Webové aplikace se stávají stále významnějším nástrojem v moderním světě pro prevenci relapsu u jedinců s problémy se závislostmi. Jejich význam spočívá v tom, že umožňují uživatelům přístup k průběžné podpoře a poskytují prostor pro sebereflexi, self-monitoring a rozvoj vědomé pozornosti. Tyto aplikace mohou pomáhat jednotlivcům monitorovat jejich pokrok, pracovat s vlastními myšlenkami a emocemi, získávat zpětnou vazbu a rozvíjet dovednosti zvládání cravingu, stresu a rizikových situací. Skrze přístupy založené na mindfulness a acceptance and commitment therapy (ACT), tedy například přijetí vnitřních prožitků a orientaci na osobní hodnoty, mohou podporovat odolnost vůči relapsu i dlouhodobé zotavení (Korecki et al., 2020; Osaji et al., 2020; Watkins & Sprang, 2018).

Důležitou výhodou těchto nástrojů je možnost personalizace obsahu a zpětné vazby podle potřeb uživatelů. Výzkum ukazuje, že aplikace mohou využívat na míru šitou zpětnou vazbu, průběžné sledování stavu, připomínky, plánování cílů i intervence reagující na aktuální riziko relapsu. Právě tato flexibilita z nich činí perspektivní nástroj pro podporu self-managementu, pozitivních behaviorálních změn a stabilnějšího životního stylu v procesu zotavení, ačkoli účinnost jednotlivých aplikací se mezi studiemi liší a není u všech řešení stejně silná (Beck et al., 2021; Businelle et al., 2024; Nesvåg & McKay, 2018).

Zde popisovaná aplikace APPstinuj je inovativní aplikací, která vznikla primárně pro potřeby Poradny a Doléčovacího programu v P-centru v Olomouci. Podle veřejně dostupného institucionálního popisu je určena klientům doléčovacího programu a Poradny pro alkoholové a jiné závislosti v olomouckém P-centru a je založena na všímavosti, edukaci a každodenním self-monitoringu, což ji obsahově přibližuje moderním principům KBT třetí vlny (Hayes & Hofmann, 2017; Univerzita Palackého v Olomouci, 2023).

Takzvaná třetí vlna kognitivně-behaviorální terapie (KBT) přinesla do adiktologické praxe přístupy, které rozšiřují tradiční důraz na změnu myšlení a chování o práci s přijetím, všímavostí, hodnotami a psychologickou flexibilitou (Hayes & Hofmann, 2017; Osaji et al., 2020). Mezi významné modality v této oblasti patří mindfulness-based relapse prevention (MBRP), dialekticko-behaviorální terapie (DBT) a Acceptance and Commitment Therapy (ACT) (Bowen et al., 2014; Osaji et al., 2020). Tyto přístupy pomáhají klientům rozvíjet schopnost vnímat vlastní myšlenky, pocity a tělesné impulzy bez nutnosti na ně okamžitě reagovat, čímž posilují seberegulaci a snižují riziko relapsu. Důraz je kladen na rozvoj psychologické flexibility, schopnosti zvládat stres a emoční zátěž bez úniku do návykového chování a na dlouhodobou podporu změny životního stylu (Bowen et al., 2014; Osaji et al., 2020; Warner & Murphy, 2022). Aplikace tak klade důraz nejen na překonání závislostí, udržení abstinence, ale i na posílení sociálních dovedností, které jsou klíčové pro úspěšnou reintegraci do společnosti. Prostřednictvím technik, jako je vědomé přijímání reality, monitoring dne, práce s hodnotami a budování psychologické flexibility může aplikace podporovat seberegulaci, self-management a dlouhodobější pozitivní změny v životě svých uživatelů (Beck et al., 2021; Levin et al., 2024; Osaji et al., 2020).

Vývoj aplikace APPstinuj byl inspirován studií Schauba et al. (2019), která podrobně analyzuje přístupy v oblasti prevence relapsu u lidí se závislostmi s využitím kombinace kognitivně-behaviorální terapie, mindfulness a dalších moderních terapeutických metod. Tato studie zdůraznila potřebu integrace těchto přístupů do digitálních technologií s cílem rozšířit dostupnost a efektivitu terapeutických intervencí. Výzkum se stal klíčovým podkladem pro návrh aplikace APPstinuj, která propojuje aktuální vědecké poznatky s praktickým využitím v oblasti adiktologie. Prostřednictvím technik, jako je každodenní self-monitoring, vědomé přijímání vnitřních prožitků, práce s hodnotami a rozvoj psychologické flexibility, může aplikace přispívat k podpoře seberegulace a prevenci relapsu. Tento předpoklad je v souladu s výsledky studií obdobně zaměřených intervencí: v pilotním hodnocení aplikace SMART Track byla prokázána dobrá přijatelnost a současně pokles závislostní závažnosti i psychické tísně, MBRP bylo spojeno s nižším rizikem relapsu a ACT vykázala v metaanalýze malý až střední efekt oproti aktivním komparátorům (Bowen et al., 2014; Kelly et al., 2021; Lee et al., 2015).

