Anonymizace osobních údajů v soudních rozhodnutích

John Altair Gealfow, Christian May

Abstrakt

Míra anonymizace osobních údajů obsažených v rozsudcích tuzemských soudů je značně nejednotná. Přístup jednotlivých soudů závisí na nejasných kritériích, často je patrné, že se soud jakožto povinný subjekt podle zákona o svobodném přístupu k informacím ani nepozastavil. Pomocí analýzy základních principů jednotlivých druhů soudního řízení a principů, na kterých je založeno právo na informace, ochrana osobních údajů a také filozofie ochrany základních práv, lze ovšem dojít k závěru o tom, jaká míra anonymizace se má v konkrétním případě zvolit. Tento článek kritizuje praxi českých soudů, které při zodpovídání žádostí na informace neprovádí žádné vyvažování práva na soukromí a práva na informace, namísto toho bez jakéhokoliv odůvodnění dogmaticky rozhodují na jednu či druhou stranu. Častěji na stranu, že je nutné trvat na úplné anonymizaci. Tento stav – nedostatek odůvodnění a selhání v rozpoznání kolize dvou základních práv, jež je nutné prostřednictvím testu proporcionality vyvažovat – je podle autorů článku porušením práva na informace.

Bibliografická citace

GEALFOW, John a Christian MAY. Anonymizace osobních údajů v soudních rozhodnutích. Revue pro právo a technologie. [Online]. 2019, č. 19, s. s. 3-39. [cit. 2019-11-15]. Dostupné z: https://journals.muni.cz/revue/article/view/10467

Klíčová slova

právo na soukromí, svobodným přístup k informacím, anonymizace, přístup k soudním rozhodnutím, test proporcionality, otevřenost justice, informace o trestním odsouzení, informace o trestním řízení, kontrola veřejnosti

Plný Text:

https://doi.org/10.5817/RPT2019-1-1


Copyright (c) 2019 John Altair Gealfow, Christian May

Creative Commons License
Tato práce je licencována pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International License.