Na cestě ke společnosti světoobčanů? Nevládní organizace, sociální hnutí a "noví" aktivisté vně státních hranic

Roč.2,č.1
Dilemata občanské společnosti

Abstrakt
V této stati podrobíme kritickému posouzení a případné reinterpretaci údajný demokratizační potenciál globální občanské společnosti. K tomu je nejprve třeba definovat postavení pojmu globální občanské společnosti v rámci studia globalizace. Následně budou vymezeny tři pozice (resp. tradice) v současné diskusi o možnostech realizace demokracie na nadnárodní úrovni. V rámci každé tradice bude defi nována funkce, kterou podle ní plní občanská společnost. Další sekce se obrátí k empiricky orientované analýze. Podle převládající interpretace je globální občanská společnost tvořena různými mezinárodními nevládními organizacemi a sociálními hnutími. Stať proto nejprve shrnuje data popisující tento typ politických aktérů a dále se zaměřuje na „nový“ typ globálního (individualizovaného) aktivismu. V další sekci diskutuje dopad, který by aktivity studovaných organizací a hnutí mohly mít na realizaci demokratické kontroly na nadnárodní úrovni. Na tuto část navazuje expozice skeptického pohledu na možnost uskutečnění globálního demokratického občanství. Občanství je odlišeno od aktivismu a jsou diskutovány problémy, s nimiž se současný globální politický aktivismus potýká. V závěru stati je posouzen demokratizační potenciál „globální občanské společnosti“: její aktéři sice mohou zasáhnout do politické komunikace a přispět ke zvýšení transparentnosti politického rozhodování na globální úrovni, nejsou však nositeli globálního občanství. Na globální úrovni kategorie demokratického občanství chybí, je naopak zajišťována institucemi (demokratických) států. Samotná existence globální občanské společnosti je proto závislá na politických a ekonomických podmínkách v jednotlivých státech. S tím souvisí také to, že by se její aktivity namísto nerealizovatelného projektu globální demokracie měly spíše zaměřit na posilování občanské autonomie na úrovni jednotlivých států.

Klíčová slova:
občanství; demokracie; globální aktivismus; globální občanská společnost; mezinárodní nevládní organizace; "nový" aktivismus; transnacionální advokátní síť
Reference

Ancelovici, M. 2002. „Organizing against Globalization: The Case of ATTAC in France“. Politics & Society 30 (3): 427–463. https://doi.org/10.1177/0032329202030003003

Anheimer, H., Glasius, M., Kaldor, M. 2001. „Introducing Global Civil Society“. In H. Anheimer, M. Glasius, M. Kaldor (eds.) Global Civil Society 2001. Oxford: Oxford University Press, 2001, s. 3–22.

Arendtová, H. 1996. Původ totalitarismu. Praha: Oikoymenh.

Barry, B. 1999. „Statism and Nationalism: Cosmopolitan Critique“. In I. Shapiro, L. Brilmayer (eds.) Global Justice. New York and London: New York University Press, s. 12–66.

Barša, P. 2003. Hodina impéria. Zdroje současné zahraniční politiky USA. Brno: Mezinárodní politologický ústav.

Barša, P., Císař, O. 2004. Levice v postrevoluční době. Občanská společnost a nová sociální hnutí v radikální politické teorii 20. století. Brno: CDK.

Bennett, L. 2005. „Social Movements beyond Borders: Understanding Two Eras of Transnational Activism“. In D. della Porta, S. Tarrow (eds.) Transnational Protest and Global Activism. Lanham, Boulder, New York, Oxford: Rowman and Littlefi eld Publishers, s. 203–226.

Brecher, J., Costello, T., Smith, B. 2000. Globalization from Below. The Power of Solidarity. Cambridge, Massachusetts: South End Press.

Carothers, T. 1999. Aiding Democracy Abroad: The Learning Curve. Washington, D.C.: Carnegie Endowment for International Peace.

Castells, M. 1996. The Rise of the Network Society. Malden and Oxford, Blackwell.