Co se týče podpory mindfulness, lze se opřít o výzkum mindfulness-based cognitive therapy (MBCT). U MBCT byla v metaanalýze u pacientů s rekurentní depresivní poruchou v remisi zjištěna signifikantně nižší míra relapsu či recidivy oproti treatment as usual nebo placebu (risk ratio = 0,66), což odpovídá relativní redukci rizika o 34 %; u osob se třemi a více předchozími epizodami dosáhla relativní redukce rizika 43 % (Piet & Hougaard, 2011). Novější systematický přehled a síťová metaanalýza dále ukázaly, že MBCT je v dlouhodobém horizontu účinnější než běžná léčba v prevenci relapsu deprese a oddaluje čas do relapsu (McCartney et al., 2021). V oblasti adiktologie pak Hamidi a Kheiran (2019) ukázali, že MBRP u osob závislých na metamfetaminu vedla k signifikantnímu snížení cravingu a agresivity. Tyto poznatky podporují zařazení mindfulness prvků do intervenčních nástrojů, ačkoli samy o sobě ještě nepředstavují přímý důkaz účinnosti konkrétní mobilní aplikace (Hamidi & Kheiran, 2019; McCartney et al., 2021; Piet & Hougaard, 2011). Cílem dalšího textu je představení naší specifické aplikace a metodiky jejího formování.

Záměr tvorby aplikace

Celý projekt vzniku aplikace APPstinuj byl od počátku koncipován nikoli pouze jako vývoj samostatného digitálního produktu, ale jako cílené vytvoření terapeutického nástroje, který by odpovídal specifickým potřebám adiktologické praxe v poradenském a doléčovacím kontextu. Záměrem bylo navrhnout webovou aplikaci s bezpečným, přehledným a terapeuticky využitelným obsahem, která by propojovala každodenní self-monitoring, edukaci, podporu prevence relapsu a rozvoj sociálních kompetencí, a současně byla využitelná jako součást vztahu mezi klientem a odborníkem. Projekt tedy sledoval dvojí cíl: Jednak vytvořit funkční e-health nástroj založený na současných poznatcích kognitivně-behaviorální terapie třetí vlny, mindfulness a adiktologie, jednak průběžně evaluovat jeho podobu, srozumitelnost, užitečnost a indikační vhodnost pro cílovou skupinu. Evaluace proto nebyla chápána až jako následné ověření hotového produktu, ale jako integrální součást jeho vývoje, která formovala podobu aplikace v průběhu celého projektu.

Metodika výzkumu

Terapeutický tým v P-centru čelil nelehkému úkolu, a to integrovat náměty, poznatky a postřehy klientů do těla aplikace. Velmi důležitá byla komunikace s IT speciality, kteří na základě podnětů zmíněný software budovali. Vždy jsme testovali jednotlivé verze aplikace a následně je inovovali o další nástroje.

Zvolený design výzkumu vychází z kvalitativní konstruktivistické evaluace, která byla zvolena jako nástroj pro výzkum a vývoj aplikace (Hendl & Remr, 2017). Evaluace podporuje proces rozhodování založený na reflexi empirických poznatků i odborných názorů a umožňuje získávat zpětnou vazbu o probíhajících činnostech, včetně ověřování správnosti, vhodnosti a efektivity prováděných intervencí. Tento proces začíná již ve fázi tvorby intervence a provází celou její realizaci s cílem zajistit, že aplikace co nejvíce reflektuje potřeby a očekávání uživatelů (terapeutů a klientů).

Hlavní cíle evaluace lze shrnout do těchto bodů (Hendl & Remr, 2017, s. 271–274): (1) Poskytnout podněty ke zlepšení intervence již v procesu její tvorby. (2) Minimalizovat implementační selhání aplikace v reálné praxi. (3) Zvýšit efektivitu prováděných intervencí.

