Neviditelná skupina aneb Co s postdoktorandy?

Roč.23,č.1(2013)

Abstrakt

Sdělení si klade za cíl: (1) upozornit na situaci, kdy vysoké školy v České republice produkují desítky absolventů doktorského studia ročně a málo se zajímají o jejich další osud; (2) charakterizovat pojem postdoktorand a přiblížit výzkumy, které tuto skupinu vysokoškoláků zkoumají; (3) předložit údaje o absolventech doktorského studia pedagogiky v České republice; (4) diskutovat domácí kontext, který ovlivňuje uplatnění postdoktorandů; (5) shrnout zahraniční poznatky o systematické práci s postdoktorandy. V první části je charakterizována současná situace v ČR i v zahraničí. Druhá část příspěvku popisuje výzkumnou sondu o počtech úspěšných absolventů doktorského studia Pedagogika. Třetí část je věnována zamyšlení nad domácím kontextem, který ovlivňuje uplatnění postdoktorandů. Čtvrtá část shrnuje zahraniční zkušenosti se systematickou prací s postdoktorandy. Ukázalo se, že v letech 1999–2011 úspěšně dokončilo doktorské studium v programu Pedagogika v ČR 549 osob. Soustavná práce s postdoktorandy je na třech velkých českých univerzitách (Univerzita Karlova, Masarykova a Palackého) teprve v počátcích. Z uvedeného vyplývá, že v ČR bude třeba pravidelně sledovat, kde postdoktorandi pracují, nakolik se věnují vědecké činnosti a jak vypadá jejich kvalifikační růst. Kromě toho bude třeba (s oporou o zahraniční zkušenost) propracovat systém, který postdoktorandům umožní různými cestami se zdokonalovat ve svých znalostech a dovednostech.


Klíčová slova:
doktorské studium; pedagogika; postdoktorand; kariéra; pedagogický výzkum
Reference

Åkerlind, G. S. (2005). Postdoctoral researchers: Roles, functions and career prospects. Higher
Education Research and Development, 24(1), 21–40. https://doi.org/10.1080/0729436052000318550

Åkerlind, G. S. (2009). Postdoctoral research positions as preparation for an academic career.
International Journal of Researcher Development, 1(1), 84 –96. https://doi.org/10.1108/1759751X201100006

Alexander von Humboldt-Foundation (2007). Postdoctoral career paths: Observations and recommendations. Berlin: Forum on the Internationalization of Sciences and Humanities. Dostupné z http://www.humboldt-foundation.de/web/iab-forum-2007-recommendations.html
APA (2007). Guidelines for education and training at the doctoral and postdoctoral levels in consulting psychology/organizational consulting psychology. American Psychologist, 62(9),980–992.

Aschwanden, C. (2006). Professionalizing the postdoctoral experience. Cell, 124(3), 445–447. https://doi.org/10.1016/j.cell.2006.01.025

Biedermann, L. B., Cruz-Campa, J. L., & Ekoto, I., et al. (2012). Postdoctoral program guidelines. Albuquerque: Sandia National Laboratories.

Covington, M. V. (2000). Goal theory, motivation, and school achievement: An integrative review. Annual Review of Psychology, 51, 171–200. https://doi.org/10.1146/annurev.psych.51.1.171

Cozzens, S. E., Healey, P., & Rip, A., et al. (1990). The research system in transition. Dordrecht: Kluwer.

Dalton, G. W., Thompson, P. H., & Price, R. L. (1977). The four stages of professional careers: Change, continuity and context. Organization Dynamic, 6(1), 19–42.

Davies, G. (2009). Improving the postdoctoral experience: An empirical approach. In R. Freeman
& D. Goroff (Eds.), Science and engineering careers in United States: An analysis of markets and employment (s. 99–130). Chicago: University of Chicago Press.

Gennaro, S., Deatrick, J. A., & Dobal, M. T. (2007). An alternative model for postdoctoral education of nurses engaged in research with potentially vulnerable populations. Nursing Outlook, 55(6), 275–281. https://doi.org/10.1016/j.outlook.2007.08.005

Ježek, S., & Mareš, J. (2012). Kvalita doktorského studia na UK Praha z pohledu absolventů (šetření v letech 2005, 2007, 2011). Referát na zasedání vědecké rady Univerzity Karlovy,
26. 1. 2012.

