Profesní vidění učitelů: od hledání pojmu k možnostem jeho uchopení

E. Minaříková, T. Janík

Abstrakt

Přehledová studie uvádí do českého odborného diskursu profesní vidění jako jeden z perspektivních pojmů využitelných při úvahách na téma (učitelské) profesionalizace. V úvodu textu se autoři zmiňují o vybraných pokusech o vymezení znaků profesí a představují pohled na problematiku učitelské profesionality, který se opírá o tři dimenze – profesní vidění, profesní vědění a profesní jednání. Dále naznačují vztahy mezi těmito třemi dimenzemi, a to v rámci modelu pedagogického uvažování a jednání (Shulman, 1986) a modelu reflexe ALACT (Korthagen, 2011). V dalším textu autoři rozebírají profesní vidění u profesí obecně a poté specificky u učitelů. Představují existující konceptualizace tohoto pojmu a na základě souvisejících teoretických i empirických studií se propracovávají k vlastnímu pojetí profesního vidění učitelů. Dále naznačují vztah profesního vidění a reflexe na spirále pedagogického uvažování a jednání. V závěru nastiňují využití konceptu profesního vidění v učitelském vzdělávání, konkrétně při tvorbě elektronického učebního a diagnostického (video)prostředí pro (budoucí) učitele.

Bibliografická citace

Minaříková, E. & Janík, T. (2012). Profesní vidění učitelů: od hledání pojmu k možnostem jeho uchopení. Pedagogická orientace, 22(2), 181–204. DOI: http://dx.doi.org/10.5817/PedOr2012-2-181

Klíčová slova

profesní vidění; profesní vědění; profesní jednání; reflexe; cyklus pedagogického uvažování a jednání; učitelské vzdělávání; elektronické učební prostředí; video

Plný Text:

Reference

Zobrazit literaturu Skrýt literaturu

Bergea, H. L., Martin, C., & Shalstrom, F. (2008). „I donʼt know what youʼre looking for:“
Professional vision in Swedish agricultural extension on nature conservation management.
Journal of Agricultural Education and Extension, 14(4), 329–345. DOI: 10.1080/13892240802416244

Berliner, D. (2005). The place of proces-product research in developing the agenda for research
on teacher thinking. In P. M. Denicolo & M. Kompf (Eds.), Teacher thinking and professional
action. Oxon: Routledge.

Bransford, J., Derry, S., Berliner, D., Hammerness, K., & Beckett, K. L. (2005). Theories of learning and their roles in teaching. In L. Darling-Hammond & J. Bransford (Eds.), Preparing teachers for a changing world (s. 40–88). San Francisco: Jossey-Bass.

Bromme, R. (1992). Lehrer als Experte. Zur Psychologie des professionellen Wissens. Bern: Huber.

Copeland, W. D., Birmingham, C., DeMeulle, L., D‘Emidio-Caston, M., & Natal, D. (1994). Making
meaning in classrooms: An investigation of cognitive processes in aspiring teachers, experienced teachers, and their peers. American Educationa Research Journal, 31(1), 166–196. DOI: 10.3102/00028312031001166

Davis, E. A. (2006). Characterizing productive reflection among preservice elementary teachers:
Seeing what matters. Teaching and Teacher Education, 22(3), 281–301. DOI: 10.1016/j.tate.2005.11.005

Dobrý, L. (2002). Potřeba vidět a rozlišovat didaktické jevy v praxi. Tělesná výchova a sport
mládeže, 68(8), 2–11.

Eraut, M. (1994). Developing professional knowledge and competence. London: The Falmer
Press.

Giddens, A. (1986). Action, subjectivity and the constitution of meaning. Social Research, 53(3),
529–545.

Ginsburg, M. R. & Megahed, N. M. (2009). Comparative perspectives on teachers, teaching and
professionalism. In L. J. Saha & A. G. Dworkin (Eds.), International Handbook of Research on
Teachers and Teaching (s. 539–556). New York: Springer.

Gonzalez, L. E., & Carter, K. (1996). Correspondence in cooperating teachersʼ and student
teachersʼ interpretations of classroom events. Teaching & Teacher Education, 12(1), 39–47. DOI: 10.1016/0742-051X(95)00024-E

Goodwin, C. (1994). Professional vision. American Anthropologist, 96(3), 606–633. DOI: 10.1525/aa.1994.96.3.02a00100

Chan, P. Y. K. (2005). Examining the psychological impact of video cases for teacher education. In C. Looi, D. Jonassen, & M. Ikeda (Eds.), Proceeding of the 2005 conference on Towards
sustainable and scalable educational innovations informed by the learning sciences: Sharing
good practices of research, experimentation and innovation (s. 42–50). Amsterdam: IOS Press.

