Nezdar v psychoterapii: Jak psychoterapeuti prožívají a zvládají nezdar v psychoterapii (výsledky výzkumu)

Cílem předkládané studie bylo zmapovat, jak psychoterapeuti prožívají a zvládají nezdar ve své terapeutické praxi. Zkoumali jsme soubor 100 psychoterapeutů, tvořený 55 ženami a 45 muži, z toho bylo 48 psychologů, 29 lékařů a 23 jiných pracovníků pomáhajících profesí ve věkovém rozmezí 25 až 64 let, různých psychoterapeutických směrů. Nezdar je významnou emocionální zátěží v práci psychoterapeuta.Typickými nezdary jsou sebevražda klienta, předčasný odchod z terapie, odchod proti mínění terapeuta či zhoršení tělesných symptomů,sociálních vztahů a vztahu k sobě samému během terapie. Tento vnímaný (prožívaný) nezdar byl u terapeutů většinou spojen s intenzívními,vnitřně prožívanými pocity agrese, úzkosti, smutku, viny, bezmoci a pochyb. Zároveň jsme zjistili, že terapeuti mají vytvořeny takové copingové zdroje a osvojeny takové copingové strategie, které jim umožňují tyto situace aktivně a produktivně zvládat. Jejich přesvědčení, hodnotový systém a víra jsou pro ně důležitým zdrojem zvládání nezdaru a jiných zátěží v terapii. Mezi převažující copingové strategie patří reflexe a sociální opora v podobě supervize, intervize, pomoc kolegů a blízkých osob či vlastní výcviková terapie.