Vztah psychoanalýzy a vědecké metody

Psychoanalýza se primárně zabývá zkoumáním jednotlivých případů, v odborné kritické debatě psychoanalytici systematizují své poznatky z psychoanalytických sesí probíhajících několikrát týdně za určitých jasně nadefinovaných podmínek. I přesto se filosof vědy Karl Popper domníval že, freudovská psychoanalýza je nevědecká, poněvadž její poznatky není možné vyvrátit. Vůči tomu se později vymezil další významný filosof vědy, Adolf Grünbaum, podle něhož není možno opomenout fakt, že Freud odstoupil od některých svých pů- vodních hypotéz, které se v jeho pozděj- ší klinické praxi nepotvrdily (např. teorie svedení). Podle Grünbauma je klasická psychoanalýza nevědecká spíše kvůli Freudovu předpokladu, že vhled do nevědomých procesů je nezbytnou podmínkou vyléčení se z neurózy. Mezi post-freudiánskými psychoanalytiky lze najít mnoho různých názorů na otázku epistemologických zá- kladů psychoanalýzy. Někteří z nich přirovnávají psychoanalytickou metodu k metodám užívaným v přírodních vědách. Podle některých je možné najít mnoho paralel mezi psychoanalýzou a teorií nelineárních dynamických systémů. Podle jiných se jedná o zvláštní druh hermeneutiky.