Kdy a jak může sebeodhalení terapeuta pomoci?

Jarmila Krajčová, Tomáš Řiháček

Abstrakt

Sebeodhalení terapeuta je potenciálně účinnou, ale zároveň poněkud kontroverzní intervencí. Tato kvalitativní studie hledá odpověď na otázku „Kdy a jakým způsobem může být terapeutovo sebeodhalení nápomocné v terapeutickém procesu?“. Studie vychází z metody zakotvené teorie a je založena na analýze rozhovorů s pěti klienty a jejich terapeuty. Výsledky ukazují, že terapeutovo sebeodhalení může být přínosem pro terapeutický proces, pokud je přiléhavé klientově aktuální potřebě potvrzení: v takovém případě může pozitivně ovlivnit klientovo prožívání, podpořit terapeutický vztah a pracovní spojenectví a přispět k posunu v řešeném problému. Vopačném případě však může zatížit terapeutický proces tím, že nutí klienta vypořádat se sebeodhalením jako „cizorodým“ prvkem. Studie se dále zabývá tím, jakou roli v účinku sebeodhalení hraje terapeutova motivace ke sdělení osobní informace.

Bibliografická citace

Krajčová, J., & Řiháček, . T. (2014). Kdy a jak může sebeodhalení terapeuta pomoci?. Psychoterapie, 7(3-4). Získáno z https://journals.muni.cz/psychoterapie/article/view/9662

Klíčová slova

motivace;nápomocné a zatěžující momenty;Sebeodhalení;zakotvená teorie



Copyright (c) 2018 Psychoterapie