Vzdelávacie stratégie na potlačenie konšpiračných teórií: Poznatky zo slovenského kontextu
Online First
Tato studie se zaměřuje na vzdělávací opatření proti konspiračním teoriím a dezinformacím v kontextu Slovenska, kde se tento problém v posledních letech stále více prohlubuje. V souvislosti s rostoucím vlivem alternativních faktů a dezinformací se vzdělávání stává klíčovým nástrojem pro zmírnění jejich šíření. Doposud bylo vzdělání spíše zkoumáno jako demografický prediktor víry v konspirační teorie a dezinformace, přičemž menší důraz byl kladen na zkoumání kvality samotných vzdělávacích úkonů. Článek má za cíl poskytnout přehled efektivních vzdělávacích přístupů a nástrojů pro edukaci žáků a studentů. Studie identifikuje tři hlavní typy vzdělávacích strategií: proaktivní, které zahrnují zařazení mediální výchovy a podporu kritického myšlení do učebních osnov; reaktivní, zaměřené na vytváření bezpečných prostor pro dialog a reflexi názorů studentů; a strategie zaměřené na učitele, které se soustředí na školení pedagogů v oblasti mediální gramotnosti a podněcování sebereflexe. V rámci slovenského vzdělávacího kontextu jsou k dispozici nástroje a strategie zaměřené na boj proti dezinformacím a konspiračním teoriím, avšak zůstává otázkou, jak efektivně jsou aplikovány a jak dobře jsou známy mezi pedagogy a studenty v praxi. Studie přispívá k porozumění dynamice, která formuje přístup k dezinformacím a konspiračním teoriím, a zdůrazňuje praktické aplikace vzdělávacích přístupů v rámci slovenského školského systému.
vzdělávací opatření; konspirační teorie; dezinformace; mediální výchova; Slovensko
BALE, Jeffrey M. 2007. „Political paranoia v. political realism: On distinguishing between bogus conspiracy theories and genuine conspiratorial politics.“ Patterns of Prejudice, 41, 45–60.
BALLOVÁ MIKUŠKOVÁ, Eva. 2023. „Education and conspiracy beliefs: A replication of van Prooijen (2017).“ Applied Cognitive Psychology, 37(1), 174–188.
DENNÍK N. n.d. Príručky. Cit. 15. listopadu 2024 (https://dennikn.sk/prirucky/).
DJP. n.d. Skrytý zmysel. Cit. 15. listopadu 2024 (https://djp.sk/podujatia/skryty-zmysel).
DYRENDAL, Asbjørn a Daniel JOLLEY. 2020. „Conspiracy theories in the classroom: Problems and potential solutions.“ Religions, 11(10), 1–11.
EUROPEAN COMMISSION, DIRECTORATE-GENERAL FOR EDUCATION, YOUTH, SPORT AND CULTURE. 2022. „Guidelines for teachers and educators on tackling disinformation and promoting digital literacy through education and training.“ Publications Office of the European Union. Cit. 15. listopadu 2024 (https://data.europa.eu/doi/10.2766/28248).
FULLER, Steve. 2018. Post-truth: Knowledge as a Power Game. Anthem Press.
HAJDU, Dominika a Katarína KLINGOVÁ. 2020. „Voices of Central and Eastern Europe: Perceptions of democracy & governance in 10 EU countries.“ GLOBSEC. Cit. 15. listopadu 2024 (https://www.globsec.org/sites/default/files/2020-06/Voices-of-Central-and-Eastern-Europe-read-version.pdf).
HAJDU, Dominika, Zuzana KAZAZ, Katarína KLINGOVÁ a Michal KORTIŠ. 2022. „GLOBSEC Trends 2022. CEE amid the war in Ukraine.“ GLOBSEC. Cit. 15. listopadu 2024 (https://www.globsec.org/sites/default/files/2022-05/GLOBSEC-Trends-2022.pdf).
HAYWARD, Jeremy a Gemma GRONLAND. 2021. „Conspiracy Theories in the Classroom: Guidance for Teachers.“ Institute of Education, UCL. Cit. 15. listopadu 2024 (https://www.skillsnorthtyneside.org.uk/wp-content/uploads/2021/11/ConsipiracyTheoriesClassroom.pdf).
JOLLEY, Daniel, Karen M. DOUGLAS, Yvonne SKIPPER, Eleanor THOMAS a Darel COOKSON. 2021. „Measuring adolescents’ beliefs in conspiracy theories: Development and validation of the Adolescent Conspiracy Beliefs Questionnaire (ACBQ).“ British Journal of Developmental Psychology, 39(3), 499–520.
LENOS, Steven a Jordy KRASENBERG. 2017. „Dealing with fake news, conspiracy theories and propaganda in the classroom.“ Ex Post Paper, RAN Centre of Excellence. Cit. 15. listopadu 2024 (https://ec.europa.eu/home-affairs/sites/homeaffairs/files/what-we-do/networks/radicalisation_awareness_network/about-ran/ran-edu/docs/ran_edu_dealing_fake_news_conspiracy_theories_propaganda_classroom_29-30_11_2017_.pdf).
MEDIÁLNA VÝCHOVA. n.d. FMK UCM. Cit. 15. listopadu 2024 (https://medialnavychova.sk/tag/fmk-ucm/).
OLIVER, Eric J. a Thomas J. WOOD. 2014. „Conspiracy Theories and the Paranoid Style(s) of Mass Opinion.“ American Journal of Political Science, 58, 952–966.
PETERS, Rikke Alberg a Hildegunn Juulsgaard JOHANNESEN. 2020. „What is actually true? Approaches to teaching conspiracy theories and alternative narratives in history lessons.“ Acta Didactica Norden, 14(4).
SMC FMK UCM. 2023. „Online dezinformácie ako výzva pre školskú výučbu.“ SMC FMK UCM. Cit. 15. listopadu 2024 (https://smc.fmk.sk/wp-content/uploads/2023/12/Onlinove-dezinformacie-ako-vyzva-pre-skolsku-vyucbu.pdf).
UNESCO. 2020. „Addressing conspiracy theories: what teachers need to know.“ UNESCO. Cit. 15. listopadu 2024 (https://unesdoc.unesco.org/ark:/48223/pf0000381958).
VALVERDE-BERROCOSO Jesús, Alberto GONZÁLEZ-FERNÁNDEZ a Jesús ACEVEDO-BORREGA. 2022. „Disinformation and multiliteracy: A systematic review of the literature“. Comunicar, 30(70), 93–105.
VAN PROOIJEN, Jan-Wilem. 2017. „Why Education Predicts Decreased Belief in Conspiracy Theories.“ Applied Cognitive Psychology, 31(1), 50–58.
ZONIS, Marvin a Craig M. JOSEPH. 1994. „Conspiracy thinking in the Middle East.“ Political Psychology, 15, 443–459.
ZMUDRI. 2024. zmudri.sk – vzdelávacia platforma pre mladých. Cit. 15. listopadu 2024 (https://zmudri.sk/).
Tato práce je licencována pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution 4.0 .
Copyright © 2025 Terezia Šabová