Chandhoke, N. 2002. „The Limits of Global Civil Society“. In M. Glasius, M. Kaldor, H. Anheimer (eds.) Global Civil Society 2002. Oxford: Oxford University Press, s. 35–53.

Císař, O. 2003a. „Občanský republikanismus a deliberativní demokracie“. In V. Hloušek, L. Kopeček (eds.) Demokracie. Teorie, modely, osobnosti, podmínky, nepřátelé a perspektivy demokracie. Brno: Mezinárodní politologický ústav, s. 84–108.

Císař, O. 2003b. „Teorie demokracie na úsvitu globálního věku?“ In V. Hloušek, L. Kopeček (eds.) Demokracie. Teorie, modely, osobnosti, podmínky, nepřátelé a perspektivy demokracie. Brno: Mezinárodní politologický ústav, s. 349–375.

Císař, O. 2003c. „Vzniká globální občanská společnost? Nestátní aktéři ve světové politice“. Mezinárodní vztahy 38 (4): 5–23.

Císař, O. 2004. Transnacionální politické sítě. Jak mezinárodní instituce ovlivňují činnost nevládních organizací. Brno: Mezinárodní politologický ústav.

Císař, O. 2005. „Filosofi cké základy studia politického pluralismu“. Politologický časopis, 12 (2): 201-212.

Císař, O., Fiala, P. 2004. „Obhajoba zájmů a transnacionální vztahy: Úvod do studia“. In O. Císař, P. Fiala (eds.) Obhajoba zájmů a transnacionální vztahy. Brno: Mezinárodní politologický ústav, s. 9–26.

Clark, A. M. 2001. Diplomacy of Conscience. Amnesty International and Changing Human Rights Norms. Princeton and Oxford: Princeton University Press.

Connolly, W. 1991. „Democracy and Territoriality“. Millenium: Journal of International Studies, 20 (3): 463–484. https://doi.org/10.1177/03058298910200030301

Cox, R. 1996. „Global Perestroika“. In R. Cox, T. Sinclair (eds.) Approaches to World Order. Cambridge: Cambridge University Press, s. 296–313.

della Porta, D., Tarrow, S. (eds.) 2005. Transnational Protest and Global Activism. Lanham, Boulder, New York, Oxford: Rowman and Littlefi eld Publishers.

Dryzek, J. S. 1999. „Transnational Democracy“. Journal of Political Philosophy, 7 (1): 30–51. https://doi.org/10.1111/1467-9760.00064

Evans, P. 2000. „Fighting Marginalization with Transnational Networks: Counter-Hegemonic Globalization“. Contemporary Sociology 29 (1): 230–241. https://doi.org/10.2307/2654947

Florini, A. (ed.) 2000. The Third Force. The Rise of Transnational Civil Society. Washington, Tokyo: Carnegie Endowment, Japan Center for International Exchange.

Galtung, F. 2000. „A Global Network to Curb Corruption: The Experience of Transparency International“. In A. M. Florini (ed.) The Third Force: The Rise of Transnational Civil Society. Tokyo, Washington: Japan Center for International Exchange and Carnegie Endowment for International Peace, s. 17–47.

Gill, S. 1995. „Globalisation, Market Civilization, and Disciplinary Neoliberalism“. Millenium: Journal of International Studies, 24 (3): 399–423. https://doi.org/10.1177/03058298950240030801

Glasius, M. 2002. „Expertise in the Cause of Justice: Global Civil Society Infl uence on the Statute for an International Criminal Court“. In M. Glasius, M. Kaldor, H. Anheimer (eds.)

Global Civil Society 2002. Oxford: Oxford University Press, 2002, s. 137–168.

Graeber, D. 2002. „The New Anarchists.“ New Left Review (13): 61–73.

Granowetter, M. 1973. „The Strength of Weak Ties.“ American Journal of Sociology, 78 (6): 1360–1380. https://doi.org/10.1086/225469

Greenwood, J. 2003. Interest Representation in the European Union. London: Palgrave.

