Paradoxy občanské společnosti

Frank Trentmann

Abstrakt

Článek nabízí některá předběžná kritéria, která by měla sloužit pro zásadnější historické pojednání o klíčových teoretických otázkách: o vztahu mezi asociacemi a demokracií, mezi sociabilitou a veřejnou sférou, mezi občanskou společností a náboženstvím a mezi občanskou společností, národním státem, říší a kapitalismem.

Klíčová slova

Německo; Velká Británie; občanská společnost; politická ekonomie; veřejná sféra; demokracie

Plný Text:

Reference

Zobrazit literaturu Skrýt literaturu

1 Elaine Katzenberger, ed., First World, Ha, Ha, Ha! The Zapatista Challenge (San Francisco, 1995), 134f.; Dietrich Schwanitz, Der Campus (Franfurt, 1955).

2 Viz Robert D. Rutnam s Robertem Leonardim a Raffaellou Y. Nanetti, Making Democracy Work: Civic Traditions in Modern Italy (Princeton, 1993); Putnam „Bowling Alone: America’s Declining Social Capital“, Journal of Democracy, 6 (1995), 65–78.

3 Ernest Gellner, Conditions of Liberty: Civil Society and its Rivals (London, 1994), 97ff.

4 Václav Havel, The Power of Powerless: Citizens against the State in Central-Eastern Europe (London, 1985).

5 Joshua Cohen a Joel Rogers, eds., Associations and Democracy (London, 1995); Paul Hirst, Associative Democracy: New Forms of Economic and Social Governance (Amherst, 1994).

6 Pro nejvýstižnější diskusi ohledně striktního rozlišení mezi občanskou společností a ekonomikou, která vychází z Habermase, viz Jean L. Cohen a Andrew Arato, Civil Society and Political Theory (Cambridge, MA, 1992).

7 Gary Brent Madison, The Political Economy of Civil Society and Human Rights (London, 1997); Augustus R. Norton, ed., Civil Society in the Middle East (Leiden, 1995); D. Strand „Protest in Beijing: Civil Society and Public Sphere in China“, Problems of Communism 39 (May-June, 1990): 1–19; Deborah S. Davis et al., eds., Urban Spaces in Contemporary China (Cambridge, 1995); E. Gyimah-Boadi, „Civil Society in Africa“, Journal of Democracy 7 (1996): 118–132; Chris Hanna Elizabeth Dunn, eds., Civil Society: Challenging Western Models (London, 1996). https://doi.org/10.1353/jod.1996.0025

8 Chris Hann, „Introduction,“ in Hann a Dunn, Civil Society 1. https://doi.org/10.1002/9781118924396.wbiea1499

9 Keith Tester, Civil Society (London, 1992), 8.

10 Viz například konceptuální rozpětí v zajímavé studii občanské společnosti v moderním Německu – od Kanta po kapitoly o nacistickém Německu a holocaustu, Lutz Niethammer, ed., Bürgliche Gesellschaft in Deutschland: historische Einblicke, Fragen, Perspektiven (Frankfurt, 1990).

11 Viz John Hall, „Reflections on the Making of Civility in Society,“ kapitola 1 in Frank Trentmann, ed., Paradoxes of Civil Society: New Perspectives on Modern German and British History (Berghahn Books, 2003). Viz také John Hall, „Genealogies of Civility“, in Democratic Civility: The History and Cross-Cultural Possibility of a Modern Political Ideal, ed. Robert W. Hefner (New Brunswick, 1998): 53–77.

12 Karl Ludwig von Haller, Restauration der Staats-Wissenschaft (1816), citovaný v James Van Horn Melton, „The Emergence of ‚Society‘ in Eighteenth- and Nineteenth-Century Germany“, in Language, History and Class, ed. P. J. Corfield (Oxford, 1991), 139.

13 To však nezabránilo tomu, aby si na občanskou společnost dělali exkluzivní nárok různí mluvčí nebo aby ji redukovali na téměř negativní alter ego jejich vlastní utopie; pokud je nedávné opěvování občanské společnosti Ralfem Dahrendorfem za to, že poskytuje „životadárnou krev svobody“, liberálním echem první aktivity, Marxova kritika separátního vytvoření politické společnosti, která sehrála roli v rozpadu občanské společnosti na egoistické buržoazní jednotlivce, kteří se odcizili vlastní lidskosti a také vlastní komunitě, je pak nejvýraznějším příkladem druhé. Ralf Dahrendorf, After 1989: Morals, Revolution and Civil Society (New York, 1997), 51; Karl Marx, „On the Jewish Question“ (1844), in Marx: Early Political Writings, ed. J. O‘Malley (Cambridge, 1994), 28–50.