Podle tradičního pojetí evaluace (např. dle Scrivena, 1991) se evaluace skládá ze dvou základních komponent věcného základu (resp. kvality či vnitřní hodnoty) a hodnoty (ve vztahu ke kontextu a potřebám uživatelů či dalších zainteresovaných stran). V námi použitém přístupu jsou tyto komponenty propojeny tak, že podstata aplikace (prevence relapsu s využitím e-health technologie) je navrhována společně s hodnocením její hodnoty, tj. souladu s očekáváními zainteresovaných stran. Tento proces zohledňuje aktuální poznatky v oblasti prevence relapsu, zejména mindfulness-based relapse prevention a přístupy třetí vlny KBT, expertízu odborníků i průběžnou evaluaci potřeb a očekávání uživatelů aplikace (Bowen et al., 2014; Garay, 2016; Scriven, 1991; Hayes & Hofmann, 2017).

Konstruktivistická metodologie založená na hermeneuticko-dialektickém procesu (Guba & Lincoln, 1989, 2001) zahrnuje identifikaci, analýzu a srovnávání jednotlivých mentálních konstrukcí zainteresovaných stran. Evaluátor působí jako moderátor diskusí, v nichž aktéři popisují svá očekávání a potřeby. Tyto diskuse pokračují s cílem dosáhnout konsenzu v co největší možné míře; nevyřešené body se stávají základem pro další vyjednávání a návrh intervence.

Metody sběru dat

Fokusní skupiny (FG). Fokusní skupiny umožňují efektivní sběr dat s využitím skupinové dynamiky. Diskuse vedené evaluátorem zahrnovaly terapeuty, speciální pedagogy, psychology, sociální pracovníky, vedoucí pracovníky zařízení a IT specialisty. Každá skupina hledala konsensus o podnětech, které byly postupně zapracovávány do aplikace APPstinuj.

Tento proces zahrnoval: (1) Identifikaci hlavních témat, subtémat a konkrétních kroků. (2) Obsahovou analýzu dat, která byla průběžně ověřována a diskutována. (3) Kategorizaci protokolů v tematické a časové rovině. Celkem bylo realizováno 28 skupin, jejichž závěry přímo ovlivňovaly vznik tří hlavních verzí aplikace APPstinuj.

Výsledkem evaluace tedy nebylo jen potvrzení funkčnosti finální podoby aplikace, ale především identifikace toho, které komponenty jsou pro daný typ intervence nosné a které se naopak ukázaly jako nedostatečné. Rané verze aplikace byly založeny převážně na krizové podpoře, kontaktech a chatové komunikaci s terapeutem, avšak bez audio obsahu, interaktivních prvků a denního monitoringu. Evaluace ukázala, že tento model neodpovídá plně potřebám cílové skupiny ani záměru aplikace jako nástroje dlouhodobější podpory abstinence. V dalších vývojových krocích proto došlo k rozšíření aplikace o deníkové záznamy, vzdělávací modul, audio nahrávky a interaktivní cvičení, čímž se aplikace posunula od úzce krizového nástroje ke komplexnější terapeutické opoře.

Hloubkové rozhovory. Hloubkové rozhovory byly prováděny s klienty adiktologických služeb, aby reflektovaly jejich individuální potřeby. Tyto rozhovory probíhaly ve všech fázích projektu (iniciační rozhovory, průběžné evaluace verzí aplikace) a zahrnovaly 31 rozhovorů. Klienti poskytovali zpětnou vazbu na užitečnost, srozumitelnost a přínos aplikace v kontextu svého životního příběhu. Tyto informace byly analyzovány a přenášeny do FG.

Výsledek: Aplikace APPstinuj

Aplikace APPstinuj, přezdívaná jako "vysoká škola abstinence", nabízí komplexní nástroj pro podporu osob usilujících o dlouhodobou abstinenci. Tento nástroj kombinuje prvky monitoringu, vzdělávání a krizové podpory, které společně tvoří ucelený program. Ilustrativní u ukázka úvodní strany aplikace se nachází na Obrázku č. 1. Mezi klíčové funkce aplikace patří dále popsané prvky.

Obrázek 1. Screenshot úvodní obrazovky aplikace APPstinuj

Součásti aplikace

Monitoring denních aktivit. Klienti zaznamenávají hodnoty v kategoriích, jako jsou spánek, pohyb, jídlo, stres, vztahy, zdraví, volný čas, pokušení a abstinence. Tyto kategorie vznikly na základě evaluačního výzkumu a poskytují komplexní pohled na každodenní fungování klienta. Data se vizualizují formou grafů a slouží jako podklad pro analýzu klienta i terapeuta. Lze tak pozorovat souvislosti v kratších i delších časových celcích. Například se lze zaměřit na téma „Jak souvisí strava a spánek s chutěmi? nebo Jak souvisí nálada a pocit spokojenosti s tělesnou aktivitou?“ a podobně.

