Uplatnění fenomenografického přístupu na příkladu výzkumu využívání digitálních technologií ve vzdělávání

Hana Staudková

Abstrakt

Příspěvek se věnuje možnostem využití fenomenografie v pedagogickém výzkumu na příkladu výzkumu digitálních technologií ve vzdělávání. Tato výzkumná orientace je v českém prostředí téměř neznámá a hlavním cílem příspěvku je otevřít diskusi o možnostech jejího využití. V první části je podán základní přehled o principech fenomenografie. Dále se článek zaměřuje na otázku vztahu fenomenografie a fenomenologie a představuje je jako samostatné přístupy, z nichž každý má odlišné zaměření, cíle a výsledky. Konkrétní fenomenograficko-metodologické postupy jsou konfrontovány s designem zakotvené teorie; příspěvek popisuje jejich základní odlišnosti i společné prvky. Možnosti využití tohoto přístupu jsou doloženy na konkrétních příkladech výzkumů týkajících se digitálních technologií ve vzdělávání a závěrem jsou diskutovány jeho přednosti i slabiny. Ukazuje se, že tato výzkumná koncepce v sobě nese velký a dosud nevyužitý potenciál pro český pedagogický výzkum, především pro výzkum ve vysokoškolském prostředí, kterému je „šita na míru“.

Bibliografická citace

Staudková, H. (2016). Uplatnění fenomenografického přístupu na příkladu výzkumu využívání digitálních technologií ve vzdělávání. Pedagogická orientace, 26(3), 442–456. 

Klíčová slova

fenomenografie; výzkum vysokého školství; digitální technologie ve vzdělávání

Plný Text:

Reference

Zobrazit literaturu Skrýt literaturu

Åkerlind G. S. (2005). Variation and commonality in phenomenographic research methods. Higher Education Research & Development, 24(4), 321–334. https://doi.org/10.1080/07294360500284672

Barnard, A., McCosker, H., & Gerber, R. (1999). Phenomenography: A qualitative research approach for exploring understanding in health care. Qualitative Health Research, 9, 212–226. https://doi.org/10.1177/104973299129121794

Booth, S. (1992). Learning to program: A phenomenographic perspective. Goteborg: Acta Universitatis Gothoburgensis.

Cousin, G. (2009). Researching learning in higher education. An introduction to contemporary methods and approaches. New York: Routledge.

Dahlin, B. (2007). Enriching the theoretical horizons of phenomenography, variation theory and learning studies. Scandinavian Journal of Educational Research, 51(4), 327–346. https://doi.org/10.1080/00313830701485437

Edwards, S. L., & Bruce, C. S. (2006). Panning for gold: Understanding students information searching experience. In C. S. Bruce (Ed.), Transforming IT education: Promoting a culture of excellence (s. 351–371). Santa Rosa: Informing Science Press.

Ellis, R. A., Goodyear, P., Prosser, M., & O'Hara, A. (2006). How and what universtity students learn through online and face-to-face discussions: Conceptions, intentions a approaches. Journal of Computer Assisted Learning, 22(4), 244–256. https://doi.org/10.1111/j.1365-2729.2006.00173.x

Ellis, R. A., Goodyear, P., Bliuc, A.-M., & Ellis, M. (2011). High school students´experiences of learning through research on the Internet. Journal of Computer Assisted Learning, 27(6), 503–515. https://doi.org/10.1111/j.1365-2729.2011.00412.x

Goodyear P. (2008). Flexible learning and the architecture of learning places. In J. M. Spector (Ed.), Handbook of research on educational communications and technology (s. 251–257). New York: Routledge.

Harris, L. R. (2011). Phenomenographic perspectives on the structure of conceptions: The origins, purposes, strengths, and limitations of the what/how and referential/structural frameworks. Educational Research Review, 6(2), 109–124. https://doi.org/10.1016/j.edurev.2011.01.002

Hasselgren, B., & Beach, D. (1997). Phenomenography – a “good-for-nothing brother” of phenomenology? Outline of an analysis. Higher Education Research & Development, 16(2), 191–202. https://doi.org/10.1080/0729436970160206

Hendl, J. (2005). Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál.