14 Viz John Gray, Post-Liberalism (London, 1993), kapitoly 12, 14; Ernesto Laclau a Chantal Mouffe, Hegemony and Socialist Strategy: Towards a Radical Democratic Politics (London, 1985); Michael Walzer, „The Concept of Civil Society“, in Walzer, ed., Civil Society and the State: New European Perspectives (London, 1988) a John A. Hall, ed., Civil Society: Theory, History, Comparison (Cambridge, 1995).

15 John Keane, Civil Society: Old Images, New Visions (London, 1999); chtěl bych poděkovat Johnu Keanovi za to, že mi poskytl dřívější verzi své monografie.

16 Manfred Riedel, „Gesellschaft, bürgerliche“, in Geschichtliche Grundbegriffe, eds. O. Brunner, W. Conze, R. Koselleck (Stuttgart, 1975), II: 719–800; srov. John Keane, „Despotism and Democracy: The Origins and Development of the Distinction between Civil Society and the State 1750–1850“, in Civil Society and the State, ed. Keane, 35–71; Istvan Hont a Michael Ignatieff, eds., Wealth and Virtue: the Shaping of Political Economy in the Scottish Enlightenment (Cambridge, 1983); Hans Medick, Naturzustand und Naturgeschichte der bürgerlichen Gesellschaft: Die Usprünge der bürgerlichen Sozialtheorie als Geschichtsphilosophie und Sozialwissenschaft bei Samuel Pufendorf, John Locke und Adam Smith (Göttigen, 1973); Adam B. Seligman, The Idea of Civil Society (Princeton, 1992); Charles Taylor, „Invoking Civil Society“ in Taylor, Philosophical Arguments (Cambridge,MA , 1995), 202–224.

17 Na téma situace v Británii jsou nejlepšími studiemi reprezentujícími tento pohled: R. J. Morris, Class, Sect, and Party: The Making of the British Middle Class, Leeds 1820–1850 (Manchester, 1990) a Leonore Davidoff a Catherine Hall, Family Fortunes: Men and Women of the English Middle Class, 1780–1850 (Chicago, 1987).

18 Lothar Gall, ed., Vom alten zum neuen Bürgertum: Die mitteleuropäische Stadt im Umbruch 1780–1820 (Munich, 1991).

19 Jürgen Kocka a Allan Mitchell, eds., Bourgeois Society in Nineteenth-Century Europe (Oxford, 1993); Kocka, ed., Bürgertum in 19. Jahrhundert: Deutschland im europäischen Vergeleich, 3 svazky (Munich, 1988); H.-J. Puhle, ed., Bürger in der Gesellschaft der Neuzeit: Wirtschaft-Politik-Kultur (Göttigen, 1991). Srov. Ionathan Sperber, „Bürger, Bürgertum, Bürgerlichkeit, Bürgerliche Gesellschaft: Studies of the German (Upper) Middle Class and Its Sociocultural World“, Journal of Modern History 69 (1997): 271–297; Utz Haltern, „Die Gesellschaft der Bürger“, Geschichte und Gesellschaft 19 (1993): 100–134. https://doi.org/10.1086/245488

20 Lothar Gall například používá spojení „Bürgertum, bürgerliche Gesellschaft“, Bürgertum in Deutschland (Berlin, 1989), viz také 382ff.

21 Viz například liberální a buržoazní kritéria, která jsou určující pro Kockovo pojetí občanské společnosti: „The European Pattern and the German Case“, in Bourgeois Society, eds. Kocka a Mitchell, 9, 17ff, 32. Raná kritika mytického spojení mezi liberální politikou a buržoazií viz David Blackbourn a Geoff Eley, The Pecularities of German History: Bourgeois Society and Politics in Nineteenth-Century Germany (Oxford, 1984); novější kritika viz Geoff Ely, „German History and the Contradictions of Modernity: The Bourgeoisie, the State and the Mastery of Reform“, in Society, Culture and the State in Germany, 1870–1930, ed. Eley (Ann Arbor, 1996), 67–103.