Lauder, G., & Gläser, J. (2008). From apprentice to colleague: The metamorphosis of early career
researchers. Higher Education, 55(3), 387–406. https://doi.org/10.1007/s10734-007-9063-7

Marsh, H. W., & Parker, J. (1984). Determinants of student self-concept: Is it better to be a relative large fish in a small pond even if you don’t learn to swim as well? Journal of Personality and Social Psychology, 47(1), 213–231. https://doi.org/10.1037/0022-3514.47.1.213

Marsh, H. W., Rowe, K., & Martin, A. (2002). PhD students’ evaluations of research supervision:
Issues, complexities and challenges in nationwide Australian experiment in benchmarking universities. Journal of Higher Education, 73(3), 313–348. https://doi.org/10.1353/jhe.2002.0028

Marsh, H. W., Seaton, M., & Trautwein, U., et al. (2008). The big-fish-little-pond-eff ect stands up o critical scrutiny: Implications for theory, methodology, and future research. Educational Psychology Review, 20(3), 319 –350. https://doi.org/10.1007/s10648-008-9075-6

Maxwell, J. M. (2009). Contesting the culture of the doctoral degree: Candidates’ experiences of
three doctoral degrees in the School of Education RMIT University. Melbourne: School of
Education RMIT University.

Moguérou, P. (2005). Doctoral and postdoctoral education in science and engineering: Europe in
the international competition. European Journal of Education, 40(4), 367–392. https://doi.org/10.1111/j.1465-3435.2005.00234.x

MŠMT (2011). Program postdoktorandi. Dostupné z http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/ program-postdoktorandi

Muniyappa, K. (2007). The role of postdoctoral training for careers in research and higher
education. Current Science, 92(4), 450–454.

National Postdoctoral Association (2013). Dostupné z http://www.nationalpostdoc.org/index.
php/policy-22/what-is-a-postdoc

Nerad, M., & Cerny, J. (2002). Postdoctoral appointments and employment patterns of science
and engineering doctoral recipients ten-plus years after Ph.D. completion: Selected results
from the “Ph.D.s – ten years later” study. The Council of Graduate Schools Communicator,
35(7), 1–2 a 10–11.

Neumannová, H., & Nejedlová, D. (2009). Šance absolventů doktorského studia na pracovním trhu v Euroregionu Nisa. Liberec: Technická univerzita v Liberci.

Neusar, A., & Charvát, M., et al. (2012). PhD existence v oboru psychologie v České republice a na Slovensku. Olomouc: Filozofická fakulta Univerzity Palackého.

Scaffidi, A. K., & Berman, J. E. (2011). A positive postdoctoral experience is related to quality
supervision and career mentoring, collaborations, networking and a nurturing research environment. Higher Education, 62(6), 685–698. https://doi.org/10.1007/s10734-011-9407-1

Seznam recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v České republice. (2010). Praha.
Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Dostupné z http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=495942

Thole, W., Faulstich-Wieland, H., & Horn, K. P., et al. (Eds.) (2012). Datenreport Erziehungswissenschaft. Leverkusen-Opladen: Verlag Budrich.

Tillmann, K. J., Rauschenbach, T., & Tippelt, R., et al. (Eds.). (2008). Erziehungswissenschaft.
Leverkusen-Opladen: Verlag Budrich.

Thomson, J., Pearson, M., & Åkerlind, G., et al. (2001). Postdoctoral training and employment
outcomes. Canberra: EIP, Higher Education Division, Department of Employment, Education, Training and Youth Aff airs.

Výroční zpráva o činnosti za rok 2011. (2012). Brno: Masarykova univerzita.

Výroční zpráva o činnosti za rok 2011. (2012). Olomouc: Univerzita Palackého.

Výroční zpráva o činnosti za rok 2011. (2012). Praha: Univerzita Karlova.

Metriky

0


1405

Views

490

PDF views