Dějiny socialistického školství: terra inkognita historicko-pedagogického výzkumu? K problematice zdrojů poznání minulosti

Roč.25,č.3(2015)

Abstrakt
Příspěvek se zaměřuje na problematiku zdrojů poznání minulosti při studiu dějin socialistického školství v Československu. Autoři si položili otázku, jaké zdroje má historik pedagogiky k dispozici, pokud se rozhodne zkoumat soudobé dějiny školství. Tuto otázku se přitom snaží sledovat zejména v souvislosti se základním školstvím v bývalém Jihomoravském kraji v letech 1969–1989. V první části textu autoři představují své schéma dělení zdrojů. V následujících částech jednotlivé typy zdrojů (historické prameny, odborné publikace, pomocné zdroje a literatura) detailně rozebírají a doplňují konkrétními příklady. Příspěvek upozorňuje, že zdrojů k poznání dějin socialistického školství je poměrně velké množství. Bohužel doposud známé a dostupné zdroje pokrývají pouze některé části života škol či aktérů školního života. Zejména nezpracované archivní fondy představují poměrně zásadní limitující faktor v rozvoji historicko-pedagogického bádání. Na druhou stranu existuje celá řada odborné literatury a výsledky výzkumů z jiných oblastí historiografie, které mohou přispět k poznání soudobých dějin školství jak na národní, tak na regionální úrovni. To znamená, že historicko-pedagogický výzkum může stavět na poznatcích jiných oborů.

Klíčová slova:
socialistické školství; historické prameny; odborné publikace; pomocné zdroje; archivní fondy
Reference

Aldrich, R. (2003). The three duties of the historian of education. History of Education: Journal of the History of Education Society, 32(2), 133–143. https://doi.org/10.1080/00467600304154">https://doi.org/10.1080/00467600304154

Balík, S., & Kubát, M. (2012). Teorie a praxe nedemokratických režimů. Praha: Dokořán.

Bernheim, E. (1931). Úvod do studia dějepisu. Praha: Jan Laichter.

Břeňová, V. (rok vydání neuveden). Soudobé dějiny. Obsah ročníků I–XV (2003–2008). Praha: Ústav pro soudobé dějiny. Dostupné z http://www.usd.cas.cz/UserFiles/File/Publikace/biblio_1993_2008.pdf

Cach, J. (1991). Poznámky k vývoji politiky a institucí v oblasti školství – léta nadějí, krizí a zklamání 1945–1990. Pedagogika, 41(2), 135–144.

Cohen, L., Manion, L., & Morrison, K. (2007). Research methods in education. New York: Routledge.

Čapka, F. (2006). Dějiny zemí Koruny české v datech. Dostupné z http://www.libri.cz/databaze/dejiny/

Čermáková, M. (1991). Formování totalitního školství v poválečném Československu. Pedagogika, 41(3), 323–333.

Československé sčítání lidu 1970. (1970). Dostupné z http://notes.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/ceskoslovenske_scitani_lidu_1970

Československé sčítání lidu 1980. (1980). Dostupné z http://notes.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/ceskoslovenske_scitani_lidu_1980

Československé sčítání lidu 1991. (1991). Dostupné z http://notes.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/ceskoslovenske_scitani_lidu_1991

Československé školství v 5. pětiletce. (1976). Praha: Ústav školských inf. při min. školství ČSR.[1]

Čmejrková, S., Světlá, J., & Daneš, F. (1999). Jak napsat odborný text. Praha: Leda.

Fasora, L., Hanuš, J., Malíř, J., & Nečasová, D. (Eds.). (2011). Člověk na Moravě ve druhé polovině 20. století. Brno: CDK (Centrum pro studium demokracie a kultury).

Gruner, P., & Kluchert, G. (2001). Erziehungsabsichten und Sozialisationseffekte. Die Schule der SBZ und frühen DDR zwischen politischer Instrumentalisierung und institutioneller Eigenlogik. Zeitschrift für Pädagogik, 47(6), 859–868.

Hendl, J. (2005). Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál. Historická statistická ročenka ČSSR. (1985). Praha: SNTL.

