V Aztlánu jsme přece doma: vymístění a čikánská kulturní obroda v hraničním regionu amerického Jihozápadu/mexického Severu

Kateřina Prajznerová

Abstrakt

Geo-kulturní hraniční region amerického Jihozápadu a mexického Severu je místem tří hlavních vln vymístění: pre-kolumbovského, španělského a anglo-amerického. Objevení se představy Aztlánu jako čikánského domova v roce 1969 a následný rozkvět aztlánského psaní naznačuje jedinečnou kruhovost vývoje v této oblasti. Jak ukazuje historická beletrie Rudolfa Anayi a Graciely Limón, současní čikánští umělci se vracejí ke svému pre-kolumbovskému dědictví a nápaditě integrují prvky alespoň třech kultur. Aztlán, propustná mestická hraniční oblast, se tak stala ústředním symbolem čikánského úsilí o zbavení se vnuceného statusu marginalizovaných cizinců. Přestože čelí trvalým účinkům kolonizace, trvá Aztlán na znovuzískání čikánského teritoria stejně jako čikánského hlasu ve Spojených státech.

Klíčová slova

americký Jihozápad; Anaya; Aztlán; čikánská renesance; vymístění; Limón

Plný Text:

Reference

Zobrazit literaturu Skrýt literaturu

Acuňa, R. 1981. Occupied America: A History of Chicanos. New York: Harper.

Alarcón, N. 1998. „Chicana feminism: In the tracks of ,the‘ native woman.“ In C. Trujillo (ed.) Living Chicana Theory. Berkeley: Third Woman Press, s. 371–382.

Anaya, R. 1992 [1994]. Alburquerque. New York: Warner Books.

Anaya, R. 1989 [1995]. „Aztlán.“ In R. Anaya (ed.) The Anaya Reader. New York: Warner, s. 367–383.

Anaya, R. 1972 [1994]. Bless Me, Ultima. New York: Warner.

Anaya, R. 1976 [2001]. The Heart of Aztlán. Albuquerque: University of New Mexico Press.

Anzaldúa, G. 1987. Bordelands/La Frontera: The New Mestiza. San Francisco: Spinsters.

Bammer, A. 1994. „Introduction.“ In A. Bammer (ed.) Displacements: Cultural Identities in Question. Bloomington: Indiana University Press, s. xi-xx.

Broncano, M. 2002. „Landscapes of the magical: Cather’s and Anaya’s explorations of the Southwest.“ In J. N. Swift, J. R. Urgo (eds.) Willa Cather and the American Southwest. Lincoln: University of Nebraska Press, s. 124–135.

Bruchac, J. 1991. „The Hero Twins and the Swallower of Clouds.“ In Native American Stories. Golden: Fulcrum Publishing, s. 53–57.

Chávez, J. R. 1984. The Lost Land: The Chicano Images of the Southwest. Albuquerque: University of New Mexico Press.

Cochran, S. 1995. „The ethnic implications of stories, spirits, and the land in Native American Pueblo and Aztlán writing.“ MELUS 20: 69. https://doi.org/10.2307/467623

Chronic, H. 1987. Roadside Geology of New Mexico. Missoula: Mountain Press.

Frankenberg, R., Mani, L. 1996. „Crosscurrents, crosstalk: Race, ‚postcoloniality‛, and the politics of location.“ In S. Lavie, T. Swedenburg (eds.) Displacement, Diaspora, and Geographies of Identity. Durham: Duke University Press, s. 273-293. https://doi.org/10.1215/9780822379577-011

Kanoza, T. M. 1999. „The Golden Carp and Moby-Dick: Rudolfo Anaya’s multiculturalim.“ MELUS 24: 159–171. https://doi.org/10.2307/467705

Kaplan, C. 1996. Questions of Travel: Postmodern Discourses of Displacement. Durham: Duke University Press. https://doi.org/10.1215/9780822382041

Khader, J. 2002. „Transnationalizing Aztlán: Rudolfo Anaya‘s Heart of Aztlán and US proletarian literature.“ MELUS 27: 83–106. https://doi.org/10.2307/3250638

Lavie, S., Swedenburg, T. 1996. „Introduction: Displacement, diaspora, and geographies of identity.“ In S. Lavie, T. Swedenburg (eds.) Displacement, Diaspora, and Geographies of Identity. Durham: Duke University Press, s. 1–25. https://doi.org/10.1215/9780822379577-001

Limón, G. 1999. The Day of the Moon. Houston: Arte Público Press.

Limón, G. 1994. The Memories of Ana Calderón. Houston: Arte Público Press.

Limón, G. 1996. Song of the Hummingbird. Houston: Arte Público Press.

Mendoza, L. G. 2001. Historia: The Literary Making of Chicana and Chicano History. College Station: Texas A&M University Press.

Mirandé, A., Enríquez E. 1979. La Chicana: The Mexican-American Woman. Chicago: University of Chicago Press.

Murphy, D. 1989. El Morro National Monument. Tucson: Southwest Parks and Monuments Association.

Noble, D. G., Woodbury, R. B. 1983. Zuni and El Morro: Past and Present. Santa Fe: Ancient City Press.

Pratt, M. L. 1993. „ ‚Yo Soy La Malinche‘: Chicana writers and the poetics of ethnonationalism.“ Callaloo 16: 859–873. https://doi.org/10.2307/2932214

Quest for a Homeland. PBS documentary.

Rebolledo, D. T. 1995. Women Singing in the Snow: A Cultural Analysis of Chicana Literature. Tucson: University of Arizona Press.

Robinett, J. 2003. „Looking for roots: Curandera and shamanic practices in southwestern fiction.“ Mosaic 36: 121–134.

Saldívar, J. D. 1997. Border Matters: Remapping American Cultural Studies. Berkeley: University of California Press.

Saldívar, R. 1990. Chicano Narrative: The Dialectics of Difference. Madison: University of Wisconsin Press.

Sandoval, Ch. 1998. „Mestizaje as method: Feminists of color challenge the canon.“ In C. Supplee, D. Anderson, B. Anderson 1990. Canyon de Chelly: The Story behind the Scenery. Las Vegas: KC Publications.

Taylor, P. B. 1990. „The Mythic Matrix of Anaya’s Heart of Aztlán.“ In M. Bridges (ed.) On Strangeness. Tübigen: Narr, s. 201–214.

Trujillo (ed.) Living Chicana Theory. Berkeley: Third Woman Press, s. 352–370.

Villar Raso, M., Herrera-Sobek, M. 2001. „A Spanish novelist’s perspective on Chicano/a literature.“ Journal of Modern Literature 25: 17–34. https://doi.org/10.2979/JML.2001.25.1.17

Waldman, C. 1985. Atlas of the North American Indian. New York: Facts on File.

https://doi.org/10.5817/SOC2004-2-183