Integrace psychoanalytických teorií podle Stephena A. Mitchella

V posledních desetiletích je pro psychoanalýzu charakteristické obrovská různorodost jejích přístupů. V této přehledové studii představuji vývoj myšlení Stephena A. Mitchella, jednoho z psychoanalytických teoretiků, který se pokoušel o integraci různých psychoanalytických přístupů. Vycházím především z jeho nejcitovanějších, v ČR však velmi těžko dostupných knih Object relations in psychoanalytic theory, Relational concepts in psychoanalysis a Hope and dread in psychoanalysis. Mitchell tvrdil, že všechny psychoanalytické teorie se dají rozdělit na pudové a vztahové. Zaujal kritický postoj k tradičním pudovým teoriím a zaměřil se především na rozvoj vztahových teorií, které rozdělil podle zaměření na pól self, na vnější objekty nebo na prostor mezi self a objekty. Vztahové teorie, způsobem jakým je Mitchell rozpracovává, zdůrazňují aktivní přístup analytika, společnou konstrukci reality a udávají, že cíl psychoanalýzy není pouhé hlubší poznání sebe sama, ale znovuobnovení a rozšíření zkušeností, které jsou zažívány reálně, hodnotně a smysluplně. Tyto myšlenky daly vzniknout vztahové psychoanalýze, v současné době velmi populárnímu psychoanalytickému směru v USA.