Příležitosti k učení: odlišná/různá pojetí konceptu a jeho výzkumné využití
Roč.24,č.2(2014)
Cílem přehledové studie je vymezit příležitosti k učení jako teoretický koncept,
představit vybrané metody a techniky, které jsou ke zkoumání příležitostí nejčastěji
využívány, a následně porovnat rozdíly v obsahovém vymezování příležitostí
k učení v ČR a v USA, odkud tento koncept pochází. V první části studie je představen
historický vývoj přístupů vymezování obsahu příležitostí k učení od 60. let 20. století
do současnosti. Zpočátku byly příležitosti k učení nazírány jako teoretická kategorie
adresující problém vztahu obsahu výuky a obsahových požadavků (standardizovaných)
testů, příp. kurikulárních dokumentů. Později se obsahové vymezení konceptu
rozšířilo směrem ke zkoumání školních i mimoškolních faktorů souvisejících s učebními
výsledky žáků. V druhé části příspěvku jsou popsány pokusy o operacionalizaci
příležitostí k učení včetně příkladů výzkumných nástrojů používaných k jejich zkoumání.
Studie na vybraných výzkumech ukazuje, že koncept příležitostí k učení v zahraničí
zastřešuje především komplexnější výzkumy založené na analýze vztahu mezi
vyučováním a učením s cílem poskytovat informace o makrorovině či mezorovině
školského systému. To kontrastuje s pojetím příležitostí k učení převládajícím u nás,
kde příležitosti k učení bývají především prezentovány jako teoretické východisko
k realizaci mikroanalýz výuky na úrovni analýzy výukových situací.
příležitosti k učení; vzdělávací příležitosti; výzkum výuky; kurikulum
Abedi, J., Courtney, M., Leon, S., Kao, J., & Azzam, T. (2006). English language learners and math achievement: A study of opportunity to learn and language accommodation. Los Angeles: CRESST.
Boscardin, C. K., Aguirre-Muñoz, Z., Chinen, M., Leon, S., & Shin, H. S. (2004). Consequences and validity of performance assessment for English learners: Assessing opportunity to learn (OTL) in grade 6 language arts. Los Angeles: CRESST.
Brewer, D. J., & Stacz , C. (1996). Enhancing opportunity to learn measures in NCES data. Santa Monica: RAND.
Brophy, J. E., & Good, T. L. (1986). Teacher behavior and student achievement. In M. Wittrock (Ed.), Handbook of research on teaching (s. 328–375). New York: Macmillan.
Burstein, L., McDonnell, L. M., Van Winkle, J., Ormseth, T. H., Mirocha, J., & Guiton, G. (1995). Validating national curriculum indicators. Santa Monica, CA: Rand.
Carroll, J. (1963). A model of school learning. The Teachers College Record, 64(8), 723–733.
Coleman, J. S. (1968). Equality of educational opportunity. Integrated Education, 6(5), 19–28.
Cooley, W. W., & Leinhardt, G. (1980). The instructional dimensions study. Educational Evaluation and Policy Analysis, 2(1), 7–25. https://doi.org/10.3102/01623737002001007
Crabbe, D. (2007). Learning opportunities: Adding learning value to tasks. ELT Journal, 61(2), 117–125. https://doi.org/10.1093/elt/ccm004
Cueto, S., Ramirez, C., & Leon, J. (2006). Opportunities to learn and achievement in mathematics in a sample of sixth grade students in Lima, Peru. Educational Studies in Mathematics, 62(1), 25–55. https://doi.org/10.1007/s10649-006-7922-2
Darling-Hammond, L. (1992). Standards of practice for learner-centered schools. New York: NCREST.
Dougherty, K. J. (1996). Opportunity-to-learn standards: A sociological critique. Sociology of Education, 69(Special Issue), 40–65. https://doi.org/10.2307/3108455
Dvořák, D. (2010). Velké seřaďovací nádraží: struktura školy a socializace dětí. Orbis scholae, 4(3), 63–78. https://doi.org/10.14712/23363177.2018.111
Dvořák, D. (2011). Kurikulum 1. a 2. stupně: pohled na gramotnosti. In E. Walterová (Ed.), Dva světy základní školy? Úskalí přechodu z 1. na 2. stupeň (s. 82–102). Praha: Karolinum.