22 Viz Putnam, „Bowling Alone“ a Making Democracy Work; Michael J. Sandel, Democracy‘s Discontent: America in Search of a Public Philosophy (Cambridge, MA, 1996), srovnej kritickou diskusi v Robert Kuttner, ed., Ticking Time Bombs (New York, 1996); Keane, Civil Society; Amy Gutmann, ed., Freedom of Association (Princeton, 1998); Politics and Society 24, no. 1 (March 1996). Na téma asociací jako zásadního činitele morálního vývoje jednotlivce viz také John Rawls, A Theory of Justice (Cambridge, MA, 1971), 471f.

23 Margaret Llewelyn Davies, Women as Organised Consumers (Manchester, 1921), 8; pro mnohé to byl způsob, jak vstoupit do místní politiky a jiných typů občanské angažovanosti.

24 Herbert Feudenthal, Vereine in Hamburg: Ein Beitrag zur Geschichte und Volkskunde der Geselligkeit (Hamburg, 1968), 246. Mé pojednání o asociačním životě vychází především z následujícího: Peter Clark, Sociability and Urbanity: Clubs and Societies in the Eighteenth Century City (Leicester, 1986); Otto Dann, ed., Lesegesellachaften und bürgerliche Emanzipation: Ein europäischer Vergleich (Munich, 1981); Dann, ed., Vereinswesen und bürgerliche Gesellschaft in Deutschland (Munich, 1984); R. Van Dülmen, Die Gesellschaft der Aufklärer: Zur bürgerliche Emanzipation und aufklärerischen Kultur in Deutschland (Frankfurt, 1986); É. François, ed., Sociabilité et Société Bourgeoise en France, en Allemande et en Suisse, 1750–1850 (Paris, 1986); Gall, Vom alten zum neuen Bürgertum; W. Hardtwig, Genossenschaft, Sekte, Verein in Deutschland (Munich, 1997); Brian Harrison, Peaceable Kingdom: Stability and Change in Modern Britain (Oxford, 1982); D. Heinz a A. Schulz, eds., Bürgerkultur im 19. Jahrhundert: Bildung, Kunst und Lebenswelt (Munich, 1996); E. Hellmuth, The Transformation of Political Culture: England and Germany in Late Eighteenth Century (Oxford, 1990); U. Im Hof, Das gesellige Jahrhundert; M. C. Jacob, Living the Enlightenment: Freemasonry and Politics in Eighteenth Century Europe (Oxford, 1991); Paul Langford, Polite and Commercial People: England, 1727–1783 (Oxford, 1989); R. J. Morris „Clubs, Societies and Associations“, in The Cambridge Social History of Britain, 1750–1950, ed. F. M. L. Thompson (Cambridge, 1990), III: 395–443; R. J. Morris, Class, Sect and Party; Nipperdey, „Verein“; Frank Prochaska, „Philanthropy“ in Cambridge Social History, III: 357–393.

25 John Brewer, The Pleasures of Imagination (New York, 1997); Hein a Schulz, Bürgerkultur.

26 Robert Beachy, „Club Culture and Social Authority: Freemasonry in Leipzig, 1741–1830“ kapitola 6 in Frank Trentmann, ed., Paradoxes of Civil Society: New Perspectives on Modern German and British History (Berghahn Books, 2003).

27 Ralf Roth, „ ,… der blühende Handel macht uns alle glücklich…‘: Frankfurt am Mein in der Umbruchszeit 1780–1852“, in Gall, Vom alten zum neuen Bürgertum, 405f. Samozřejmĕ existují regionální rozdíly – ve Wetzlaru v 90. letech 18. století byl například charitativní Gemeinnützige Gesellschaft přístupný řemeslníkům, kteří v jisté době tvořili třetinu členů (Hans-Werner Hahn, „Aufbruchsdebatte und Krise: Die Stadt Wetzlar,“ in Gall, Vom alten zum neuen Bürgertum, 296), to ovšem nebylo typické.

28 Clark, Sociability and Urbanity, 7; Morris „Clubs,“ 417.

29 Viz Kathleen Wilson, „Urban Culture and Political Activism in Hanoverian England: The Example of Voluntary Hospitals“, in Hellmuth, Transformation of Political Culture, 165–184; Clark, Sociability and Urbanity, 17f.; Morris, „Clubs“, 403ff.

