschichte Europas. Berlin.

Platz, R. 1922. Geistige Kämpfe im modernen Frankreich. Kempten.

Rümelin, G. 1875. Über den Begriff und die Dauer einer Generation. Reden und Aufsätze I. Tübingen.

Schurtz, H. 1902. Altersklassen und Männerbünde. Berlin. https://doi.org/10.1515/9783111484679

Spranger, E. 1925. Psychologie des Jugendalters. Leipzig.

Scherer, W. 1885. Geschichte der deutschen Literatur. Berlin.

Valois, G. 1920. D´un siècle à l´autre: Chronique d´une génération (1855–1920). Paris.

Wiese von, L. 1933. System der Allgemeinen Soziologie. München a Leipzig.

Wiese von, L. 1920. „Väter und Söhne.“ Der Neue Strom, I. Köln.

Zeuthen, H. G. 1909. „Quelques traits de la propagation de la science de génération en généra.“ Rivista di Scienza.

https://doi.org/10.5817/SOC2007-1-2-11