Pedagogický dualizmus teoretického a praktického: historické pozadie a súčasné ilúzie

E. Višňovský, O. Kaščák, B. Pupala

Abstrakt

Štúdia sa vracia k tradičnej otázke pedagogiky – ku vzťahu teoretického poznania k praxi, ku vzťahu vedy a praxe. K problému pristupuje komplexným teoretickým pohľadom, a to tak, že uvedený problém pedagogiky zaraďuje do širších súvislostí vývoja sociohumanitných vied ako takých. Na ich pozadí sú interpretované premeny vzťahov teórie a praxe, ako sa objavovali od antiky cez nástup moderny až po súčasnosť. Vzťahové premeny „teoretického“ a „praktického“ sú potom východiskovou osou pre chápanie vývoja pedagogiky v oscilácii jej sebaprezentácie ako teoretickej či praktickej disciplíny. V týchto intenciách je preskúmaný aj dnes populárny koncept učiteľa ako reflektujúceho praktika, ktorý má byť, najmä na poli vzdelávania učiteľov, nádejným príkladom, ako definitívne odstrániť neprekonateľnú priepasť, ktorá doposiaľ stála medzi akademickým poznaním a poznávacími potrebami vynárajúcimi sa pri praktickom výkone výchovy a vzdelávania.

Bibliografická citace

Višňovský, E., Kaščák, O., & Pupala, B. (2012). Pedagogický dualizmus teoretického a praktického: historické pozadie a súčasné ilúzie. Pedagogická orientace, 22(3), 305–335. DOI: http://dx.doi.org/10.5817/PedOr2012-3-305

Klíčová slova

sociohumanitné vedy; pedagogika; teoretické a praktické poznanie; fronesis; genéza disciplíny; reflektujúci praktik

Plný Text:

Reference

Zobrazit literaturu Skrýt literaturu

Altrichter, H., Kannonier-Finster, W., & Ziegler, M. (2005). Das Theorie-Praxis-Verhältnis in den Sozialwissenschaften im Kontext professionellen Handelns. Österreichische Zeitschrift für Soziologie, 30(1), 22–43. https://doi.org/10.1007/s11614-006-0034-5

Andresen, S. (2007). Grenzen der Anerkennung – Anerkennung der Grenzen. In N. Ricken (Ed.), Über die Verachtung der Pädagogik. Analysen – Materialien – Perspektiven (pp. 121–136). Wiesbaden: VS Verlag für Sozialwissenschaften.

Arendt, H. (1998). The human condition. Chicago: The University of Chicago Press.

Aristoteles (1972). Metafyzika. In Antológia z diel filozofov. Od Aristotela po Plotina. Bratislava: Epocha.

Aristoteles (1979). Etika Nikomachova. Bratislava: Pravda.

Aristoteles (1988). Politika. Bratislava: Pravda.

Aubenque, P. (2003). Rozumnost podle Aristotela. Praha: Oikoymenh.

Beck, U., & Bonß, W. (1989). Verwissenschaftlichung ohne Aufklärung? Zum Strukturwandel von Sozialwissenschaft und Praxis. In U. Beck & W. Bonß (Eds.), Weder Sozialtechnologie noch Aufklärung? Analysen zur Verwendung sozialwissenschaftlichen Wissens (pp. 7–45). Frankfurt am Main: Suhrkamp Verlag.

Bloomfield, D. (2008, červenec). Neo-liberal accreditation agendas: Challenge and opportunities for professional experience, Paper presented at the ATEA conference, Sunshine Coast. Dostupné z http://www.aare.edu.au/08pap/blo08372.pdf

Bohman, J. F., Hiley, D. R., & Shusterman, R. (Eds.). (1991). The interpretive turn: Philosophy, science, culture. Ithaca: Cornell University Press.

Dewey, J. (1933). How we think: A restatement of the relation of reflective thinking to the educative process. New York: D.C. Heath and Company.

Dietrich, T. (1998). Zeit- und Grundfragen der Pädagogik. Bad Heilbrunn: Klinkhardt.

Díogenés Laertios (1995). Životy, názory a výroky proslulých filosofů. Pelhřimov: Nová tiskárna.

EK (2007). Improving the quality of teacher education. Brussels: Commision of the European Communities.

Fendler, L. (2003). Teacher reflection in a hall of mirrors: Historical influences and political reverbations. Educational Researcher, 32(3), 16–25. https://doi.org/10.3102/0013189X032003016

Feyerabend, P. (1980). Erkenntnis für freie Menschen. Frankfurt am Main: Suhrkamp Verlag.

Fischer, A. (1969). Über das Studium der Pädagogik an den Hochschulen. In F. Nicolin (Ed.), Pädagogik als Wissenschaft (pp. 244–267). Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft.

Flyvbjerg, B. (2001). Making social science matter. Cambridge: Cambridge University Press.

Gadamer, H.-G. (2010). Pravda a metoda I. Nárys filosofické hermeneutiky. Praha: Triáda.

