Morální distres školních psychologů

Roč.27,č.2(2017)

Abstrakt
Přehledová studie shrnuje současné domácí i zahraniční poznatky o tom, co prožívá školní psycholog ve vztahové síti školy a jak reaguje na situace, kdy je vystaven sociálním tlakům ze strany vedení školy nebo učitelského sboru či nadřízených školských orgánů. Na psychologa bývá občas vyvíjen nátlak, aby ve „vyšším zájmu“ souhlasil s rozhodnutími, která se týkají žáků, kolegů, rodičů i školy, i když takové rozhodnutí není z etického hlediska v pořádku. Přehledová studie věnovaná tomuto tématu má pět částí. První část prezentuje názory odborníků a výsledky dílčích výzkumných sond o etických problémech, s nimiž se setkávají školní psychologové v České republice. Druhá část prezentuje výsledky výzkumů těch etických problémů a etických dilemat, s nimiž se potýkají školní psychologové v USA, Kanadě a ve vybraných evropských zemích. Ve třetí části je charakterizován důležitý pojem této studie – morální distres. Čtvrtá část studie popisuje kvalitativní, kvantitativní a smíšené diagnostické přístupy ke zkoumání eticky náročných situací, i zvláštnosti školních psychologů, kteří se v těchto situacích musí rozhodovat. Pátá část shrnuje doporučení o tom, jak morálnímu distresu u školních psychologů předcházet, a pokud už se distres vyskytne, jak v  takových případech cíleně intervenovat, aby se jeho negativní dopady snížily.

Klíčová slova:
školní psycholog; etické kodexy; administrativní tlaky; sociální tlaky; etická dilemata; morální distres; diagnostika; intervence; prevence
Reference

Almeida, H. (2013). A longitudinal study about stress, burnout and coping. International Journal of Human Resource Studies, 3(2), 109–125. https://doi.org/10.5296/ijhrs.v3i2.4136">https://doi.org/10.5296/ijhrs.v3i2.4136

Armistead, L., Williams, B. B., & Jacob, S. (2011). Professional ethics for school psychologists: A problem-solving model casebook. Bethesda: National Association of School Psychologists.

Augustinová, K. (2015). Začínající školní psycholog kvalitativní výzkum procesu jeho pracovního začlenění (Diplomová práce). Olomouc: Filozofická fakulta UP.

Austin, W., Lemermeyer, G., Goldberg, L., Bergum, V., & Johnson, M. S. (2005a). Moral distress in healthcare practice: The situation of nurses. HealthCare Ethics Committee Forum, 17(1), 33–48.

Austin, W., Rankel, M., Kagan, L., Bergum, V., & Lemermeyer, G. (2005b). To stay or to go, to speak or stay silent, to act or not to act: Moral distress as experienced by psychologists. Ethics & Behavior, 15(3), 197–212. https://doi.org/10.1207/s15327019eb1503_1">https://doi.org/10.1207/s15327019eb1503_1

Bartošová, M. (2011). Profesní identita školního psychologa (Diplomová práce). Praha: Pedagogická fakulta UK v Praze.

Basel, K. (1990). Ethical dilemmas confronting school psychologists. Student work. Paper 320. Omaha: University of Nebraska. Dostupné z http://digitalcommons.unomaha.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1326&context=studentwork

Benatar, S. R., & Singer, P. A. (2000). A new look at international research ethics. British Medical Journal, 321(7264), 824–826. https://doi.org/10.1136/bmj.321.7264.824">https://doi.org/10.1136/bmj.321.7264.824

Bennett, P. (2008). An investigation into educational psychologists’ views of and experiences in ethical decision-making (Dizertační práce). Sheffield: University of Sheffield.