Edukační modul. Edukační modul, nazývaný také "kurz k základním aktivitám", nabízí teoretické i praktické informace o jednotlivých monitorovaných oblastech. Každá kategorie obsahuje textové materiály, audio nahrávky namluvené Alfrédem Strejčkem a interaktivní prvky, jako jsou kvízy a cvičení.

SOS portál. Uživatelé si mohou ukládat motivační texty, fotografie nebo kontakty, které jim mohou pomoci při zátěžových situacích nebo riziku relapsu. Portál slouží jako rychlý zdroj podpory a motivace v krizových momentech.

Postup použití aplikace

V praxi vypadá využití aplikace tak, že po přihlášení do aplikace se klient ocitne na přehledné nástěnce (viz Obrázek 1), kterou tvoří tři hlavní části – Můj den, Vzdělávání a KPZ, tedy „Krabička poslední záchrany“.

V panelu Můj den si uživatel každý den jednoduše zaznamenává, jak se mu daří v různých oblastech života – třeba v jídle, spánku, vztazích, zdraví nebo odpočinku. Stačí pár kliknutí na škále od 1 do 10. Díky pravidelnému vyplňování může uživatel na konci měsíce přehledně vidět, co spolu souvisí – například jak kvalita spánku ovlivňuje energii, náladu nebo chuť k jídlu.

Panel Vzdělávání na to navazuje. Každé téma tady dostává svůj prostor – formou krátkých textů, audio nahrávek, mini kvízů nebo praktických aktivit, které pomáhají lépe porozumět sobě i svému životnímu stylu.

A nakonec je zde KPZ – Krabička poslední záchrany. Místo, kam si klient může uložit inspirace, nápady nebo tipy, které mu pomáhají zvládat těžší dny a vracet se zpátky do rovnováhy.

Protože rozsah tohoto textu je omezený, doporučujeme čtenářům, kteří si chtějí o použití aplikace APPstinuj udělat ještě lepší představu, zhlédnout ilustrační video na adrese https://appstinuj.upol.cz/.

Aplikace a KBT

Aplikace APPstinuj vychází z principů kognitivně-behaviorální terapie (KBT), která propojuje monitoring, edukaci a krizovou podporu do integrovaného procesu. Hlavní principy zahrnují: (1) Sebepoznání a analýza vzorců: Monitoring pomáhá klientům identifikovat maladaptivní vzorce a propojení mezi spouštěči a reakcemi. (2) Kognitivní restrukturalizace: Edukační modul podporuje klienty v rozpoznávání automatických negativních myšlenek a jejich nahrazování realistickými, konstruktivními myšlenkovými vzorci. (3) Krizová intervence: SOS portál poskytuje klientům rychlou podporu v krizových situacích, což zvyšuje jejich schopnost zvládat zátěž.

Aplikace APPstinuj je navržena jako doplněk k tradiční terapii. V současné verzi je indikována klientům adiktologických poradenských pracovišť a doléčovacích programů. Z výsledků evaluace také vyplývá, že je aplikace nejvhodnější ve fázi kontemplace a udržování změny (abstinence). Není však doporučena v rané fázi doléčování, kdy je klient zahlcen novými informacemi a úkoly. Pro poradenské klienty se aplikace nedoporučuje tam, kde by mohla evokovat pocit selhání.

Aktuálně pracujeme na možnostech využití aplikace v pobytových programech, kde se postupně změnily podmínky a klientům je nyní částečně umožněno využívání mobilních telefonů. Tento směr otvírá další možnosti integrace aplikace APPstinuj do terapeutické praxe.

Diskuse

V diskusích na odborných konferencích, kde byla aplikace APPstinuj představována, zaznívala otázka absence aplikace v oficiálních obchodech Google Play a App Store. Tento aspekt však nevnímáme jako nedostatek, ale jako důsledek původního konceptu projektu. APPstinuj nebyla zamýšlena jako veřejně dostupná samostatná aplikace pro široké užívání, nýbrž jako webový e-health nástroj začleněný do terapeutického vztahu mezi adiktologickým pracovníkem a klientem. Takové pojetí je v souladu s literaturou, která digitální intervence v adiktologii popisuje především jako prostředek pokračující péče care, self-managementu, monitoringu a podpory mezi sezeními, nikoli nutně jako plnou náhradu odborného kontaktu. Současně se ukazuje, že zapojení lidské podpory, průběžné zpětné vazby a jasného terapeutického rámce může přispívat k lepšímu zapojení uživatelů a smysluplnému využívání digitální intervence (Beck et al., 2021; Kelly et al., 2021; Nesvåg & McKay, 2018; Watkins & Sprang, 2018).