Giroux, H. A., & McLaren, P. (1996). Teacher education and the politics of engagement: The case for democratic schooling. In P. Leistyna, A. Woodrum, & S. A. Sherblom (Eds.), Breaking free: The transformative power of critical pedagogy (pp. 301–331). Cambridge, MA: Harvard Educational Review.

Habermas, J., & Luhmann, N. (1971). Theorie der Gesellschaft oder Sozialtechnologie – Was leistet die Systemforschung? Frankfurt am Main: Suhrkamp Verlag.

Kasáčová, B., & Kosová, B. (2007). Európske trendy a slovenský prístup k tvorbe učiteľských kompetencií a spôsobilostí ako východisko k profesijným štandardom. Pedagogické rozhľady, 16(3), 1–6.

Kaščák, O., & Pupala, B. (2007). Verachtung der Pädagogik und Verachtung in der Pädagogik – Erfahrungen hinter der östlichen Grenze. In N. Ricken (Ed.), Über die Verachtung der Pädagogik. Analysen – Materialien – Perspektiven (pp. 373–396). Wiesbaden: VS Verlag für Sozialwissenschaften.

Kaščák, O., & Pupala, B. (2010). Neoliberálna guvernmentalita v sociálnom projektovaní vzdelávania. Sociologický časopis, 46(5), 771–799.

Kaščák, O., & Pupala, B. (2011). Neoliberalizmus vo vzdelávaní: päť obrazov kritických analýz. Pedagogická orientace, 21(1), 5–34.

Kaščák, O., & Pupala, B. (2012). Critical issues in contemporary education: Prolegomena. Human Affairs: Postdisciplinary Humanities & Social Sciences Quarterly, 22(1), 3–10. https://doi.org/10.2478/s13374-012-0001-8

Korthagen, F. A. J., Kessels, J., Koster, B., Lagerwerf, B., & Wubbels, T. (2001). Linking theory and practice: The pedagogy of realistic teacher education. Mahwah, NY: Lawrence Erlbaum Associates. Český překlad (2011). Jak spojit praxi s teorií: Didaktika realistického vzdělávaní učitelů. Brno: Paido.

Lautmann, R., & Meuser, M. (1986). Verwendungen der Soziologie in Handlungswissenschaften am Beispiel von Pädagogik und Jurisprudenz. Kölner Zeitschrift für Soziologie und Sozialpsychologie, 38(4), 685–708.

Lenzen, D. (1996). Handlung und Reflexion. Vom pädagogischen Theoriedefizit zur Reflexiven Erziehungswissenschaft. Weinheim, Basel: Beltz Verlag.

Lenzen, D. (1999). Orientierung Erziehungswissenschaft. Was sie kann, was sie will. Reinbek bei Hamburg: Rowohlt.

Liesner, A. (2006). Education or service? Remarks on teaching and learning in the entrepreneurial university. Educational Philosophy and Theory, 38(4), 483–495. https://doi.org/10.1111/j.1469-5812.2006.00206.x

Lobkowicz, N. (1967). Theory and practice. Notre Dame, IND: Notre dame University Press. Návrh na zmenu v sústave študijných odborov v skupine 1.1 výchova a vzdelávanie a na zmeny v opise učiteľských študijných odborov. (2012) Dostupné z http://radavs.sk/index.php?option=com_remository&Itemid=21&func=fileinfo&id=186

Olssen, M., & Peters, M. A. (2005). Neoliberalism, higher education and the knowledge economy: From free market to knowledge capitalism. Journal of Educational Policy, 20(3), 313–345. https://doi.org/10.1080/02680930500108718

Platón (1990). Dialógy. Bratislava: Tatran.

Pokus o teorii nepořádku – Rozhovor se Stephenem J. Ballem (2011). Studia Paedagogica, 16(2), 160–169.

Popkewitz, T. S. (1987). The formation of school subjects and the political context of schooling. In T. S. Popkwitz (Ed.), The formation of school subjets: The struggle for creating an American institution (pp. 1–24). New York: Falmer.

Prach, V. (1998). Řecko-český slovník. Praha: Vyšehrad.

Pritchard, R. (2005). Education staff and students under neoliberal pressure – a British-German comparison. Beiträge zur Hochschulforschung, 27(4), 6–29.

Pupala, B. (2010). Studia Paedagogica v českom časopiseckom prostredí: Komentár k monotematickému číslu 1/2009 Lidé ve škole a jejich vztahy. Pedagogická orientace, 20(2), 110–118.

Rieger-Ladich, M. (2007). Akzeptanzkrisen und Anerkennungsdefizite: Die Erziehungswissenschaft als subalterne Disziplin? In N. Ricken (Ed.), Über die Verachtung der Pädagogik. Analysen – Materialien – Perspektiven (pp. 159–184). Wiesbaden: VS Verlag für Sozialwissenschaften.

