S rozvojem moderních technologií dochází k výrazným posunům v možnostech dokazování nejen při soudním řízení, ale rovněž při řízení mimosoudním. V případě vzniku sporu na internetu (např. při elektronickém obchodování) je pak mnohdy vhodné řešit vzniklý konflikt online a dle možností skutkové tvrzení podpořit elektronickými důkazními prostředky (online lze rovněž řešit i spory, které v tomto prostředí nevznikly).

Příspěvek se bude zabývat možným využitím elektronických důkazů při vyjednávání mezi stranami, které je počáteční a nejméně formalizovanou fází mimosoudního řešení sporů. V případě neúspěšnosti vyjednávání mezi stranami následuje fáze mediační (a to buď zákonem regulovaná či nikoli). Spor může dospět až k závaznému rozhodčímu řízení, které supluje soudní rozhodování. V každé z těchto fází dochází ke specifické regulaci, jakým způsobem lze využít elektronických důkazních prostředků od v zásadě neregulovaného v úvodní fázi řešení sporů po procesně formalizovaný postup v případě rozhodčího řízení. Příspěvek tak vymezí právní mantinely v jednotlivých fázích mimosoudního řešení sporu a zaměří se na formální požadavky kladené na možnosti využití elektronických důkazních prostředků s důrazem na českou právní úpravu.