Boccio, D. E. (2015). Preventing and resisting administrative pressure to practice unethically. Dostupné z https://www.nasponline.org/standards-and-certification/professional-ethics

Boccio, D. E., Weisz, G., & Lefkowitz, R. (2016). Administrative pressure to practice unethically and burnout within the profession of school psychology. Journal of Applied School Psychology, 32(4), 313–328. https://doi.org/10.1080/15377903.2016.1207737">https://doi.org/10.1080/15377903.2016.1207737

Bracher, D., & Hingley, P. (2002). Ethical maturity and organisational health: Some implications for educational psychology services. Educational & Child Psychology, 19(1), 81–96.

Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.

Clement, D. B., Zartler, A. S., & Mulick, J. A. (1983). Ethical considerations for school psychologists in planning for special needs children. School Psychology Review, 12(4), 452–456.

Colnerud, G. (1995). Etik och praktik i läraryrket. En empirisk studie av lärares yrkesetiska konflikter i skolan. Stockholm: HLS förlag.

Corley, M. (2002). Nurse moral distress: A proposed theory and research agenda. Nursing Ethics, 9(6), 636–650. https://doi.org/10.1191/0969733002ne557oa">https://doi.org/10.1191/0969733002ne557oa

CPA. (2007). Professional practice guidelines for school psychologists in Canada. Ontario: Canadian Psychological Association.

Crosson, J. P. (2015). Moderating effect of psychological hardiness on the relationship between occupational stress and self-efficacy among Georgia school psychologists (Dizertační práce). Minneapolis: Walden University.

Cruz, J. F., & Melo, B. M. (1996). Stress e “burnout” nos psicólogos: Desenvolvimento e características psicométricas de instrumentos de avaliação. Relatório de investigação não publicado. Braga: Universidade do Minho.

Cutts, N. E. (Ed). (1955). School psychologists at mid-century. Washington: American Psychological Association.

Dailor, A. N., & Jacob, S. (2011). Ethically challenging situations reported by school psychologists: Implications for training. Psychology in the Schools, 48(6), 619–631. https://doi.org/10.1002/pits.20574">https://doi.org/10.1002/pits.20574

De Veer, A. J., Francke, A. L., Struijs, A., & Willems, D. L. (2013). Determinants of moral distress in daily nursing practice: A cross sectional correlational questionnaire survey. International Journal of Nursing Studies, 50(1), 100–108. https://doi.org/10.1016/j.ijnurstu.2012.08.017">https://doi.org/10.1016/j.ijnurstu.2012.08.017

Epstein, E. G., & Hamric, A. B. (2009). Moral distress, moral residue, and the crescendo effect. Journal of Clinical Ethics, 20(4), 330–342.

Fisher, M. A. (2014). Why „Who is the client?” is the wrong ethical question. Journal of Applied School Psychology, 30(3), 183–208. https://doi.org/10.1080/15377903.2014.888531">https://doi.org/10.1080/15377903.2014.888531

Flagan, J. C. (1954). The critical incident technique. Psychological Bulletin, 51(4), 327–359. https://doi.org/10.1037/h0061470">https://doi.org/10.1037/h0061470

Fly, B. J., van Bark, W. P., Weinman, L. Kitchener, K. S., & Lang, P. R. (1997). Ethical transgressions of psychology graduate students: Critical incidents with implications for training. Professional Psychology: Research and Practice, 28(5), 492–495. https://doi.org/10.1037/0735-7028.28.5.492">https://doi.org/10.1037/0735-7028.28.5.492

Gersch, I., & Teuma, A. (2005). Are educational psychologists stressed? A pilot study of educational psychologists’ perceptions. Educational Psychology in Practice, 21(3), 219–233. https://doi.org/10.1080/02667360500205909">https://doi.org/10.1080/02667360500205909

Hamric, A., Borchers, C., & Epstein, E. (2012). Development and testing of an instrument to measure moral distress in healthcare professionals. American Journal of Bioethics Primary Research, 3(2), 1–9.