30 Prochaska, „Philanthropy“, 358ff.

31 Předchůdkyně Konzervativní strany (poznámka překladatelky).

32 Burke, Reflections on the Revolution in France [1790], ed. J. G. A. Pocock (Indianapolis, 1987), 52. Viz také A. Mitchell, „The Association Movement of 1792–1793“, in Historical Journal 4 (1961): 56–77; Linda Coley, Britons: Forging the Nation, 1707–1837 (New Haven, 1992) a primární loajalistické zdroje v Gregory Claeys, ed., Political Writings of the 1790s, VII (London, 1995). https://doi.org/10.1017/S0018246X00022202

33 Jacob, Living the Enlightenment, 9; nešťastné střídání „civic“ a „civil“ odráží zmatek mezi komunitně zaměřeným občanským humanismem a novým osvíceným jazykem občanské společnosti zabývající se bohatstvím a sociabilitou.

34 Oranžista je označení pro člena severoirského společenství protestantů, nesoucího jméno po Vilémovi Oranžském. Přehlídka oranžistů se koná každoročně 12. července a připomíná vítězství protestantů v bitvě o Boyne (poznámka překladatelky).

35 Viz John Money, „Freemasonry and the Fabric of Loyalism in Hanoverian England“ in Hellmuth, Transformation of Political Culture, 235–271; Jacob, Living the Enlightenment, 17f., 156.

36 Yeomané jsou členy vojenské jednotky, která u některých ceremonií doprovádí královnu a hlídá londýnský Tower (poznámka překladatelky).

37 Von Dülmen, Gesellschaft der Aufklärer, 56ff.; Hardtwig, Genossenschaft, 309ff. Nĕkteré lóže zohledňovaly profesi členů.

38 Hardtwig na německém příkladu demonstroval, že v Genossenschaft několik středověkých a raně moderních organizací prosadilo individuální aspekty svobodných asociací: místní spolky Vertraute (důvěrníků) byly předchůdci svépomocných organizací – byly to samosprávné organizace s bezplatným členstvím, založené na familiaritě; Schützengesellschaften předpokládaly dobrovolné členství nepodmíněné majetkem, ale omezené občanstvím. Viz také Nancy Rosenblum, „Compelled Association“ in Gutman, Freedom of Association, 75–109.

39 Jak píše Brewer, Spenceovo přátelství s whigovským rytcem Thomasem Bewickem, kterého potkal v Newcastle Philosophical Society, zahrnoval incident, při němž, „neshoda vedla ke rvačce, ve které dobře stavěný rytec příšerně udeřil hubeného radikála“, Pleasures of the Imagination, 508.

40 Viz Lothar Gall, „Vom alten zum neuen Bürgertum“ a Michael Sobania, „Das Aachener Bürgertum am Vorabend der Industrialisierung“, in Gall, Vom alten zum neuen Bürgertum, 15, 225.

41 Citovaný v kapitole Michaela Sobania v Heinz a Schulz, Bürgerkultur (vlastní překlad).

42 Davidoff a Hall, Family Fortunes, 423f.

43 Morris, „Clubs“, 413.

44 Katherine Wilson, The Sense of the People: Politics, Culture, and Imperialism in England, 1715–1785 (Cambridge, 1995), 219ff.; Brewer, Pleasures of the Imagination, 41.

45 Viz Mary Catherine Moran, „ ,The Commerce of the Sexes‘: Gender and the Social Sphere in Scottish Enlightenment Accounts of Civil Society“, kapitola 2 in Frank Trentmann, ed., Paradoxes of Civil Society: New Perspectives on Modern German and British History (Berghahn Books, 2003).

46 Davidoff a Hall, Family Fortunes, 426; Jacob, Living the Enlightenment, 120ff.

47 Deborah Hertz, Jewish High Society in Old Regime Berlin (New Haven, 1988). https://doi.org/10.2307/j.ctvvndsb

48 Anna Clark, The Struggle for the Breeches: Gender and the Making of the British Working Class (Berkeley, 1995), 34ff.

49 Viz Davidoff a Hall, Family Fortunes, kapitola 10; A. Tyrrell, „ ,Women’s Mission‘ and Pressure Group Politics in Britain (1825–60), Bulletin of John Rylands University Library 63 (1980): 194–230; Freudenthalm Vereine. https://doi.org/10.7227/BJRL.63.1.9

50 Isabel V. Hull, Sexuality, State and Civil Society in Germany, 1700−1815 (Ithaca, 1996).

51 Clark, Struggle for the Breeches; Eugenio Biagini, Liberty, Retrenchment and Reform (Cambridge, 1992), kap. 3; James Vernon, ed., Re-reading the Constitution (Cambridge, 1996). Portrét žen-vysost jednávaček ohledně stávek a mezd v německých odborových svazech najdeme v Kathleen Canning, „Gender and the Politics of Class Formation: Rethinking German Labour History“, in Eley, Society, Culture, and the State in Germany, 130f.