Dvořák, D. (2012). Nový institucionalismus v pedagogice. Studia paedagogica, 17(2), 9–26. https://doi.org/10.5817/SP2012-2-2
Gamoran, A. (2007). School accountability, American style: Dilemmas of high-stakes testing. Schweizerische Zeitschrift für Bildungswissenschaften, 29(1), 79–94.
Gamoran, A., Porter, A. C., Smithson, J., & White, P. A. (1997). Upgrading high school mathematics instruction: Improving learning opportunities for low-achieving, low-income youth. Educational Evaluation and Policy Analysis, 19(4), 325–338. https://doi.org/10.3102/01623737019004325
Gardner, D. P., Larsen, Y. W., & Baker, W. (1983). A nation at risk: The imperative for educational reform. Washington, DC: US Government Printing Office.
Greger, D. (2006). Kvalita a spravedlivost ve vzdělávání. In D. Greger & V. Ježková (Eds.), Školní vzdělávání. Zahraniční trendy a inspirace (s. 52–68). Praha: Karolinum.
Greger, D. (2010). Nerovnosti ve vzdělávání – od konceptů k měření. In P. Matějů, J. Straková, & A. Veselý (Eds.), Nerovnosti ve vzdělávání. Od měření k řešení (s. 22–37). Praha: SLON.
Gross, S. (1993). Early mathematics performance and achievement: Results of a study within a large suburban school system. The Journal of Negro Education, 62(3), 269–287. https://doi.org/10.2307/2295465
Guiton, G., & Oakes, J. (1995). Opportunity to learn and conceptions of educational equality. Educational Evaluation and Policy Analysis, 17(3), 323–336. https://doi.org/10.3102/01623737017003323
Helmke, A. (2007). Unterrichtsqualität erfassen, bewerten, verbessern. Seelze: Kallmeyersche Verlagsbuchhandlung.
Herman, J. L., & Abedi, J. (2004). Issues in assessing English language learners’ opportunity to learn mathematics. Los Angeles: National Center for Research on Evaluation, Standards, and Student Testing (CRESST).
Herman, J. L., & Klein, D. C. (1997). Assessing opportunity to learn: A California example. Los Angeles: CRESST.
Chvál, M., & Kasíková, H. (2011). Příležitosti k rozvíjení kompetence k učení ve výuce: srovnání základních škol a víceletých gymnázií. Pedagogika, 61(2), 144–162.
Chvál, M., Kasíková, H., & Valenta, J. (2012). Posuzování rozvoje kompetence k učení ve výuce. Praha: Karolinum.
(záznam z cache uložený 2014-05-20 09:38:30)
Janík, T. (2012). Kvalita výuky: Vymezení pojmu a způsobů jeho užívání. Pedagogika, 62(3), 244–261.
Janík, T. (2013). Od reformy kurikula k produktivní kultuře vyučování a učení. Pedagogická orientace, 23(5), 634–663. https://doi.org/10.5817/PedOr2013-5-634
Janík, T., & Najvar, P. (2008). Videostudie ve výzkumu vyučování a učení. Orbis scholae, 2(1), 7–28.
(záznam z cache uložený 2014-05-20 10:39:24)
Janík, T., & Najvarová, V. (2007). Problémy školního vzdělávání ve světle výzkumů TIMSS a PISA (porovnání situace v České republice a v Německu). In D. Greger & V. Ježková (Eds.), Školní vzdělávání: Zahraniční trendy a inspirace (102–123). Praha: Karolinum.
Janík, T., Lokajíčková, V., & Janko, T. (2012). Komponenty a charakteristiky zakládající kvalitu výuky: přehled výzkumných zjištění. Orbis scholae, 6(1), 27–55. https://doi.org/10.14712/23363177.2015.31
Janík, T., Slavík, J., Mužík, V., Trna, J., Janko, T., Lokajíčková, V., … & Zlatníček, P. (2013). Kvalita (ve) vzdělávání: obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšování výuky. Brno: Masarykova univerzita.
