Žákovské prekoncepty jako konstitutivní prvek výuky mateřského jazyka

Stanislav Štěpáník, Jan Slavík

Abstrakt

Cílem této empirické studie je: (1) představit žákovský prekoncept jako konstitutivní prvek výuky mateřského jazyka, (2) ukázat na konkrétním příkladu větného členu (přívlastku), že pojetí žákovského prekonceptu jako klíčové determinanty výuky je nejen opodstatněné, ale přímo nutné; (3) uvést návrh, kudy by se další výzkum i snahy o zlepšování výuky v této oblasti mohly ubírat. V první části jsou vymezeny základní pojmy – představa, prekoncept a koncept – a je analyzováno jejich místo ve výuce mateřského jazyka. Následně se text věnuje kritickým místům ve výuce českého jazyka a české syntaxe, další část prezentuje samotný výzkum. Metodou
stratifikovaného náhodného výběru byl vytvořen vzorek žáků 1. ročníku střední školy, u nichž byl metodou individuálního řízeného rozhovoru nad speciálně designovanými cvičeními zjišťován žákovský prekoncept přívlastku. Z výsledků vyplývá, že žáci disponují prekonceptem přívlastku a i hůře prospívající žáci jsou schopni tento prekoncept verbalizovat a přesně ho popsat, avšak po zavedení terminologie se u některých projevuje blok vyvolaný edukací a dochází ke střetu přirozeného vnímání jazyka a gramatického popisu. Zároveň se ukazuje, že po přechodu na rovinu školních znalostí žáci začnou o jazykových jevech přemýšlet jinak – jejich spontánní uvažování je zastaveno a nastupují nevhodné zmechanizované postupy, které žákům škola vnutila. Studie rovněž upozorňuje na desetiletí přetrvávající problém – výuka zavádí terminologii příliš brzy, aniž by navazovala na přirozenou jazykovou kompetenci a komunikační zkušenost žáků. I přes nedostatečné ukotvení základních znalostí pak postupuje dál, čímž se vytváří bludný kruh neúspěchu.

Klíčová slova

žákovská představa; prekoncept; koncept; didaktika; český jazyk; mateřský jazyk; syntax; větný člen; přívlastek

Plný Text:

Reference

Zobrazit literaturu Skrýt literaturu

Adam, R., Bozděchová L., Dittmann, R., & Lehečková E. (2010/2011). Co neumějí studenti bohemistiky. Český jazyk a literatura, 61(1), 8–14.

Brádková, H. (1999). Význam sémantiky ve vyučování české gramatice. Jazykovědné aktuality, 36(zvláštní číslo), 34–36.

Cohen, L., Manion, L., & Morrison, K. (2011). Research methods in education. Oxon: Routledge.

Čechová, M. (1993/1994). O potřebě integrace komunikační a systémové jazykové výuky. Český jazyk a literatura, 44(7–8), 158–162.

Čechová, M. (2011). Čeština – řeč a jazyk. Praha: SPN.

Čechová, M. (2011/2012). Zrušíme nejen větné rozbory? Český jazyk a literatura, 62(5), 237–241.

Čechová, M. (2013/2014). Smysl středoškolského studia češtiny ve stínu maturit. Český jazyk a literatura, 64(1), 1–6.

Čechová, M., Oliva, K., & Nejedlý, P. (2007). Hrátky s češtinou. Praha: SPN.

Čechová, M., & Styblík, V. (1998). Čeština a její vyučování. Praha: SPN.

Daneš, F., Hlavsa, Z., & Grepl, M. (1987). Mluvnice češtiny 3. Praha: Academia.

Dean, G. (2003). Grammar for improving writing and reading in the secondary school. London: David Fulton Publishers.

Dolník, J. (2010). Základné lingvistické otázky a spisovný jazyk. In M. Šimková (Ed.), Slova – tvorba – dynamickosť (s. 21–28). Bratislava: Veda.