52 Viz Daniel McMillan, „Energy, Willpower and Harmony: On the Problematic Relationship between State and Civil Society in Nineteenth-Century Germany“, kapitola 7 in Frank Trentmann, ed., Paradoxes of Civil Society: New Perspectives on Modern German and British History (Berghahn Books, 2003).

53 Walzer, „Concept of Civil Society“, 16. Později Walzer zdůraznil, že mnozí lidé vstupují do takových asociací, které nepřekonávají, ale naopak posilují identity zděděné prostřednictvím „nedobrovolných svazků“, například národa, rodiny nebo náboženství; viz jeho esej v Gutmann, Freedom of Association. Tento text ovšem pojednává o způsobech, kterými se asociace mohou stmelit a dominovat prostřednictvím skupin, nikoli o způsobech, kterými jednotlivé asociace vylučují vlastní členy.

54 Dahrendorf, After 1989, 51, 56.

55 Sabatarián je příslušník náboženské skupiny, která chápe neděli jako sváteční den (sabat) s ustáleným způsobem prožívání, například adventisté sedmého dne (poznámka překladatelky).

56 Brian Harrison, Peaceable Kingdom: Stability and Change in Modern Britain (Oxford, 1982).

57 Viz Christopher G. A. Bryant, „Civic Nation, Civil Society, Civil Religion“, in Hall, Civil Society, 145.

58 Walzer, „Concept of Civil Society“, 26.

59 „Deutschland heil’ges Land der Liebe, dir gilt unser heisses Mueh’n. Moeg aus deiner Soehne Triebe gluecklich neues Leben bluehn“; citováno v Freudenthal, „Vereine“, 539 (vlastní překlad).

60 Existuje málo historických důkazů, které by potvrdily neotocquevillovský argument o souvislosti osobního kontaktu v klubech a občanskostí. Daniel A. Bell poukázal na to, že nejčastějším typem soukromé asociace v dnešní Americe jsou asociace obyvatelských komunit (Residential Community Associations; existuje jich asi 150 000), podrývající angažovanost pro veřejné dobro; viz Bell, „Civil Society versus Civil Virtue“, in Gutmann, Freedom of Association, 239–272.

61 Paní Layton, „Memories of Seventy Years“, in Life as We Have Known It by Cooperative Working Women, ed. M. Llewelyn Davies (London, 1931), 40.

62 Viz Julia Roos, „Prostitutes, Civil Society and the State in Weimar Germany”, kapitola 11 in Frank Trentmann, ed. Paradoxes of Civil Society: New Perspectives on Modern German and British History (Berghahn Books, 2003).

63 Keane, Civil Society, 60ff.

64 Jürgen Habermas, Faktizität und Geltung: Beiträge zur Duskurstheorie des Rechts und des demokratischen Rechtsstaats (Frankfurt, 1992), kap. 8; The Structural Transformation of the Public Sphere (1962, v angl. 1989).

65 Craig Calhoun, ed., Habermas and the Public Sphere (Cambridge, 1992); Keane, Civil Society; Belinda Davis, „Reconsidering Habermas, Gender and the Public Sphere: The Case of Wilhelmine in Germany“, in Eley, Society, Culture and the State in Germany, 397–426.

66 Habermas, Faktizität und Geltung, 435; v angl. Between Facts and Norms (1996).

67 Habermas, Faktizität und Geltung, 443ff; Cohen a Arato, Civil Society and Political Theory, part III.

68 Klaus Eder, „Contradictions and Social Evolution“, in Social Change and Modernity, eds. Hans Haferkamp and Neil J. Smelser (Berkeley, 1992), 320–349.