Harding, S. (1980). Value laden technologies and the politics of nursing. In S. J. Sprecker & S. Gadow (Eds.), Nursing: Images and ideals (s. 49–75). New York: Springer Publishing.

Helton, G., & Ray, B. (2005). Strategies school practitioners report they would use to resist pressures to practice unethically. Journal of Applied School Psychology, 22(1), 43–65. https://doi.org/10.1300/J370v22n01_03">https://doi.org/10.1300/J370v22n01_03

Helton, G., & Ray, B. (2009). Administrative pressures to practice unethically: Research and suggested strategies. Ethical Human Psychology and Psychiatry, 11(2), 112–119. https://doi.org/10.1891/1559-4343.11.2.112">https://doi.org/10.1891/1559-4343.11.2.112

Helton, G., Ray, B., & Biderman, M. (2000). Responses of school psychologists and special education teachers to administrative pressures to practice unethically: A national survey. Special Services in the Schools, 16(1/2), 111–134.

Hildebrand, D., Saklofske, D. H., Von Baeyer, C. L., & Yackulic, R. A. (1995). Ethical decision-making in professional consultative practice: A school psychology perspective. McGill Journal of Education, 30(3), 239–256.

Honzák, R. (2011). Některé základní otázky psychologické etiky. In P. Weiss (Eds.), Etické otázky v psychologii (s. 53–73). Praha: Portál.

Huhtala, M., & Feldt, T. (2016). The path from ethical organisational culture to employee commitment: Mediating roles of value congruence and work engagement. Scandinavian Journal of Work and Organizational Psychology, 1(1).

Hvozdík, J. (1986). Základy školskej psychológie. Bratislava: SPN.

Chevalier, N. E., & Lyon, M. A. (1993, April). A survey of ethical decision-making among practicing school psychologists. Příspěvek prezentovaný na Annual Convention of the National Association of School Psychologists, Washington, USA.

Jacob-Timm, S. (1999). Ethically challenging situations encountered by school psychologists. Psychology in the Schools, 36(3), 205–217. https://doi.org/10.1002/%28SICI%291520-6807%28199905%2936:3%3C205::AID-PITS4%3E3.0.CO;2-A">https://doi.org/10.1002/(SICI)1520-6807(199905)36:3<205::AID-PITS4>3.0.CO;2-A

Jameton, A. (1984). Nursing practice: The ethical issues. Upper Saddle River: Prentice Hall.

Jameton, A. (1993). Dilemmas of moral distress: Moral responsibility and nursing practice. AWHONN’s clinical issues in perinatal and women’s health nursing, 4(4), 542–551.

Jameton, A. (2013). A reflection on moral distress in nursing together with a current application of the concept. Journal of Bioethical Inquiry, 10(3), 297–308. https://doi.org/10.1007/s11673-013-9466-3">https://doi.org/10.1007/s11673-013-9466-3

Jann, R. (1991). Research indicates employers pressure members to act unethically. NASP Communique, 20(4), 11–12.

Jann, R., Hyman, I., & Reinhardt, J. (1992). The consequences of supervisory pressure to act unethically: A national survey. Příspěvek prezentovaný na National Association of School Psychologists Convention, Nashville, USA.

Junová, H. (2011). Kultivace etiky psychologické práce – úkol pro mezinárodní spolupráci i pro české psychology. In P. Weiss (Ed.), Etické otázky v psychologii (s. 301–316). Praha: Portál.

Kavenská, V., Smékalová, E., & Šmahaj, J. (2011). Výzkum v oblasti školní psychologie v ČR. E-psychologie, 5(4), 55–67. Dostupné z http://e-psycholog.eu/pdf/kavenska-etal.pdf

Keřt, R. (2014). Kritická místa profese školních psychologů (Diplomová práce). Olomouc: Filozofická fakulta UP.

Koocher, G. P., & Keith-Spiegel, P. (2008). Ethics in psychology and the mental health professions: Standards and cases. New York: Oxford University Press.