Janíková, M. (2011). Interakce a komunikace učitelů tělesné výchovy. Brno: Paido.
Knecht, P., Janík, T., Najvar, P., Najvarová, V., & Vlčková, K. (2010). Příležitost k rozvíjení kompetence k řešení problémů ve výuce na základních školách. Orbis scholae, 4(3), 37–62. https://doi.org/10.14712/23363177.2018.110
Leinhardt, G., & Seewald, A. (1981). Overlap: What’s tested, what’s taught? Journal of Educational Measurement, 18(2), 85–96. https://doi.org/10.1111/j.1745-3984.1981.tb00844.x
Lokajíčková, V. (2013). Kompetence k učení a možnosti jejího rozvíjení a hodnocení: vymezení pojmu a přehled současných přístupů. Pedagogická orientace, 23(3), 318–341. https://doi.org/10.5817/PedOr2013-3-318
Loveless, T. (2006). The peculiar politics of no child left behind. In A. Gamoran (Ed.), Standardsbased reform and the poverty gap: Lessons for «No Child Left Behind.» (s. 253–285). Washington, DC: Brookings Institution Press.
Mareš, J. (2013). Přehledové studie: jejich typologie, funkce a způsob vytváření. Pedagogická orientace, 23(4), 427–454. https://doi.org/10.5817/PedOr2013-4-427
Martínez, J. F., Bailey, A. L., Kerr, D., Huang, B. H., & Beauregard, S. (2010). Measuring opportunity to learn and academic language exposure for English language learners in elementary science classrooms. Los Angeles: National Center for Research on Evaluation, Standards, and Student Testing (CRESST).
McDonnell, L. M. (1995). Opportunity to learn as a research concept and a policy instrument. Educational Evaluation and Policy Analysis, 17(3), 305–322. https://doi.org/10.3102/01623737017003305
McDonnell, L. M., Burstein, L., Catteral, J., Ormseth, T., & Moody, D. (1990). Discovering what schools really teach: Designing improved coursework indicators. Santa Monica: The Rand Corporation.
McPartland, J. M., & Schneider, B. (1996). Opportunities to learn and student diversity: Prospects and pitfalls of a common core curriculum. Sociology of Education, 69(Extra Issue), 66–81. https://doi.org/10.2307/3108456
Mudrák, J., & Zábrodská, K. (2013). Lidský potenciál jako psychologický konstrukt. Československá psychologie, 57(3), 201–217.
Muthén, Huang, L. C., Jo, B., Khoo, S. T., Goff, G. N., Novak, J. R., & Shih, J. C. (1995). Opportunityto-learn effects on achievement: Analytical aspects. Educational Evaluation and Policy Analysis, 17(3), 371–403. https://doi.org/10.3102/01623737017003371
Najvar, P., Najvarová, V., & Janík, T. (2009). Lesson structure in different school subjects in the Czech Republic. Orbis scholae, 3(2), 113–127. https://doi.org/10.14712/23363177.2018.215
Najvar, P., Najvarová, V., Janík, T., & Šebestová, S. (2011). Videostudie v pedagogickém výzkumu. Brno: Paido.
(záznam z cache uložený 2014-05-20 09:39:02)
No child left behind act (2002). Washington: US Department of Education.
Oakes, J. (1992). Can tracking research inform practice? Technical, normative, and political considerations. Educational Researcher, 21(4), 12–21. https://doi.org/10.3102/0013189X021004012
Porter, A. (1995). The uses and misuses of opportunity-to-learn standards. Educational Researcher, 24(1), 21–27.
Potužníková, E., Lokajíčková, V., & Janík, T. (2014). Mezinárodní srovnávací výzkumy školního vzdělávání v České republice: zjištění a výzvy. Pedagogická orientace, 24(2), 185–221.