69 Clark, Sociability and Urbanity, 20f.; Brewer, Pleasures of the Imagination, 34ff.

70 Viz Ian McNeely, „The Intelligence Gazette (Intelligentzblatt) as a Road Map to Civil Society: Information Networks and Local Dynamism in Germany, 1770s–1840s“, kapitola 5 in Frank Trentsost mann, ed., Paradoxes of Civil Society: New Perspectives on Modern German and British History (Berghahn Books, 2003).

71 Viz John Abbot, „The Village Goes Public: Peasants and Press in Nineteenth-Century Altbayern“, kapitola 9 in Frank Trentmann, ed., Paradoxes of Civil Society: New Perspectives on Modern German and British History (Berghahn Books, 2003).

72 Viz Elisabeth Ellis, „Immanuel Kant’s Two Theories of Civil Society“, kapitola 4 in Frank Trentmann, ed., Paradoxes of Civil Society: New Perspectives on Modern German and British History (Berghahn Books, 2003).

73 V angličtině „civility“ (poznámka překladatelky).

74 John Dwyer a Richard B. Sher, eds., Sociability and Society in Eighteenth-Century Scotland (Edinburgh, 1993).

75 O této změně ve skotském osvícenství viz Hont a Ignatieff, Wealth and Virtue.

76 Norbert Elias, The Civilizing Process: The History of Manners and State Formation and Civilization (Oxford, 1994).

77 Citováno v Morris, Class, Sect and Party, 164, 251.

78 Hall, Civil Society; R. Fine a S. Rai, eds., Civil Society: Democratic Perspectives (London, 1997).

79 Havel, „Power of the Powerless“.

80 Habermas, Faktizität und Geltung; Cohen a Arato, Civil Society.

81 Viz Rupert H. Gordon, „Kant, Smith and Hegel: The Market and the Categorical Imperative“, kapitola 3 in Frank Trentmann, ed., Paradoxes of Civil Society: New Perspectives on Modern German and British History (Berghahn Books, 2003).

82 Jak poznamenal Hegel, pocit sebeúcty a nárok na práva odlišují materiální deprivaci od sociální. „V Anglii, kde nejchudší člověk ví, že má svá práva, je situace velmi odlišná od toho, s čím se uspokojí chudí v jiných zemích. Samotná chudoba neredukuje lidi na nespořádaný dav, nespořádaný dav je vytvořen díky dispozici – kterou spojujeme s chudobou – k vnitřní vzpouře proti bohatým, proti společnosti, proti vládě atd.“ G. W. Hegel, Elements of the Philosophy of the Right [1821], ed. Allen W. Wood (Cambridge, 1991), odsek 244, s. 266.

83 Způsob, jakým Adam Smith používal čísla, jak nedávno napsala Mary Poovey, vyjadřuje „dvojí chápání přírody: čísla, která měli používat zákonodárci v knize Bohatství národů […] popisovala, jaký by trh mohl být, pokud by do něho zákonodárci nezasahovali, naopak čísla, které měl k dispozici Smith, popisovala nepřirozený stav věcí, ve kterém se nemohl projevit skutečný charakter trhu.“ Poovey, a History of the Modern Fact: Problems of Knowledge in the Sciences of Wealth and Society (Chicago, 1998), 246f.

84 Patrick Colquhoun, který psal o policii a byl agentem plantážníků v Karibiku, a Elliot, citovaný v Peter Linebaugh, The London Hanged: Crime and Civil Society in the Eighteenth Century (Cambridge, 1997), 428, 432. Pro aplikovanou politickou ekonomii viz William M. Reddy, The Rise of Market Culture: The Textile Trade and French Society, 1750–1900 (Cambridge, 1984).

85 Viz Madeleine Hurd, „Oligarchs, Liberals and Mittelstand: Defining Civil Society in Hamburg, 1858–1862“, kapitola 12 in Frank Trentmann, ed., Paradoxes of Civil Society: New Perspectives on Modern German and British History (Berghahn Books, 2003). Pro jiný přístup viz Christiane Eisenberg, „Working Class and Middle-Class Associations: an Anglo-German Comparison, 1820–1870“, in Kocka a Mitchell, Bourgeois Society, 151–178.

86 Viz Frank Trentmann, „Civil Society, Commerce and the ,Citizen-Consumer‘: Popular Meanings of Free Trade in Modern Britain“, kapitola 13 in Frank Trentmann, ed., Paradoxes of Civil Society: New Perspectives on Modern German and British History (Berghahn Books, 2003).