Doulík, P., & Škoda, J. (2003). Tvorba a ověření nástrojů kvantitativní diagnostiky prekonceptů a možnosti jejího vyhodnocení. Pedagogika, 53(2), 177–189.

Doulík, P., & Škoda, J. (2008). Diagnostika dětských pojetí a její využití v pedagogické praxi. Ústí nad Labem: UJEP.

Dvořák, K. (1997/1998). Stupeň schopnosti poznávat a vyjadřovat myšlenkové vztahy ve výpovědích. Český jazyk a literatura, 48(3–4), 67–73.

Gaux, C., & Gombert, J. E. (1999). Implicit and explicit syntactic knowledge and reading in preadolescents. British Journal of Developmental Psychology, 17(2), 169–188. https://doi.org/10.1348/026151099165212

Grepl, M. (2003). Příruční mluvnice češtiny. Praha: NLN.

Hájková, E. (2013). Učivo o větě na 1. stupni ZŠ. Didaktické studie, 5(2), 11–19.

Hájková, E., Hejlová, H., Janovec, L., Kucharská, A., Babušová, G., & Höflerová, E. (2013). Čeština ve škole 21. století – III. Jazykové jevy v dětských prekonceptech. Praha: PedF UK v Praze.

Hájková, E., Hejlová, H., Janovec, L., Kucharská, A., Babušová, G., & Höflerová, E. (2014). Čeština ve škole 21. století – IV. Výzkum edukačních podmínek jazykových jevů. Praha: PedF UK v Praze.

Hausenblas, K. (1965/1966). Větný rozbor, nebo nalepování vinětek? Český jazyk a literatura, 16(3), 207–213.

Höflerová, E. (2012). Konstruktivismus jako racionální opora didaktiky českého jazyka. In E. Hájková (Ed.), Čeština ve škole 21. století – II. Úvodní studie (s. 83–95). Praha: PedF UK v Praze.

Höflerová, E. (2015). Constructivism in teaching the mother tongue or how to teach the Czech language better to Czech-speaking children. Pedagogika, 65(5), 532–541.

Holasová, T., Altmanová, J., Hájková, E., Nedvědová, J., Košťál, Z., Šichová, J., … Burdová, D. (2011).

Standardy pro základní vzdělávání – český jazyk a literatura. Dostupné z http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/standardy-pro-zakladni-vzdelavani-1.

Horecký, J. (1991). Jazykové vedomie. Jazykovedný časopis, 42(2), 81–88.

Hrbáček, J. (1998/1999). K rozboru syntaktických vztahů ve škole. Český jazyk a literatura, 49(1–2), 14–25.

Hrbáček, J. (1999/2000). Text a jeho rozbor ve škole. Český jazyk a literatura, 50(5–6), 109–116.

Chlup, O. (1958). Několik statí k základnímu učivu. Praha: SPN.

Janík, T. (2013). Od reformy kurikula k produktivní kultuře vyučování a učení. Pedagogická orientace, 23(5), 634–663. https://doi.org/10.5817/PedOr2013-5-634

Janík, T., Knecht, P., Najvar, P., Píšová, M., & Slavík, J. (2011). Kurikulární reforma na gymnáziích: výzkumná zjištění a doporučení. Pedagogická orientace, 21(4), 375–415.

Janík, T., & Slavík, J. (2009). Obsah, subjekt a intersubjektivita v oborových didaktikách. Pedagogika, 59(2), 116–135.

Janík, T., Slavík, J., Mužík, V., Trna, J., Janko, T., Lokajíčková, V., … Zlatníček, P. (2013). Kvalita (ve) vzdělávání: obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšování výuky. Brno: MU.

Jelemenská, P., Sander, E., & Kattmann, U. (2003). Model didaktickej rekonštrukcie: Impulz pre výskum v odborových didaktikách. Pedagogika, 53(2), 190–201.

Jelínek, J. (1979). Úvod do teorie vyučování českému jazyku. Praha: SPN.

