Sociologická reflexe konfliktu mezi společností a přírodou. Teoretické přístupy a empirická zkoumání

Tomáš Vysušil

Abstrakt

Dnes je environmentální sociologie etablovaným a dále se rozvíjejícím sociologickým oborem. Vznik a vývoj tohoto nového oboru postupně ovlivnila celá řada konceptů, jež vykazují současně environmentální i sociologickou relevanci. Z těchto konceptů vybírám v následujícím textu několik významných myšlenkových směrů tak, aby vyšla najevo rozmanitost (a někdy i protichůdnost) přístupů, které se v dnešní sociologii životního prostředí objevují. V zásadě je lze rozdělit na dvě skupiny, a to na teoreticko-empirické koncepty, u nichž na formulovanou hypotézu zároveň navazuje kvantitativní instrument sloužící k jejímu ověřování, a na koncepty čistě teoretické. Z první skupiny představím postmaterialistickou tezi Ronalda Ingleharta, kulturní teorii britské kulturní antropoložky Mary Douglas a nové environmentální paradigma autorů Williama R. Cattona a Rileye E. Dunlapa. Z teoretických přístupů uvádím koncept reflexivní modernity obsažený v knize Ulricha Becka Riziková společnost a funkcionálně-strukturální teorii Niklase Luhmanna v podobě její environmentální aplikace shrnuté v knize Ekologická komunikace. Na závěr se zmíním o tzv. teorii racionální volby. U výše zmíněných přístupů uvádím ještě nejdůležitější argumenty některých jejich kritiků, přičemž se snažím rozlišovat mezi kritikou z perspektivy environmentální a sociologické.

Klíčová slova

kulturní teorie; ekologická komunikace; enviromentální sociologie; nové environmentální paradigma; postmaterialismus; teorie racionální volby; riziková společnost

Plný Text:

Reference

Zobrazit literaturu Skrýt literaturu

Beck, U. 1986. Risikogesellschaft. Auf dem Weg in eine andere Moderne. Frankfurt am Main: Suhrkamp Verlag.

Catton, W. Jr., Dunlap, R. E. 1978a. „Environmental sociology: A new paradigm.“ The American Sociologist, 13: 41–49.

Catton, W. Jr., Dunlap, R. E. 1978b. „Paradigms, Theories, and the Primacy of the HEP-NEP Distinction.“ The American Sociologist, 13: 256–259.

Deutsche Shell (ed.) 2002. Jugend 2002: Zwischen pragmatischem Idealismus und robustem Materialismus. 14. Shell- Jugendstudie. Frankfurt am Main: Fischer.

Diekmann, A., Jaeger, C. C. 1996. Umweltsoziologie. Sonderheft 36 der Kölner Zeitschrift für Soziologie und Sozialpsychologie. Opladen: Westdeutscher Verlag.

Dunlap, R. E. 2002. „Paradigms, Theories, and Environmental Sociology.“ In R. E. Dunlap, F. H. Buttel, P. Dickens, A. Gijswijt (ed.) Sociological Theory and the Environment. Classical Foundations, Contemporery Insights. New York: Rowman & Littlefi eld Publishers, Inc.

Dunlap, R. E., Catton W. Jr. 1979. „Environmental Sociology.“ Annual Review of Sociology, 5: 243–273. https://doi.org/10.1146/annurev.so.05.080179.001331

Dunlap, R. E., Van Liere, K. D. 1978. „The ,new environmental paradigm‘: A proposed instrument and preliminary results.“ Journal of Environmental Education, 9: 10–19. https://doi.org/10.1080/00958964.1978.10801875

Flanagan, S. C. 1987. „Value Change in Industrial Societies.“ American Political Science Review, 81: 1303–1319. https://doi.org/10.2307/1962590

Geissler, R. 2002. Die Sozialstruktur Deutschlands: Die gesellschaftliche Entwicklung vor und nach der Vereinigung. Wiesbaden: Westdeutscher Verlag.