Skutečnost, že APPstinuj je od počátku definována jako webová aplikace, navíc odpovídá snaze minimalizovat logistické a technické bariéry užívání. Webové řešení umožňuje přístup z různých zařízení bez nutnosti instalace a podporuje flexibilní využití v běžném životě uživatele. Právě dostupnost „tam, kde a kdy ji uživatel potřebuje“, bývá v literatuře uváděna jako jedna z důležitých výhod digitálních intervencí; současně však zůstává zachována vazba na odbornou péči a terapeutický kontext, který je pro naši aplikaci klíčový (Tremain et al., 2020; Watkins & Sprang, 2018).

Podobně je třeba chápat i absenci gamingových prvků. Aplikace nebyla navržena s cílem maximalizovat okamžitou atraktivitu či behaviorální engagement za každou cenu, ale v souladu s logikou prevence relapsu, MBRP, ACT a přístupů třetí vlny KBT, tedy s důrazem na všímavost, regulaci cravingu, práci s hodnotami, self-monitoring a psychologickou flexibilitu (Beck et al., 2021; Bowen et al., 2014; Lee et al., 2015). U části cílové skupiny by navíc silně herní prvky nebo prvky odměny mohly být problematické. Literatura upozorňuje na průnik rizik online gamingu a gamblingu, na persuasivní designové mechanismy a také na citlivost k rizikovým podnětům a craving i při kontaktu s relativně distálními herními podněty u zranitelných osob. Z tohoto hlediska je zdrženlivost vůči gamifikaci spíše bezpečnostním a klinicky odůvodněným designovým rozhodnutím než limitem aplikace (Council of Europe, 2024; Diers et al., 2023).

Na základě těchto souvislostí lze APPstinuj chápat jako inovativní a klinicky ukotvený podpůrný nástroj, jehož přínos spočívá zejména v propojení evidence-based principů prevence relapsu, třetí vlny KBT a digitální podpory v pokračující péči. Současně je vhodné formulovat závěry opatrně: dostupná literatura podporuje potenciál takto koncipovaných digitálních intervencí, ale zároveň ukazuje, že jejich účinnost závisí na kvalitě implementace, míře lidské podpory a zapojení uživatelů (Kelly et al., 2021; Nesvåg & McKay, 2018).

Závěr

Aplikace APPstinuj představuje významný inovativní nástroj v oblasti podpory abstinence a prevence relapsu. Svým propojením s principy kognitivně-behaviorální terapie, důrazem na edukaci a personalizovaný přístup nabízí uživatelům komplexní podporu. Díky integraci do terapeutického procesu umožňuje propojit tradiční metody s moderními technologiemi, což zvyšuje efektivitu intervence.

Přestože byly v průběhu vývoje identifikovány určité limity, jako je absence veřejné dostupnosti či gamingových prvků, tyto aspekty reflektují vědomá rozhodnutí vycházející z cílové skupiny aplikace a terapeutických cílů. Webová forma aplikace a její přenositelnost se ukázaly jako zásadní výhody umožňující flexibilní a široké využití v různých terapeutických kontextech.

Budoucí vývoj aplikace se zaměřuje na rozšíření využití v pobytových programech a další integraci do terapeutické praxe. Aplikace APPstinuj tak nejen podporuje proces abstinence, ale také nastavuje nový standard v propojení e-health nástrojů s adiktologickou péčí. Její význam spočívá nejen v podpoře individuálních klientů, ale také v obohacení terapeutického arzenálu profesionálů, kteří s touto skupinou pracují. Čtenář má také možnost se s aplikací seznámit na webu http://appstinuj.upol.cz, kde se nachází ilustrační video. Zájemcům autor článku zřídí vstup do aplikace.

Konflikt zájmů

Bez konfliktu zájmů.

Poznámky autorů

Výsledek vznikl v rámci projektu TAČR s názvem Aplikace pro rozvoj sociálních kompetencí osob se závislostí v kontextu indikace speciálně pedagogické a terapeutické intervence, číslo projektu: TL05000482. Řešitelem byla Univerzita Palackého v Olomouci, aplikačním garantem P-centrum, spolek.

Deklarace využití generativní umělé inteligence v procesu psaní

Během přípravy této práce autoři použili ChatGPT Plus za účelem zlepšení čitelnosti a jazyka rukopisu. Po použití tohoto nástroje autoři zkontrolovali a dle potřeby upravili obsah a přebírají plnou odpovědnost za obsah publikovaného článku.