Sayler, W. M. (1968). Das Verhältnis von Theorie und Praxis in der Pädagogik. München, Basel: E. Reinhardt.

Schäfer, A. (2007). Das Problem der Grundlosigkeit als Provokation der Pädagogik. In N. Ricken (Ed.), Über die Verachtung der Pädagogik. Analysen – Materialien – Perspektiven (pp. 137–158). Wiesbaden: VS Verlag für Sozialwissenschaften.

Schön, D. (1983). The reflective practitioner: How professionals think in action. London: Temple Smith.

Tenorth, H. E. (1989). Deutsche Erziehungswissenschaft im frühen 20. Jahrhundert. Aspekte ihrer historisch-sozialen Konstitution. In P. Zedler & E. König (Eds.), Rekonstruktionen pädagogischer Wissenschaftsgeschichte (pp. 117–140). Weinheim: Deutscher Studien Verlag.

Tenorth, H. E. (1996). Normalisierung und Sonderweg – Deutsche Erziehungswissenschaft in historischer Perspektive. In M. Borrelli & J. Ruhloff (Eds.), Deutsche Gegenwartspädagogik, Bd. 2 (pp. 170–182). Hohengehren: Schneider Verlag.

Thiersch, H. (1978). Alltagshandeln und Sozialpädagogik. Neue Praxis, 8(1), 6–23.

Tschamler, H. (1996). Wissenschaftstheorie: Eine Einführung für Pädagogen. Bad Heilbrunn: Klinkhardt.

Webb, P. T. (2007). Accounting for teacher knowledge: Reterritorializations as a epistemic suicide. Discourse: Studies in the Cultural Politics of Education, 28(2), 279–295.

https://doi.org/10.5817/PedOr2012-3-305


Crossref Cited-by (11)

Služba reprezentuje výstupy citací nakladatelů zapojených do systému Cited-by (rozšířená služba Crossref).

1. Interakce ve výuce anglického jazyka na vysoké škole pohledem konverzační analýzy
František Tůma
ISBN 978-80-210-8888-7  rok: 2017  
https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-8888-2017

2. Predškolská a elementárna pedagogika a jej medzinárodná akceptácia: Portrét jednej slovenskej slabosti
Ondrej Kaščák, Branislav Pupala, Veronika Lehotská, Oľga Zápotočná
ORBIS SCHOLAE  ročník: 9,  číslo: 1,  první strana: 119,  rok: 2015  
https://doi.org/10.14712/23363177.2015.75

3. Mezi praxí a teorií v učitelském vzdělávání: na okraj českého překladu knihy F. A. J. Korthagena et al.
J. Slavík, T. Janík, P. Najvar, M. Píšová
Pedagogická orientace  ročník: 22,  číslo: 3,  první strana: 367,  rok: 2012  
https://doi.org/10.5817/PedOr2012-3-367

4. Pedagogika a paradigmatický obrat v metodologii a teorii
Radim Šíp
Pedagogická orientace  ročník: 25,  číslo: 5,  první strana: 671,  rok: 2015  
https://doi.org/10.5817/PedOr2015-5-671

5. Konverzační analýza a interakce ve třídě: východiska a metodologické aspekty
František Tůma
Pedagogická orientace  ročník: 26,  číslo: 3,  první strana: 415,  rok: 2016  
https://doi.org/10.5817/PedOr2016-3-415

6. Konstrukční výzkum ve vzdělávání
Eva Ellederová
Pedagogická orientace  ročník: 27,  číslo: 3,  první strana: 419,  rok: 2017  
https://doi.org/10.5817/PedOr2017-3-419

7. The preschool teacher as a reflective practitioner
Zora Syslová
ISBN 978-80-210-9556-4  rok: 2019  
https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-9556-2019

8. Transdisciplinární didaktika: o učitelském sdílení znalostí a zvyšování kvality výuky napříč obory
Jan Slavík, Tomáš Janík, Petr Najvar, Petr Knecht
ISBN 978-80-210-8569-5  rok: 2017  
https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-8569-2017

9. Môže umenie vypestovať dobrého občana? Aristotelov príspevok vo svetle teórie výchovy
Z. Danišková
Pedagogická orientace  ročník: 24,  číslo: 3,  první strana: 311,  rok: 2014  
https://doi.org/10.5817/PedOr2014-3-311

10. Standardy v učitelské profesi: zahraniční přístupy a pokus o jejich zhodnocení
Tomáš Janík, Michaela Píšová, Vladimíra Spilková
ORBIS SCHOLAE  ročník: 8,  číslo: 3,  první strana: 133,  rok: 2018  
https://doi.org/10.14712/23363177.2015.61

11. Učitel v předškolním vzdělávání a jeho příprava na profesi
Zora Syslová
ISBN 978-80-210-8476-6  rok: 2017  
https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-8476-2017



Copyright (c) 2014

Creative Commons License
Tato práce je licencována pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License.