Hillmann, K.–H. 1986. Wertwandel. Zur Frage soziokultureller Voraussetzungen alternativer Lebensformen. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft.

Inglehart, R. 1977. The Silent Revolution: Changing Values and Political Styles among Western Publics. Princeton: Princeton University Press.

Jaide, W. 1983. Wertwandel? Grundfragen zur Diskussion. Opladen. https://doi.org/10.1007/978-3-322-95459-6

Keller, J. 1997. Sociologie a ekologie. Praha: SLON.

Klages, H. 1984. Wertorientierungen im Wandel. Frankfurt am Main.

Klages, H. 2002. Der blockierte Mensch. Frankfurt am Main: Campus Verlag.

Klages, H., Franz, G., Herbert, W. 1987. Sozialpsychologie der Wohlfahrtsgesellschaft. Frankfurt am Main/New York: Campus Verlag.

Kluckhohn, C. 1951. „Values and value-orientation in the theory of action: An exploration in defi nition and classifi cation.“ In T. Parsons, E. Shils (eds.) Toward a General Theory of Action. Cambridge, MA: Harvard University Press, s. 388–433.

Kuckartz, U. 2000. „Vom Nutzen und Nachteil der Typenbildung in der sozialwissenschaftlichen Umweltforschung.“ Frühjahrstagung der Sektion Soziologie & Ökologie. 25.–27. 4. 2000 in Berlin.

Librová, H. 1994. Pestří a zelení. Kapitoly o dobrovolné skromnosti. Brno: Veronica a Hnutí Duha.

Librová, H. 2003. Vlažní a váhaví. Kapitoly o ekologickém luxusu. Brno: Nakladatelství Doplněk.

Luhmann, N. 1986. Ökologische Kommunikation. Kann die moderne Gesellschaft sich auf ökologische Gefährdungen einstellen? Opladen: Westdeutscher Verlag. https://doi.org/10.1007/978-3-322-88754-2

Maag, G. 1991. Gesellschaftliche Werte. Opladen: Westdeutscher Verlag. https://doi.org/10.1007/978-3-322-88885-3

Maslow, A. 1954. Motivation and Personality. New York: Harper & Row.

Poferl, A., Schilling, K., Brand, K.–W. 1997. Umweltbewusstsein und Alltagshandeln. Eine empirische Untersuchung sozial-kultureller Orientierungen. Opladen. https://doi.org/10.1007/978-3-322-97395-5

Rabušic, L. 1990. „Tichá revoluce neboli od materialismu k postmaterialismu v západních společnostech.“ Sociologický časopis, č. 6, roč. 26: 505–517.

Rabušic, L. 2000. „Je česká společnost ,postmaterialistická‘?“ Sociologický časopis, č. 36: 3–22.

Řeháková, B. 2001. „Změny hodnot v České republice a Inglehartova hodnotová typologie.“ Sociální studia 6: České hodnoty 1991–1999: 47–71.

Rokeach, M. 1972. Beliefs, Attitudes, and Values. A. Theory of Organization and Change. San Francisco, Washington.

Schmutzer, M. E. A. 2004. „Krieg der Kulturen – anders betrachtet.“ In M. Strähle (Hg.) Trans. Internet-Zeitschrift für Kulturwissenschaften [online], č. 15 [cit. 8. 9. 2005]. Dostupný z: http://www.inst.at/trans/15Nr/03_2/schmutzer15.htm

Soukup, P. 2001. „ISSP – Životní prostředí.“ Sociologické texty, SP 01: 6. Praha: SÚ AVČR.

Weber, M. 2004 (1904). Die protestantische Ethik und der Geist des Kapitalismus. München: C. H. Beck Verlag.

White, L. Jr. 1967. „The historical roots of our ecological crisis.“ Science, 155: 1203–1207. https://doi.org/10.1126/science.155.3767.1203

Zinnecker, J. 2002. null zoff & voll busy: Die erste Jugendgeneration des neuen Jahrhunderts. Opladen. https://doi.org/10.1007/978-3-322-95013-0

https://doi.org/10.5817/SOC2005-2-43