Terapeutická zástupná rodinná péče a teorie citové vazby: jak zvětšovat jistotu vnitřního zázemí. Zkušenosti z Francie

Terapeutická zástupná rodinná péče (TZRP) je určena dětem, jejichž rodiče trpí závažnou rodičovskou nezpůsobilostí (l’incapacité parentale), která jim znemožňuje se o své děti každodenně starat. Spodporou odborného týmu tyto děti tudíž vyrůstají vzástupné rodině, aniž by ztratily kontakt se svými rodiči. Původní rodinnou situaci charakterizuje přítomnost psychopatologických projevů u rodičů, u dětí a vjejich vzájemných vztazích. Tyto projevy mají tendenci opakovat se ve vztazích dítěte vzástupné rodině, ve vztazích zástupné rodiny s odborníky a mezi odborníky samotnými.

Teorie citové vazby, vedle dalších teoretických koncepcí, významně pomáhá pochopit jak etiologii daných potíží, tak i zvolit terapeutický přístup ktěmto složitým situacím vprofesní oblasti prolínání dětské psychiatrie se sociální péčí o děti.Na začátku textu bychom chtěli krátce definovat TZRP a připomenout klinickou specifičnost této léčebné praxe a teoretické koncepce o které se opírá. Po výkladu základních prvků teorie citové vazby následuje náčrt jejího praktického uplatnění se zaměřením na cíle TZRP, organizaci léčebného postupu a příklady aplikace na jednotlivé její fáze a intervence ve prospěch dítěte, rodičů, zástupné rodiny a ostatních protagonistů.

Vzávěru poukazujeme na to, že přístup postavený na těchto teoretických základech může být prospěšný ve všech situacích, kdy dítě potřebuje zástupnou rodinnou péči, ať už je terapeutická (silné psychopatologické fenomény vrodinném prostředí), či jakákoli jiná (při slabších nebo přehlédnutých psychopatologických fenoménech vrodinném prostředí).