GCS. 2004. Global Civil Society Yearbook [online]. Dostupné z: http://www.lse.ac.uk/Depts/global/Yearbook/yearbook.htm

Habermas, J. 1996. Between Facts and Norms. Contributions to a Discourse Theory of Law and Democracy. Cambridge, Mass.: The MIT Press. https://doi.org/10.7551/mitpress/1564.001.0001

Habermas, J. 1998a. „Die postnationale Konstellation und die Zukunft der Demokratie“. In Die postnationale Konstellation. Politische Essays. Frankfurt am Main: Suhrkamp, s. 91–169.

Habermas, J. 1998b. „The European Nation-State: On the Past and Future of Sovereignty and Citizenship“. In C. Cronin, P. De Greiff (eds.) The Inclusion of the Other. Studies in Political Theory. Cambridge, Oxford: Polity Press, Blackwell Publishers Ltd., s. 105–127.

Habermas, J. 1998c. „Does Europe Need a Constitution? Response to Dieter Grimm“. In C. Cronin, P. De Greiff (eds.) The Inclusion of the Other. Studies in Political Theory. Cambridge, Oxford: Polity Press, Blackwell Publishers Ltd., s. 155–161.

Habermas, J. 1998d. „Kant’s Idea of Perpetual Peace: At Two Hundred Years’ Historical Remove“. In C. Cronin, P. De Greiff (eds.) The Inclusion of the Other. Studies in Political Theory. Cambridge, Oxford: Polity Press, Blackwell Publishers Ltd., s. 165–201.

Habermas, J. 2001. „Why Europe Needs a Constitution“. New Left Review (11): 5–26.

Habermas, J. 2002. „Tři normativní modely demokracie“. In Teorie demokracie dnes. Praha: Filosofi a, s. 79–95.

Habermas, J. 2004. „Státní občanství a národní identita“. Filosofi cký časopis, 52 (2): 185–205.

Habermas, J., Derrida J. 2003. „February 15, or What Binds Europeans Together: a Plea for a Common Foreign Policy, Beginning in the Core of Europe“. Constellations, 10 (3): 291–297. https://doi.org/10.1111/1467-8675.00333

Halliday, F. 2001. „The Romance of Non-state Actors“. In D. Josselin, W. Wallace (eds.) Non-state Actors in World Politics. New York: Palgrave, s. 21–37. https://doi.org/10.1057/9781403900906_2

Hardt, M. 2002. „Today’s Bandung?“ New Left Review (14): 112–118.

Hardt, M., Negri, A. 2000. Empire. Cambridge, London: Harvard University Press. https://doi.org/10.2307/j.ctvjnrw54

Held, D. 1997. „Democracy and Globalization“. Global Governance, 3 (3): 251–267. https://doi.org/10.1163/19426720-00303003

Held, D. 1999. „The Transformation of Political Community: Rethinking Democracy in the Context of Globalization“. In I. Shapiro, C. Hacker-Cordón (eds.) Democracy’s Edges. Cambridge: Cambridge University Press, s. 84–111. https://doi.org/10.1017/CBO9780511586361.007

Held, D. 2000. „The Changing Contours of Political Community: Rethinking Democracy in the Context of Globalization“. In B. Holden (ed.) Global Democracy. Key Debates. London and New York: Routledge, s. 17–31. https://doi.org/10.3138/9781442675452-004

Held, D. 2004. Global Covenant. The Social Democratic Alternative to the Washington Consensus. Cambridge, Malden: Polity.

Josselin, D., Wallace, W. (eds.) 2001. Non-state Actors in World Politics. New York: Palgrave. https://doi.org/10.1057/9781403900906

Kagan, R. 2003. Of Paradise and Power. America and Europe in the New World Order. New York: Alfred A. Knopf.

Kaldor, M., Anheimer H., Glasius, M. 2003. „Global Civil Society in an Era of Regressive Globalization“. In M. Kaldor, H. Anheimer, M. Glasius (eds.) Global Civil Society 2003. Oxford: Oxford University Press, s. 3–33.