Kinnunen, P., & Simon B. (2012). Phenomenography and grounded theory as research methods in computing education research field. Computer Science Education, 22(2), 199–218. https://doi.org/10.1080/08993408.2012.692928

Larsson, J., & Holmström, I. (2007). Phenomenographic or phenomenological analysis: Does it matter? Examples from a study on anaesthesiologists’ work. International Journal of Qualitative Studies on Health and Well-being, 2(1), 55–64. https://doi.org/10.1080/17482620601068105

Linder, C., & Marshall, D. (2003). Reflection and phenomenography: Towards theroretical and educational development possibilities. Learning and Instruction, 13(3), 271–284. https://doi.org/10.1016/S0959-4752(02)00002-6

Mareš, J. (1998). Styly učení žáků a studentů. Praha: Portál.

Marton, F. (1981). Phenomenography: Describing conceptions of the world around us. Instructional Science, 10(2), 177–200. https://doi.org/10.1007/BF00132516

Marton, F. (1986). Phenomenography: A research approach investigating different understandings of reality. Journal of Thought, 21(3), 28–49.

Marton, F., & Booth, S. (1997). Learning and awareness. Hillsdale: Lawrence Erlbaum.

Marton, F., Dall´Alba, G., & Beaty, E. (1993). Conceptions of learning. International Journal of Educational Research, 19(3), 277–300.

Marton, F., & Pong, W. Y. (2005). On the unit of description in phenomenography. Higher Education Research & Development, 24(4), 335–348. https://doi.org/10.1080/07294360500284706

Moyle, K., Wijngaards, G., & Owen, S. (2012). Student’s views about learning with technologies: A literature review. In K. Moyle & G. Wijngaards (Eds.), Student reactions to learning with technologies: Perceptions and outcomes (s. 122). Hershey: IGI Global.

Ornek, F. (2008). An overview of a theoretical framework of phenomenography in qualitative education research: An example from physics education research. Asia-Pacific Forum on Science Learning and Teaching, 9(2), Article 11. Dostupné z https://www.ied.edu.hk/apfslt/v9_issue2/ornek/.

Pabian, P. (2012). Jak se učí na vysokých školách: výzkumný směr „přístupů k učení“. AULA, 1(1), 4877.

Prosser, M., Trigwell, K., & Taylor, P. (1994). A phenomenographic study of academics’ conceptions of science learning and teaching. Learning and Instruction, 4(3), 217–231. https://doi.org/10.1016/0959-4752(94)90024-8

Richardson, J. T. E. (1999). The concept and methods of phenomenographic research. Review of Educational Research, 69(1), 53–82. https://doi.org/10.3102/00346543069001053

Selwyn, N. (2014). Digital technology and the contemporary university. New York: Routledge.

Staudková, H. (2015). Způsoby využívání digitálních technologií vysokoškolskými studenty. Pedagogika, 65(3), 301–313.

Strauss, A. L., & Corbin, J. (1999). Základy kvalitativního výzkumu. Postupy a techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert.

Švaříček, R., Šeďová, K., Janík, T., Kaščák, O., Miková, M., Nedbálková, K., ... Zounek, J. (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách: pravidla hry. Praha: Portál.

Tight, M. (2015). Phenomenography: The development and application of an innovative research design in higher education research. International Journal of Social Research Metodology, 19(3), 1–20.

Vermunt, J. D. (1996). Metacognitive, cognitive and affective aspects of learning styles and strategies: A phenomenographic analysis. Higher Education, 31, 25–50. https://doi.org/10.1007/BF00129106

Yates, C., Partidge, H., & Bruce, C. S. (2012). Exploring information experiences through phenomenography. Library and Information Research, 36(112), 96–119. https://doi.org/10.29173/lirg496

https://doi.org/10.5817/PedOr2016-3-442


Copyright (c) 2016 Hana Staudková

Creative Commons License
Tato práce je licencována pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License.