Prenzel, M. (2012). Empirický výzkum vzdělávání: vystačí naše stávající přístupy zítra? Pedagogická orientace, 22(4), 475–489. Raising standards for American education. A report to Congress, the Secretary of Education, the National Education Goals Panel, and the American people (1992). Washington: GPO.
Seidel, T., Prenzel, M., Rimmele, R., Dalehefte, I. M., Herweg, C., Kobarg, M., & Schwindt, K. (2006). Blicke auf den Physikunterricht. Ergebnisse der IPN Videostudie. Zeitschrift für Pädagogik, 52(6), 799–821.
Shavelson, R. J., McDonnell, L. M., & Oakes, J. (1989). Indicators for monitoring mathematics and science education. Santa Monica: Rand Corporation.
Schmidt, W. H., & McKnight, C. C. (1995). Surveying educational opportunity in mathematics and science: An international perspective. Educational Evaluation and Policy Analysis, 17(3), 337–353. https://doi.org/10.3102/01623737017003337
Schneider, B., & Coleman, J. S. (1993). Parents, their children, and schools. Boulder: Westview Press.
Slavík, J., & Janík, T. (2012). Kvalita výuky: obsahově zaměřený přístup ke studiu procesů vyučování a učení. Pedagogika, 62(3), 262–287.
Stará, J. (2011). Výzkumy souladu záměru vzdělávacích programů s jejich implementací. Pedagogika, 61(3), 290–305.
Stevens, F. I. (1993). Applying an opportunity-to-learn conceptual framework to the investigation of the effects of teaching practices via secondary analyses of multiple-case-study summary data. The Journal of Negro Education, 62(3), 232–248. https://doi.org/10.2307/2295463
Stevens, F. I., Wiltz, L., & Bailey, M. (1998). Teachers’ evaluations of the sustainability of opportunity to learn (OTL) assessment strategies. A national survey of classroom teachers in large urban school districts. Washington: Office of Educational Research and Improvement.
Stevenson, D. L., Schiller, K. S., & Schneider, B. (1994). Sequences of opportunities for learning. Sociology of Education, 67(3), 184–198. https://doi.org/10.2307/2112790
Šebestová, S. (2011). Příležitosti k rozvíjení řečových dovedností ve výuce anglického jazyka: videostudie. Brno: Masarykova univerzita.
(záznam z cache uložený 2014-05-20 09:39:33)
Valverde, G. A., Bianchi, L. J., Wolfe, R. G., Schmidt, W. H., & Houang, R. T. (2002). According to the book: Using TIMSS to investigate the translation of policy into practice through the world of textbooks. Dordrecht: Kluwer Academic Publishers.
Veselý, A., & Matějů, P. (2010). Vzdělávací systémy a reprodukce vzdělanostních nerovností. In P. Matějů, J. Straková, & A. Veselý (Eds.), Nerovnosti ve vzdělávání. Od měření k řešení (s. 38–90). Praha: SLON.
Wang, A. H. (2010). Optimizing early mathematics experiences for children from low-income families: A study on opportunity to learn mathematics. Early Childhood Education Journal, 37(4), 295–302. https://doi.org/10.1007/s10643-009-0353-9
Wang, J. (1998). Opportunity to learn: The impacts and policy implications. Educational Evaluation and Policy Analysis, 20(3), 137–156. https://doi.org/10.3102/01623737020003137
Welner, K. G., & Oakes, J. (2008). Structuring curriculum: Technical, normative, and political considerations. In F. M. Connelly (Ed.), The Sage handbook of curriculum and instruction (s. 91–111). Thousand Oaks: SAGE.
Wiley, D. E., & Yoon, B. (1995). Teacher reports on opportunity to learn: Analyses of the 1993 California Learning Assessment System (CLAS). Educational Evaluation and Policy Analysis, 17(3), 355–370.
Zerzová, J. (2012). Interkulturní komunikační kompetence a její rozvíjení v hodinách anglického jazyka na 2. stupni ZŠ. Brno: Masarykova univerzita.
Tato práce je licencována pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0.
Copyright © 2014 Pedagogická orientace