Keane, J. 2003. Global Civil Society? Cambridge: Cambridge University Press. https://doi.org/10.1017/CBO9780511615023

Keck, M., Sikkink, K. 1998. Activists Beyond Borders. Advocacy Networks in International Politics. Ithaca and London: Cornell University Press.

Keohane, R. 2002. „International Institutions: Can Interdependence Work?“ In Power and Governance in a Partially Globalized World. London and New York: Routledge, s. 27–38. https://doi.org/10.4324/9780203218174_chapter_2

Keohane, R., Nye, J. 2000. „Introduction“. In J. Nye, J. Donahue (eds.) Governance in a Globalizing World. Cambridge, Mass., Washington D.C.: Visions of Governance for the 21st Century, Brookings Institution Press, s. 1–41.

Keohane, R., Nye, J. 2001. Power and Interdependence, 3rd edition. New York: Longman.

Klein, N. 2001. „Reclaiming the Commons“. New Left Review (9): 81–89.

Kymlicka, W. 1999. „Citizenship in an Era of Globalization: Commentary on Held“. In I. Shapiro, C. Hacker-Cordón (eds.) Democracy‘s Edges. Cambridge: Cambridge University Press, s. 112–126. https://doi.org/10.1017/CBO9780511586361.008

Kymlicka, W. 2002. Contemporary Political Philosophy. An Introduction. 2nd edition. Oxford, New York: Oxford University Press. https://doi.org/10.1093/hepl/9780198782742.003.0001

Magnette, P. 2003. „European Governance and Civic Participation: Beyond Elitist Citizenship?“ Political Studies, 51: 144–160. https://doi.org/10.1111/1467-9248.00417

Marshall, T. H., Bottomore, T. B. 1992. Citizenship and Social Class. London and Concord: Pluto Press.

Mayall, J. 2000. „Democracy and International Society“. International Affairs, 76 (1): 61–75. https://doi.org/10.1111/1468-2346.00120

McGrew, A. 2000. „Power Shift: From National Government to Global Governance?“ In D. Held (ed.) a Globalizing World? Culture, Economics, Politics. London and New York: Routledge and Open University, s. 127–166.

McGrew, A. 2002. „From Global Governance to Good Governance. Theories and Prospects of Democratizing the Global Polity.“ In M. Ougaard, R. Higgott (eds.) Towards a Global Polity. London and New York: Routledge, s. 207–226.

McMahon, P. 2001. „Building Civil Societies in East Central Europe: The Effects of American Non-governmental Organizations on Women’s Groups“. Democratization, 8 (2): 45–68. https://doi.org/10.1080/714000196

Mendelson, S., Glenn, J. (eds.) 2002. The Power and Limits of NGOs. New York: Columbia University Press. https://doi.org/10.7312/mend12490

Nye, J. S. 2001. „Globalization’s Democratic Defi cit. How to Make International Institutions More Accountable“. Foreign Affairs, 80 (4): 2–6. https://doi.org/10.2307/20050221

O’Brien, R., Goetz, A. M., Scholte, J. A., Williams, M. 2000. Contesting Global Governance. Multilateral Economic Institutions and Global Social Movements. Cambridge: Cambridge University Press. https://doi.org/10.1017/CBO9780511491603

Olson, M. 1970. The Logic of Collective Action. Public Goods and the Theory of Groups. New York: Schocken Books.

Oz-Salzberg, F. 2001. „Civil Society in the Scottish Enlightenment“. In S. Kaviraj, S. Khilnani (eds.) Civil Society. History and Possibilities. Cambridge: Cambridge University Press, s. 58–83.

Pogge, T. 2002. World Poverty and Human Rights. Cambridge: Polity Press.

Polanyi, K. 1957. The Great Transformation. The Political and Economic Origins of Our Time. Boston: Beacon Press.