Janesick, V. J. (1978). An ethnographic study of a teacherʼs classroom perspective: Implications for curriculum. Michigan: The Institute for Research on Teaching.

Janík, T. (2005). Znalost jako klíčová kategorie učitelského vzdělávání. Brno: Paido.

Janík, T., Slavík, J., & Najvar, P. et al. (2011). Kurikulární reforma na gymnáziích: od virtuálních
hospitací k videostudiím. Praha: NÚV.

Janík, T., & Píšová, M. (2011). On the nature of expert teacher knowledge. Orbis scholae, 5(2),
95–115.

Janík, T., & Minaříková, E. et al. (2011). Video v učitelském vzdělávání: teoretická východiska,
aplikace, výzkum. Brno: Paido.

Kasáčová, B. (2005). Reflexívna výučba a reflexia v učiteľskej príprave. Banská Bystrica:
Pedagogická fakulta, Univerzita Mateja Bela.

Kelly, P. P. (1995). Teaching as a profession? Dostupné z boisestate.edu/pkelly/webpag/920PPR.html.

Kerrins, J. A., & Cushing, K. S. (2010). Taking a second look: Expert and novice diff erences
when observing the same classroom teaching segment a second time. Journal of Personnel
Evaluation in Education, 14(1), 5–24. DOI: 10.1023/A:1008152928725

Koellner, K., Jacobs, J., Borko, H., Schneider, C., Pittman, M. E., Eiteljorg, E., Bunning, K., & Frykholm, J. (2007). The Problem-Solving Cycle: A model to support the development of teachersʼ professional knowledge. Mathematical Thinking and Learning, 9(3), 273–303.

Korthagen, F., Kessels, J., Koster, B., Lagerwerf, B., & Wubbels, T. (2011). Jak spojit praxi s teorií: didaktika realistického vzdělávání učitelů. Brno: Paido.

Kostková, K. (2011). Využití videa v profesní přípravě učitelů: pardubické zkušenosti. In T. Janík
& E. Minaříková et al., Video v učitelském vzdělávání: teoretická východiska, aplikace, výzkum
(s. 76–84). Brno: Paido.

Koťa, J. (1998). Profesionalizace učitelského povolání. In R. Havlík, J. Koťa, V. Spilková, S. Štech, J. Švecová, & M. Tichá, Učitelské povolání z pohledu sociálních věd (s. 6–42). Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Krammer, K., Schnetzler, C. L., Ratzka, N., Reusser, K., Pauli, C., Lipowsky, F., & Klieme, E.
(2008). Lernen mit Unterrichtsvideos: Konzeption und Ergebnisse eines netzgestützten
Weiterbildungsprojekts mit Mathematiklehrpersonen aus Deutschland un der Schweiz.
Beiträge zur Lehrerbildung, 26(2), 178–197.

LaBoskey, V. K. (1993). A conceptual framework for re flection in preservice teacher education.
In J. Calderhead, & P. Gates (Eds.), Conceptualizing Reflection in Teacher Development (s. 23–38). London: The Falmer Press.

Lefstein, A., & Snell, J. (2011). Professional vision and the politics of teacher learning. Teaching
and Teacher Education, 27(3), 505–514. DOI: 10.1016/j.tate.2010.10.004

Lymer, G. (2009). Demonstrating professional vision: The work of crigique in architectural
education. Mind, Culture, and Activity, 16(2), 145–171.

Minaříková, E. (2011). Nástroj pro zkoumání diagnostické kompetence (budoucích) učitelů. In
T. Janík, P. Najvar, & M. Kubiatko et al., Kvalita kurikula a výuky: výzkumné přístupy a nástroje
(s. 147–160). Brno: MuniPress.

Najvar, P., Najvarová, V., Janík, T., & Šebestová, S. (2011). Videostudie v pedagogickém výzkumu. Brno: Paido.

National Board for Professional Teaching Standards (2002). What teachers should know and be
able to do. Dostupné z http://www.nbpts.org/userfiles/file/what_teachers.pdf.

Neuweg, G. H. (1999). Könnerschaft und implizites Wissen: Zur lehr-lerntheoretischen Bedeutung
der Erkenntnis- und Wissenstheorie Michael Polanyis. Münster: Waxmann.

Petříček, M. (2009). Myšlení obrazem. Praha: Herrmann & synové.

Píšová, M. (2005a). Klinický rok: procesy profesního rozvoje studentů učitelství a jejich podpora. Pardubice: Univerzita Pardubice, Fakulta humanitních studií.

Píšová, M. (2005b). Vztah teorie a praxe v profesní přípravě učitele. In J. Prokop & M. Rybičková
(Eds.), Proměny pedagogiky (s. 300–307). Brno: Konvoj.