87 Viz Mark Bevir, „Socialism, Civil Society and the State in Modern Britain“, kapitola 14 in Frank Trentmann, ed. Paradoxes of Civil Society: New Perspectives on Modern German and British History (Berghahn Books, 2003).

88 Fabian Society (Společnost fabiánů) bylo britské socialistické intelektuální hnutí, v současnosti funguje jako levicový think tank (poznámka překladatelky).

89 Viz George Steinmetz, „The Myth of an Autonomous State: Industrialists, Junkers and Social Policy in Imperial Germany“, in Eley, Society, Culture and the State in Germany, 257–318; J. Kocka, „Capitalism and Bureaucracy in German Industrialization before 1914“, Economic History Review 33 (1981):453–468. https://doi.org/10.2307/2595883

90 Viz Deborah Cohen, „Civil Society in the Aftermath of the Great War: The Care of Disabled Veterans in Britain and Germany“, kapitola 15 in Frank Trentmann, ed. Paradoxes of Civil Society: New Perspectives on Modern German and British History (Berghahn Books, 2003).

91 Philip Snowden, The Faith of a Democrat (London, 1928), 13. Viz také Jose Harris, „Political Thought and the Welfare State 1870–1914”, Past and Present 135 (1992): 116–141. https://doi.org/10.1093/past/135.1.116

92 S. Yeo, Religion and Voluntary Organizations in Crisis (London, 1976).

93 Jose Harris, „State and Society in the Twentieth Century“, in Cambridge Social History of Britain, ed. Thompson, III, 114.

94 Taylor, „Invoking Civil Society“, 211.

95 Viz O. Grell, J. Israel a N. Tyacke, eds., From Persecution to Toleration (Oxford, 1991). https://doi.org/10.1093/acprof:oso/9780198201960.001.0001

96 Jonathan Israel in O. Grell, J. Israel a N. Tyacke, eds., From Persecution to Toleration (Oxford, 1991), 130.

97 Viz Roísín Healey, „Religion and Civil Society: Catholics, Jesuits and Protestants in Imperial Germany“, kapitola 10 in Frank Trentmann, ed. Paradoxes of Civil Society: New Perspectives on Modern German and British History (Berghahn Books, 2003).

98 John Dwyer, „Introduction“, in Dwyer a Sher, Sociability, 11f.

99 Viz Harrison, Peaceable Kingdom, 252.

100 Dominique Colas, Civil Society and Fanaticism: Conjoined Histories (Stanford, 1997); Ohledně Johna Locka viz jeho a Letter Concerning Toleration (London, 1689), 45–48.

101 Dahrendorf, After 1989, 29.

102 Viz John A. Hall, „Reflections on the Making of Civility in Society”, kapitola 1 in Frank Trentmann, ed. Paradoxes of Civil Society: New Perspectives on Modern German and British History (Berghahn Books, 2003).

103 Viz Frank Trentmann, „The Erosion of Free Trade: Political Culture and Political Economy in Great Britain, c. 1897–1932” (PhD. disertace, Harvard university, 1999), kap. 5; viz také Keane, Civil Society, 102ff.

104 Van Dülmen, Die Gesellschaft der Aufklärer, 44.

105 Dwyer, Introduction, 6.

106 Adam Ferguson, An Essay on the History of Civil Society [1767], ed. F. Oz-Salzberger (Cambridge, 1995), 28. https://doi.org/10.1017/CBO9780511806599

107 Clark, Sociability and Urbanity, 20; Hertz, Jewish High Society in Berlin, 268ff.

108 Viz Steven S. Maughan, „Civic Culture, Women’s Foreign Missions and the British Imperial Imagination, 1860–1914“, kapitola 8 in Frank Trentmann, ed. Paradoxes of Civil Society: New Perspectives on Modern German and British History (Berghahn Books, 2003).

109 Lora Windenthal, „ ,She is the Victor‘: Bourgeois Women, Nationalist Identities and the Ideal of Independent Woman Farmer in German Southwest Africa“, in Eley, Society, Culture and the State in Germany, 371–396.

110 Citováno v Antoinette Burton, Burdens of History: British Feminists, Indian Women and Imperial Culture, 1865–1915 (Chapel Hill, 1995), 153.

https://doi.org/10.5817/SOC2005-1-15