Lasser, J., & Klose, L. M. (2007). School psychologists’ ethical decision making: Implications from selected social psychological phenomena. School Psychology Review, 36(3), 484 –500.

Lazarová, B. (2008). Školní psychologie v České republice po roce 1989. Československá psychologie, 5(52), 480–492.

Lindén, E., & Rådeström, J. (2008). Ethical dilemmas among psychologists in Sweden and South Africa. Linköpin: Linköping University. Dostupné z http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:117336/FULLTEXT01.pdf

Mahoney, E. B., & Morris, R. J. (2012). Practicing school psychology while impaired: Ethical, professional, and legal issues. Journal of Applied School Psychology, 28(4), 338–353. https://doi.org/10.1080/15377903.2012.722180">https://doi.org/10.1080/15377903.2012.722180

Majdyšová, M. (2011). Pozice školního psychologa ve vztahových rámcích školy: z pohledu školního psychologa a učitele (Diplomová práce). Brno: Filozofická fakulta MU.

Mareš, J. (2013, srpen). Etické aspekty diagnostické a intervenční práce školního psychologa. Referát na konferenci Diagnostika a intervenční postupy ve školní psychologii. Zlín.

Mareš, J. (2016a). Moral distress: Terminology, theories and models. Kontakt, 18(3), 137–144.

Mareš, J. (2016b). Školní psycholog jako výzkumník: zamyšlení nad možnostmi. Pedagogická orientace, 26(1), 5–23. https://doi.org/10.5817/PedOr2016-1-5">https://doi.org/10.5817/PedOr2016-1-5

Klose, L. M., Lasser, J., & Reardon, R. F. (2012). Effects of social psychological phenomena on school psychologists’ ethical decision-making: A preliminary empirical analysis. Educational Psychology in Practice, 28(4), 411–424. https://doi.org/10.1080/02667363.2012.726922">https://doi.org/10.1080/02667363.2012.726922

McNamara, K., & Jacob, S. (2008). Making ethical decisions in challenging situations. Bethesda: National Association of School Psychologists. Dostupné z https://www.google.cz/?gws_rd=ssl#q=making+ethical+decisions+in+challenging+situations

Mendes, S. A., Nascimento, I. M., Abreu-Lima, I. M., & Almeida, L. S. (2016). A study of the ethical dilemmas experienced by school psychologists in Portugal. Ethics & Behaviour, 26(5), 1–20.

Metodický list k poskytování poradenských služeb na školách a školských zařízeních č.j. 13 409/98-24. (1998). Věstník MŠMT, 54(5), 13–19.

Monahon, L. W. (2012). An analysis of the self-reported ethical competencies of school psychologists across the continuum of professional development (Dizertační práce). Philadelphia: Philadelphia College of Osteopathic Medicine, Department of Psychology’.

NASP. (2010). Principles for professional ethics. Dostupné z https://www.nasponline.org/standards-and-certification/professional-ethics

Nathaniel, A. (2002). Moral distress among nurses. Ethics and human rights issue update 2002 spring, 1(3), 3–8.

Oakland, T., & Brue, A. W. (1996). Mezinárodní perspektivy školní psychologie. Pedagogika, 46(5), 24–31.

Oakland, T., Goldmanová, S., & Bischoff, H. (1994). Etické normy práce školního psychologa. Učitelské noviny, 102(27), 17–18.

OʼConnor, M. F. (2001). On the etiology and effective management of professional distress and impairment among psychologists. Professional Psychology: Research and Practice, 32(4), 345–350. https://doi.org/10.1037/0735-7028.32.4.345">https://doi.org/10.1037/0735-7028.32.4.345

Ohera, F. (1934). Funkce školního psychologa. Znojmo: Jahoda.