Píšová, M. (2010). Učitel-expert: přehled výzkumných trendů a jejich výsledků. Pedagogika,
60(3/4), 242–253.

Polanyi, M. (1952). Skills and connoisseurship. In F. De Silva (Ed.), Atti del Congresso di Metodolgia (s. 381–395). Torino.

Santagata, R., & Angelici, G. (2010). Studying the impact of the lesson analysis Framework on
preservice teachersʼ abilities to reflect on videos of classroom teaching. Journal of Teacher
Education, 61(4), 339–349. DOI: 10.1177/0022487110369555

Seidel, T., Blomberg, G., & Stürmer, K. (2010). OBSERVE – Validierung eines videobasierten
Instruments zur Erfassung der professionellen Wahrnehmung von Unterricht. Zeitschrift für Pädagogik, 56. Beiheft, 296–306.

Seidel, T., Stürmer, K., Blomberg, G., Kobarg, M., & Schwindt, K. (2011). Teacher learning from
analysis of videotaped classroom situations: Does it make a diff erence whether teachers observe their own teaching or that of others? Teaching and Teacher Education, 27(2), 259–267.

Sherin, M. G. (2007). The development of teachersʼ professional vision in video clubs. In R. Goldman, R. Pea, B. Barron, & S. J. Derry (Eds.), Video research in the learning sciences (s. 383–396). London: Lawrence Erlbaum Associates Publishers.

Sherin, M. G., Russ, R. S., Sherin, B. L., & Colestock, A. (2008). Professional vision in action: An
exploratory study. Issues in Teacher Education, 17(2), 27–46.

Shulman, L. S. (1987). Knowledge and teaching: Foundations of the new reform. Harvard
Educational Review, 57(1), 1–22.

Schön, D. A. (1983). The reflective practitioner. London: Basic Books.

Schwindt, K. (2008). Lehrpersonen betrachten Unterricht (Kriterien für die kompetente
Unterrichtswahrnehmung). Münster: Waxmann.

Slavík, J., & Čapková, D. (1994). Reflexe učitelské profese: divadlo, dílna a těžký život v pojetí
výuky. Pedagogika, 44(4), 377–388.

Stehlíková, N. (2010). Interpretace některých didakticko-matematických jevů u studentů učitelství a u učitelů matematiky. Pedagogika, 60(3–4), 303–313.

Sternberg, R. J., & Horvath, J. A. (1995). A prototype view of expert teaching. Educational
Researcher, 24(6), 9–17. DOI: 10.3102/0013189X024006009

Styhre, A. (2010). Disciplnining professional vision in architectural work: Practices of seeing and
seeing beyond the visual. The Learning Organization, 17(5), 437–454.

Štech, S. (1994). Co je učitelství a lze se mu naučit? Pedagogika, 44(4), 310–313.

Štech, S. (1995). Artikulace teorie a praxe učitelství (dilemata profese). In Teorie v pedagogické
praxi, praxe v pedagogické teorii v učitelském studiu. Sborník příspěvků z celostátního semináře, Šlapanice u Brna (pp. 80–83). Brno: Paido.

Švec, V. (2005). Pedagogické znalosti učitele: teorie a praxe. Praha: Aspi.

Terhart, E. (2000). Qualität und Qualitätssicherung im Schulsystem: Hintergründe – Konzepte – Probleme. Zeitschrift für Pädagogik, 41(4), 809–829.

Van Es, E. A., & Sherin, M. G. (2002). Learning to notice: Scaff olding new teachers‘ interpretations of classroom interactions. Journal of Technology and Teacher Education, 10(4), 571–596.

van Es, E. A., & Sherin, M. G. (2008). Mathematics teachersʼ „learning to notice“ in the context of
a video club. Teaching and Teacher Education, 24(2), 244–276. DOI: 10.1016/j.tate.2006.11.005

Vondrová, N. & Žalská, J. (2012). Do student teachers attend to mathematics specific phenomena when observing mathematics teaching on video? Orbis scholae, 6(2). (v tisku)

Wahl, D. (1991). Handeln unter Druck. Weinheim: Belz.

Yakura, E. K. (2009). Learning to see: Enhancing student learning through videotaped feedback.
College Teaching, 57(3), 177–183. DOI: 10.3200/CTCH.57.3.177-183

Zichner, K. M. & Liston, D. P. (1996). Reflective teaching: An introduction. Mahwah: Lawrence
Erlbaum Associates.

https://doi.org/10.5817/PedOr2012-2-181


Copyright (c) 2014

Creative Commons License
Tato práce je licencována pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License.