Navození bezpečí jako klíčový moment v terapii polytraumatizovaných dětí a adolescentů
Roč.11,č.2(2017)
Trauma (tematické číslo)
Děti, které jsou viktimizovány vdůsledku své zkušenosti sinterpersonálním násilím, často bývají zaplaveny emocemi, hůře se soustředí a prožívají disociovaně. Jejich rodiče či pečovatelé nejsou pak zdrojem útěchy a bezpečí, ale nepředvídatelného nebezpečí, násilí a týrání, které u dětí vyvolávajípocity zrady, extrémního studu, bezmoci, ohrožení, intenzivního strachu, vzteku. Jádrem traumatického stresu je zhroucení schopnosti regulace vnitřního prožívání. Vúvodní fázi léčby je nutné upřednostnit stabilizaci zdravotního stavu před dalšími psychoterapeutickými intervencemi. Klíčovým momentem psychoterapie traumatu je tvorba bezpečného terapeutického vztahu, což klade na psychoterapeuta vysoké nároky a zároveň sebou nese mnohá úskalí. Vzájmu posílení pocitu bezpečí a jistoty klienta by terapeut do svého chování měl zahrnout především tyto složky integrativní léčby komplexního traumatu: neměl by být intruzivní, měl by klienta otevřeně chválit, měl by být spolehlivý, stabilní a transparentní. Součástí léčby komplexního / vývojového traumatu je také terapeutická expozice, tj. proces, během kterého je klient vystaven vzpomínkám na traumatickou událost vtakové míře, dokud nedojde kdesenzibilizaci emocí. Terapeutické okno vrámci léčby představuje hypotetické „místo“, kde bude terapeutická intervence pravděpodobně nejúčinnější. Navození důvěry a bezpečí vterapeutickém vztahu umožňuje zahájení funkční terapeutické práce, ve které posléze může dojít kverbalizaci ohrožujících traumatických zkušeností, jejich reflexi a následně ke zpětnému včlenění do životní zkušenosti.
Komplexní PTSP; polytraumatizace; psychoterapie zaměřená na trauma; terapeutická titrovaná expozice; terapeutické okno; Vývojová traumatická porucha
Tato práce je licencována pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0.
Copyright © 2018 Psychoterapie