Jelínek, J., Těšitelová, M., & Styblík, V. (1957). Vyučování českému jazyku v osmém postupném ročníku. Praha: SPN.

Kostečka, J. (2012a). Obrana centrálního hodnocení maturitních prací proti zlobivým jeho utrhačům. Učitelské noviny, 115(26), 17.

Kostečka, J. (2012b). Rekviem za státní maturitu z češtiny. Učitelské noviny, 115(31), 15.

Kucharská, A. (2012). Dětské prekoncepty a možnosti jejich sledování v oblasti jazykového systému. In E. Hájková (Ed.), Čeština ve škole 21. století – II. Úvodní studie (s. 43–57). Praha: PedF UK v Praze.

Locke, T. (Ed.). (2010). Beyond the grammar wars. Oxon: Routledge.

Miovský, M. (2006). Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada.

Nippold, M. A., Hesketh, L. J., Duthie, J. K., & Mansfield, T. C. (2005). Conversational versus expository discourse: A study of syntactic development in children, adolescents, and adults. Journal of Speech, Language, and Hearing Research, 48(5), 1048–1064.

Nippold., M. A., Frantz-Kaspar, M. W., Cramond, P. M., Kirk, C., Hayward-Mayhew, C., & MacKinnon, M. (2014). Conversational and narrative speaking in adolescents: Examining the use of complex syntax. Journal of Speech, Language, and Hearing Research, 57(3), 876–886.

Oravec, J. (Ed.). (1981). Syntax a jej vyučovanie. Zborník referátov z konferencie. Nitra: PedF

Palečková, J., Tomášek, V., & Basl, J. (2010). Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009. Praha: ÚIV.

Pavelková, I., Škaloudová, A., & Hrabal, V. (2010). Analýza vyučovacích předmětů na základě výpovědí žáků. Pedagogika, 60(1), 38–61.

Prouzová, R. (2010). Funkce přirozeného jazyka v procesu vzdělávání. Praha: Via Lucis.

Průcha, J. (1978). Jazykové vzdělání. Praha: Academia.

Průcha, J. (1983). Perspektivy vzdělání. Praha: SPN.

Průcha, J. (2011). Dětská řeč a komunikace. Praha: Grada.

Rysová, K. (2005/2006). Několik postřehů z výuky českého jazyka a literatury na SŠ. Český jazyk a literatura, 56(5), 232–234.

Slavík, J., & Janík, T. (2005). Významová struktura faktu v oborových didaktikách. Pedagogika, 55(4), 336–353.

Slavík, J., Janík, T., Najvar, P., Švecová, Z., & Minaříková, E. (2011). Kurikulární reforma na gymnáziích: od virtuálních hospitací k videostudiím. In T. Janík, P. Knecht, & S. Šebestová (Eds.), Smíšený design v pedagogickém výzkumu: sborník příspěvků z 19. výroční konference České asociace pedagogického výzkumu (s. 31–38). Brno: Masarykova univerzita.

Slavík, J., Chrz, V., & Štech, S. (2013). Tvorba jako způsob poznávání. Praha: Karolinum.

Slavík, J. (2014). K přehledové stati Jiřího Mareše: Hudební představy, hudební představivost a mentální reprezentace hudby – podněty k diskusi. Živá hudba, 2014(5), 1–11.

Slavík, J., Lukavský, J., Najvar, P., & Janík, T. (2015). Profesní soud o kvalitě výuky: předem a následně strukturovaná reflexe. Pedagogika, 65(1), 5–33.

Snowman, J., McCown, R., & Biehler, R. (2009). Psychology applied to teaching. Boston: Houghton Mifflin Company.

Strauss, A., & Corbinová, J. (1999). Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert.

Svoboda, K. (1975). Stylizační výcvik ve spisovné češtině a rozvoj myšlení I a II. Praha: SPN.

Svoboda, K. (1977). Didaktika českého jazyka a slohu. Praha: SPN.

Svobodová, J., Jandová, E., & Hubáček, J. (2002). Čeština pro učitele. Praha: Vade mecum Bohemiae.