Risse-Kappen, T. (ed.) 1995. Bringing Transnational Relations Back In. Non-State Actors, Domestic Structures and International Institutions. Cambridge: Cambridge University Press. https://doi.org/10.1017/CBO9780511598760

Risse, T. 2003. „Transnational Actors in World Politics“. In W. Carlsnaes, T. Risse, B. A. Simmons (eds.) Handbook of International Relations. London: Sage Publications, s. 255–274.

Ruggie, J. G. 1994. „At Home Abroad, Abroad At Home: International Liberalization and Domestic Stability in the New World Economy“. Millennium: Journal of International Studies, 24 (3): 507–526. https://doi.org/10.1177/03058298950240031301

Rucht, D. 2001. „Social Movements Challenging Neo-liberal Globalisation“. Central European Science Review, 2 (5): 94–114.

Scott, M. J. O. 2001. „Danger – Landmines! NGO-Government Collaboration in the Ottawa Process“. In M. Edwards, J. Gaventa (eds.) Global Citizen Action. Boulder, Co.: Lynne Rienner, s. 121–133.

Shapiro, I. 2002. „Teorie demokracie: současný stav“. In Teorie demokracie dnes. Praha: Filosofi a, s. 23–78.

Shapiro, I. 2003. Morální základy politiky. Praha: Karolinum.

Sikkink K., Smith, J. 2002. „Infrastructure for Change: Transnational Organizations, 1953–93“. In S. Khagram, J. V. Riker, K. Sikkink (eds.) Restructuring World Politics. Transnational Social Movements, Networks, and Norms. Minneapolis, London: University of Minnesota Press, s. 24–44.

Sklair, L. 1997. „Social Movements for Global Capitalism: the Transnational Capitalist Class in Action“. Review of International Political Economy, 4 (3): 514–538. https://doi.org/10.1080/096922997347733

Tarrow, S. 1998. Power in Movement. Social Movements and Contentious Politics, 2nd edition. Cambridge: Cambridge University Press. https://doi.org/10.1017/CBO9780511813245

Tarrow, S. 2000. Transnational Contention. Badia Fiesolana, San Domenico: EUI Working Paper RSC 2000/44.

Tarrow, S. 2001. „Transnational Politics: Contention and Institutions in International Politics“. Annual Review of Political Science, 4: 1–20. https://doi.org/10.1146/annurev.polisci.4.1.1

Tarrow, S. 2002. „From Lumping to Splitting: Specifying Globalization and Resistance“. In J. Smith, H. Johnson (eds.) Globalization and Resistance. Transnational Dimensions of Social Movements. Lanham, Boulder, New York, Oxford: Rowman and Littlefi eld, s. 229–249.

Thompson, D. F. 1999. „Democratic Theory and Global Society“. Journal of Political Philosophy, 7 (2): 111–125. https://doi.org/10.1111/1467-9760.00069

Tilly, Ch. 2004. Social Movements, 1768–2004. Boulder, London: Paradigm Publishers.

van Apeldoorn, B. 2000. „Transnational Class Agency and European Governance: The Case of the European Round Table of Industrialists“. New Political Economy, 5 (2): 157–181. https://doi.org/10.1080/713687772

Velek, J. 2004. „Jürgen Habermas a utopie věčného míru. K legitimitě demokracie a globální spravedlnosti“. Filosofi cký časopis, 52 (2): 231–252.

Wade, R. 2002. „Bridging the Digital Divide: New Route to Development or New Form of Dependency?“ Global Governance, 8: 443–446. https://doi.org/10.1163/19426720-00804005

Walker, R. B. J. 1994. „Social Movements and World Politics“. Millenium: Journal of International Studies, 23 (3): 669–700. https://doi.org/10.1177/03058298940230031101

Waltz, K. 1999. „Globalization and Governance“. Political Science and Politics, 32 (4): 693–700. https://doi.org/10.1017/S1049096500056535

Wedel, J. 1998. Collision and Collusion. The Strange Case of Western Aid to Eastern Europe 1989–1998. New York: St. Martin’s Press.

Metriky

0


723

Views

324

PDF views