Hoznauer, M. (2004). Cesta do hlubin kantorovy duše. Praha: Dokořán.

Hroch, M. (1985). Úvod do studia dějepisu. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.

Janiš ml., K. (2014). Jak tedy reflektovat socialistickou pedagogiku? Pedagogická orientace, 24(1), 128–132.

Jelínková, V., & Smolka, R. (1989). Základní školství v ČSSR a některé trendy jeho vývoje od roku 1921. Praha: Ústav školských informací.

Jůva, V. (2009). Historická pedagogika. In J. Průcha (Ed.), Pedagogická encyklopedie (s. 672–676). Praha: Portál.

Kalinová, L. (1998). Sociální vývoj Československa 19691989. Praha: Ústav pro soudobé dějiny.

Kalinová, L. (2012). Konec nadějím a nová očekávání: k dějinám české společnosti 19691993. Praha: Academia.

Kerlinger, F. (1972). Základy výzkumu chování: pedagogický a psychologický výzkum. Praha: Academia.

Konopásek, Z. (1999). Otevřená minulost: autobiografická sociologie státního socialismu. Praha: Karolinum.

Köhler, H. (2001). Zensur, Leistung und Schulerfolg in den Schulen der DDR. Zeitschrift für Pädagogik, 47(6), 847–857.

Kučerová, S. (2012). Proměny územní struktury základního školství v Česku. Praha: Česká geografická společnost.

Kujal, B. (1979). Třicet let československé jednotné školy. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.

Lawn, M., & Grosvenor, I. (2005). Materialities of schooling: Design, technology, objects, routines. Oxford: Symposium Books.

Le Goff, J. (1983). Later history. Past and Present, 100(1), 14–28. https://doi.org/10.1093/past/100.1.14">https://doi.org/10.1093/past/100.1.14

Lihocký, J. (1976). Štatistická ročenka školstva Československej socialistickej republiky 19681974: pre vnútornú potrebu. Bratislava: Ústav školských informací.

Liškař, Č. (1980). Socialistické školství: určeno pro posl. filozof. fak. Univ. J. E. Purkyně. Praha: SPN.

Ludvíková, M. (2006). Co vy na to, pane Komenský? Praha: Triton.

Maňák, J. (2013). Pedagogika a pedagogové v období vlády komunismu. Pedagogická orientace, 23(3), 386–391. https://doi.org/10.5817/PedOr2013-3-386">https://doi.org/10.5817/PedOr2013-3-386

Mareš, J. (2010). O vstupování na tenký led. Pedagogika, 60(2), 99–103.

Mareš, J. (2013). Přehledové studie: jejich typologie, funkce a způsob vytváření. Pedagogická orientace, 23(4), 427–454. https://doi.org/10.5817/PedOr2013-4-427">https://doi.org/10.5817/PedOr2013-4-427

Matějů, P., & Večerník, J. (1998). Zpráva o vývoji české společnosti 19891998. Praha: Academia.

Mayer, F. (2009). Češi a jejich komunismus: paměť a politická identita. Praha: Argo.

McCulloch, G., & Richardson, W. (2000). Historical research in educational settings. Buckingham: Open University Press.

Medick, H. (2001). Quo vadis historische Anthropologie? Geschichtsforschung zwischen historischer Kulturwissenschaft und Mikro-Historie. Historische Antropologie, 9(1), 78–92.

Moree, D. (2013). Učitelé na vlnách transformace: kultura školy před rokem 1989 a po něm. Praha: Karolinum.

Nejedlá, D. (2000). Historická tematika na stránkách Pedagogiky v uplynulém padesátiletí.

Pedagogika, 50(4), 406–421.

Novotná, L. (1985). Síť základních škol v ČSR ve školním roce 198485. Praha: Ústav školských informací při ministerstvu školství ČSR.

Otáhal, M., Bolomský, K., & Nosková, A. (1993). Svědectví o duchovním útlaku 19691970: Dokumenty: „Normalizace“ v kultuře, umění, vědě, školství a masových sdělovacích prostředcích. Praha: Maxdorf.