Šalamounová, Z. (2013). Výuková situace: Když spojky nejen spojují aneb Ke komunikačnímu pojetí výuky gramatiky. Komenský, 137(3), 38–44.

Šalamounová, Z. (2015/2016). Když se algoritmy stanou pojistným mechanismem. Český jazyk a literatura, 66(1), 21–27.

Šmejkalová, M. (2010). Čeština a škola – úryvky skrytých dějin: český jazyk a jeho vyučování na středních školách, 1918–1989. Praha: Karolinum.

Šmejkalová, M. (2012). Teorie didaktických situací – nová výzva pro didaktiku morfologie českého jazyka. Didaktické studie, 4(1), 40–61.

Šmejkalová, M. (2015a). Praporu věren i ve ztraceném boji: Vladimír Šmilauer – život a dílo filologa (1895–1983). Praha: Academia.

Šmejkalová, M. (2015b). Didaktika českého jazyka. In I. Stuchlíková, & T. Janík, et al., Oborové didaktiky: vývoj – stav – perspektivy (s. 17–40). Brno: MU.

Šmilauer, V. (1966). Novočeská skladba. Praha: SPN.

Šmilauer, V. (1977). Učebnice větného rozboru. Praha: SPN.

Štěpáník, S. (2014). Příklad výzkumu žákovských představ v české syntaxi. Pedagogická orientace, 24(1), 111–127. https://doi.org/10.5817/PedOr2014-1-111

Štěpáník, S. (2015). Konstruktivismus a jeho didaktické implikace ve vyučování českého jazyka. Nová čeština doma a ve světě, 2015(2), 11–22.

Štěpáník, S. (2016). Výuková situace: Transformace větného členu na větu a naopak v kontextu větného rozboru. Komenský, 140(4), 30–39.

Vachek, J. (Ed.). (1970). Teze předložené prvému sjezdu slovanských filologů v Praze 1929. In J. Vachek (Ed.), U základů pražské jazykovědné školy (s. 35–65). Praha: Academia.

Vaňko, J. (Ed.). (2005). Syntax a jej vyučovanie III. Zborník z medzinárodnej vedeckej konferencie. Nitra: FF Univerzity Konštantína Filozofa v Nitre.

Zimová, L. (1997/1998). Vyjadřování větných členů infinitivem jako problém didaktický. Český jazyk a literatura, 48(9–10), 205–211.

Zimová, L. (1998/1999). Způsoby vyjadřování podmětu jako problém didaktický. Český jazyk a literatura, 49(3–4), 63–67.

Zimová, L. (2005/2006). Když se řekne skladba... Český jazyk a literatura, 56(5), 209–214.

Zimová, L. (2011/2012). O potřebnosti větného rozboru. Český jazyk a literatura, 62(5), 241–244.

Zimová, L. (2015/2016). Ještě jednou k výuce skladbě. Český jazyk a literatura, 66(4), 164–169.

https://doi.org/10.5817/PedOr2017-1-58


Crossref Cited-by (2)

Služba reprezentuje výstupy citací nakladatelů zapojených do systému Cited-by (rozšířená služba Crossref).

1. Kritická místa kurikula na základní škole pohledem mezinárodního šetření TIMSS a českých učitelů – poznatky z fyziky
Jiří Kohout, Marie Mollerová, Pavel Masopust, Lukáš Feřt, Jan Slavík
Pedagogická orientace  ročník: 29,  číslo: 1,  první strana: 5,  rok: 2019  
https://doi.org/10.5817/PedOr2019-1-5

2. Didaktické kazuistiky v oborech školního vzdělávání
Jan Slavík, Klára Uličná, Jana Stará, Petr Najvar
ISBN 978-80-210-8768-2  rok: 2017  
https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-8768-2017



Copyright (c) 2017 Stanislav Štěpáník, Jan Slavík

Creative Commons License
Tato práce je licencována pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License.