Pettifor, J. L., & Sawchuk, T. R. (2006). Psychologistsʼ perceptions of ethically troubling incidents across international borders. International Journal of Psychology, 41(3), 216–225. https://doi.org/10.1080/00207590500343505">https://doi.org/10.1080/00207590500343505

Pope, K. S., & Vetter, V. A. (1992). Ethical dilemmas encountered by members of the American Psychological Association. American Psychologist, 47(3), 397–411. https://doi.org/10.1037/0003-066X.47.3.397">https://doi.org/10.1037/0003-066X.47.3.397

Smitková, H. (2011). Etická dilemata v psychoterapii a psychologickém poradenství. In P. Weiss (Ed.), Etické otázky v psychologii (s. 221–228). Praha: Portál.

Stejskal, C. (1930). O školního psychologa. Praha: Grégr a syn.

Soldán, J. (2012). Autobiografická zkušenost konstruování profesní identity školního psychologa v kontextu vztahového rámce školy (Diplomová práce). Brno: Fakulta sociálních studií MU.

Svoboda, M., & Klimusová, H. (2011). Etické aspekty psychodiagnostické činnosti. In P. Weiss (Ed.), Etické otázky v psychologii (s. 163–196). Praha: Portál.

Štech, S. (1998). Profesní identita školního psychologa. Pedagogika, 48(3), 257–264.

Štech, S. (2001). Sonda do profese školního psychologa v ČR. Pedagogika, 51(1), 47–55.

Štech, S., & Zapletalová, J. (2013). Úvod do školní psychologie. Praha: Portál.

Tirri, K. (1999). Teachers’ perceptions of moral dilemmas at school. Journal of Moral Education, 28(1), 31–47. https://doi.org/10.1080/030572499103296">https://doi.org/10.1080/030572499103296

Tryon, G. S. (2001). School psychology students’ beliefs about their preparation and concern with ethical issues. Ethics & Behavior, 11(4), 375–394. https://doi.org/10.1207/S15327019EB1104_02">https://doi.org/10.1207/S15327019EB1104_02

Ušáková, V. (2013). Proměny profilu profesní identity školního psychologa za posledních deset let (Diplomová práce). Praha: Pedagogická fakulta UK.

Voňková, H., Papajoanu, O., & Bendl, S. (2016). Aplikace metody ukotvujících vinět v pedagogickém výzkumu: přehled literatury a metodologická doporučení. Pedagogická orientace, 26(3), 537–559. https://doi.org/10.5817/PedOr2016-3-537">https://doi.org/10.5817/PedOr2016-3-537

Vyhláška č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních (v aktuálním znění z r. 2016). Praha: MŠMT.

Webster , G., & Baylis, F. (2000). Moral residue. In S. B. Rubin & L. Zoloth (Eds.), Margin of error: The ethics of mistakes in the practice of medicine (s. 217–232). Hagerstown: University Publishing Group.

Weiss, P. (2011). Etické otázky v psychologii. Praha: Portál.

White, L. J., & Loos, V. E. (1996). The hidden client in school consultation: Working from a narrative perspective. Journal of Educational and Psychological Consultation, 7(2), 161–177. https://doi.org/10.1207/s1532768xjepc0702_4">https://doi.org/10.1207/s1532768xjepc0702_4

Wise, P. S. (1985). School psychologists’ rankings of stressful events. Journal of School Psychology, 23(1), 31–41. https://doi.org/10.1016/0022-4405%2885%2990032-9">https://doi.org/10.1016/0022-4405(85)90032-9

Wise, E. H., Hersh, M. A., & Gibson, C. M. (2012). Ethics, self-care and well-being for sychologists: Reenvisioning the stress-distress continuum. Professional Psychology Research and Practice, 43(5), 487–494.

Zákon č. 561/2004 S. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). (2004). Dostupné z http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-561

Zapletalová, J. (2001). Co dělá školní psycholog? Kritická místa profese. Pedagogika, 51(5), 37–46.

Metriky

0

Crossref logo

0


1593

Views

841

PDF views