Praxe založená na důkazech nebo důkazy podložené praxí: Integrativní pohled na výzkum psychoterapie

Autor se vpráci zamýšlí nad metodami a postupy zastánců praxe založené na důkazech. Zdůrazňuje důležitost práce sdůkazy kpodložení praxe, ale současně zpochybňuje současné představy o tom, co to jsou „nejlepší důkazy“. Nesouhlasí spřehnaným důrazem na kvantitativní důkazy kvůli tomu, že je experimentální výzkum (RCT) vyzdvihován jako „zlatý standard“. Také nesouhlasí stím, že se zastánci praxe založené na důkazech tolik zaměřují na porovnávání efektivity a výsledků různorodých forem terapie, i když výzkum naznačil, že rozdíly mezi jednotlivými terapeutickými metodami jsou méně důležité než terapeutický vztah, který je u všech přístupů klíčový. Autor dále představuje jím upřednostňovanou podobu praxe založené na důkazech. Prosazuje specifický typ důkazů podložených praxí, a to důkazy kvalitativní povahy, které se soustředí na terapeutický vztah. Také usiluje o to, aby se výzkum více zabýval terapeutickým procesem (a ne jen jeho výsledky), aby se ukázalo, jak se terapie vyvíjí vprůběhu léčby. Autor je přesvědčen, že pro terapeuty je důležité vykonávat každodenní praxi spocitem, že se věnují činnosti považované za stejně uznávanou jako výzkum a že se věnují něčemu, co má význam pro klienty i pro celou profesi. Kontextuálním pozadím příspěvku je současná „politická“ situace ve Velké Británii, její obsah se však podle autora vztahuje na všechny evropské národy a hlavně na USA, které jako první získávaly zkušenosti s „řízenou péčí“ a jejími důsledky. Práce je mírně upravenou čtvrtou kapitolou připravované knihy Relational Centred Research for Psychotherapists: Exploring Meanings and Experience, která vyjde vzáří 2009 vnakladatelství Wiley-Blackwell. Kromě K. R. Evanse je spoluautorkou knihy Dr. Lindoa Inlay.