Menšinový jazyk jako obyvatelné místo. Vymístěný svět Imre Kertésze

Roč.1,č.2
Vymístění

Eleonóra Hamar

https://doi.org/10.5817/SOC2004-2-57

PDF
Abstrakt
Jak se člověk stane bezdomovcem ve svém vlastním jazyce? Jaké mechanismy vymístění ho do takové situace dostanou? O jaké lidské zkušenosti metafora bezdomovectví-v-jazyce vlastně mluví? V jakém smyslu je, či může být, vůbec jazyk našim domovem? A když už je člověk z jazyka-domova vymístěn, jaké mu zbývají možnosti promluvy? Kde a jak takový jazykově vymístěný bezdomovec pobývá? Tento text se pokouší o znovupromýšlení těchto, v hermeneutické filozofii, v jiné podobě a s jinými důrazy již artikulovaných otázek. Pokouší se o jejich reformulaci a rozvinutí prostřednictvím interpretace menšinového jazyka jako jazyka určovaného svou situovaností v mocenském prostoru. Vycházejíc z vymezení menšinové literatury a menšinového jazyka Gillese Deleuze a Félixe Guattariho, nebudu zde menšinový jazyk (čili onen jazyk „bezdomovců“) pojímat ve smyslu jazyka etnické skupiny žijící ve společensky a politicky podřízené pozici, nýbrž ve smyslu ne-dominantního jazykového řádu v rámci určitého mocenského pole. Při promýšlení tohoto tématu mi budou hlavním východiskem (kromě již naznačeného konceptuálního rámce) texty Imre Kertésze, jejichž jazyk svou ilustrativní silou reprezentuje zkušenost bytí bezdomovcem ve vlastním jazyce, a umožňuje nám tak chápat jej jako jednu ze současných podob jazyka menšinového.

Klíčová slova:
deteritorializace; Holocaust; konflikt identity; menšinový jazyk; textuální vymístění
Reference

Bammer, A. 1994. Displacements: Cultural Identities in Question. Bloomingtion: Indiana University Press.

Bourdieu, P. 1998. Teorie jednání. Praha: Karolinum.

Deleuze, G., Guattari, F. 2001. Kafka. Za menšinovou literaturu. Praha: Herrmann a synové.

Deleuze, G., Guattari, F. 2003. A Thousand Plateaus. Capitalism and Schizophrenia. London: Continuum.

Eco, U. 1992. Interpretation and Overinterpretation. Cambridge: Cambridge University Press. https://doi.org/10.1017/CBO9780511627408

Foucault, M. 1996. „Subjekt a moc“. In M. Foucault Myšlení vnějšku. Praha: Herrmann a synové.

Foucault, M. 2000. „The Ethics of the Concern of the Self as a Practice of Freedom“. In P. Rabinow (ed.) Michel Foucault – Ethics, Subjectivity and Truth. London: Penguin.

Gadamer, H. G. 1994. „Miként járul hozzá a költészet az igazság kereséséhez“ (Jak přispívá poezie k hledání pravdy). In H. G. Gadamer A szép aktualitása (Aktualita krásy). Budapest: T-Twins.

Gadamer, H. G. 2003. Truth and Method. New York: Continuum.

Giddens, A. 1999. Sociologie. Praha: Argo.

Gramsci, A. 1971. Selections from the Prison Notebooks. London: Lawrence and Wishart.

György, P. 2003. „A hajléktalan“ (Bezdomovec). Élet és irodalom. XLVII, 42.

Kertész, I. 2001. A száműzött nyelv (Vypovězený jazyk). Budapest: Magvető.

Kertész, I. 1975. Sorstalanság (Bezosudovost). Budapest: Magvető.

Nádas, P. 2002. „Kertész munkája és a témája“ (Kertészovo dílo a téma). Élet és irodalom. XLVI, 42.

Vári, Gy. 2002. „A Sorstalanság történelemszemléletéről“ (O pojetí historie v románě Bezosudovost). Élet és irodalom. XLVI, 42.

Vásárhelyi M. 2002. „Nobel-díj – történelmi keretben“ (Nobelova cena v historickém kontextu). Élet és irodalom. XLVI, 42.

Metriky

0

Crossref logo

0

426

Views

207

PDF views

Copyright © 2016 Sociální studia / Social Studies

PDF