Vědomí, mozek a stres

Působení psychických procesů na somatické děje zůstávalo do relativně nedávné doby mimo zorný úhel psychologického a neurovědního výzkumu. Výzkum vtěchto oblastech vposledních patnácti letech přináší celou řadu velmi významných poznatků o vlivu psychických procesů spojených spůsobením stresu a traumatu na somatické funkce a jejich ovlivnění patologických procesů. Především jde o psychické procesy spojené sporuchou integrovaných funkcí vědomí tzv. disociaci a dále o alexithymii, která je charakterizována poruchou prožívání a vnímání emocí. Tyto obranné psychické reakce se objevují jako důsledek traumatického stresu a vněkterých případech i jako důsledek kumulované stresové zátěže bez přítomnosti výrazného traumatizujícího podnětu. Zejména traumatický stres pak vede kcelé řadě endokrinních, imunitních a epileptiformních patologických procesů a je spojen také salteracemi vgenové expresi a směřitelnými strukturálními neuroanatomickými změnami. Na straně druhé nové poznatky voblasti neurověd a psychologie ukazují na to, že tento vliv psychických procesů na somatické děje se neprojevuje jen vnegativním smyslu slova, kdy duševní poškození a trauma působí patologicky, ale že také psychická integrace, například vdůsledku psychoterapie či použití některých metod meditace, může mít za následek fyziologické a dokonce neuroanatomické změny spozitivními důsledky.