Otáhal, M. (1994). Opozice, moc, společnost 19691989: Příspěvek k dějinám „normalizace“. Praha: Maxdorf.

Otáhal, M. (2002). Normalizace 19691989: příspěvek ke stavu bádání. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR.

Otáhal, M. (2011). Opoziční proudy v české společnosti 19691989. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR.

Pehnke, A. (2008). Widerständige sächsische Schulreformer im Visier stalinischer Politik (19451959). Frankfurt am Main: Peter Lang.

Průcha, J. (2009a). Historický vývoj českého školství II (1948-1989). In J. Průcha (Ed.), Pedagogická encyklopedie (s. 45–49). Praha: Portál.

Průcha, J. (Ed.). (2009b). Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál.

Průcha, J. (2011). Vstoupit či nevstoupit na tenký led analýzy socialistické pedagogiky? Pedagogika, 61(2), s. 187–190.

Průcha, J., Walterová, E., & Mareš, J. (2013). Pedagogický slovník. Praha: Portál.

Průcha, V. (2009). Hospodářské a sociální dějiny Československa 19181992. (2. sv.). Brno: Doplněk.

Pešek, J. (2013). Napříč kontinentem soudobých dějin: evropská historiografie po konci studené války. Praha: Argo.

Pullmann, M. (2011). Konec experimentu: přestavba a pád komunismu v Československu. Praha: Scriptorium.

Rýdl, K. (2006). Historický vývoj českého vzdělávání do roku 1989. In J. Kalous & A. Veselý, A. (Eds.), Vzdělávací politika České republiky v globálním kontextu (s. 7–22). Praha: Karolinum.

Skládaný, M. (2009). Metody edukační historiografie. In Š. Švec (Ed.), Metodologie věd o výchově: kvantitativně-scientické a kvalitativně-humanitní přístupy v edukačním výzkumu (s. 234–241). Brno: Paido.

Slovníková příručka k československým dějinám 19481989. (2006). Dostupné z www.usd.cas.cz/UserFiles/File/Publikace/Prirucka48_89.pdf

Statistická ročenka města Brna. (1970). Brno: Český statistický úřad.

Svatoš, T. (2009). Dějiny vzdělanosti. In J. Průcha (Eds.), Pedagogická encyklopedie (s. 677–680). Praha: Portál.

Svatoš, T. (2010). Aby pedagogika byla vědou provázenou historickou reflexí. Pedagogika, 60(1), 1–3.

Tenorth, H. E., Kudella, S., & Paetz, A. (1996). Politisierung im Schulalltag der DDR. Durchsetzung und Scheitern einer Erziehungsambition. Weinheim: Dt. Studien-Verlag.

Travers, R. (1969). Úvod do pedagogického výzkumu. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.

Třeštík, D. (1997). Počátky Přemyslovců: vstup Čechů do dějin (530935). Praha: Nakladatelství Lidové noviny.

Urbášek, P. (2008). Vysokoškolský vzdělávací systém v letech tzv. normalizace. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.

Úvod do studia dějepisu. (2014). Brno: Masarykova univerzita. Dostupné z http://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/130405

Václavík, V. (1997). Cesta ke svobodné škole: kapitoly ze srovnávací pedagogiky. Hradec Králové: Líp.

Vaculík, J., & Čapka, F. (2011). Úvod do studia dějepisu a historický proseminář. Brno: Masarykova univerzita.

Vaněk, M. (2004). Orální historie ve výzkumu soudobých dějin. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR.

Vaněk, M., Mücke, P., & Pelikánová, H. (2007). Naslouchat hlasům paměti: teoretické a praktické aspekty orální historie. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR.

Vaněk, M., & Mücke, P. (2011). Třetí strana trojúhelníku: teorie a praxe orální historie. Praha: Fakulta humanitních studií UK v Praze.

Vaněk, M. (2013). Around the globe: Rethinking oral history with its protagonists. Prague: Karolinum.

Vaněk, M., & Krátká, L. (2014). Příběhy (ne)obyčejných profesí: česká společnost v období tzv. normalizace a transformace. Praha: Karolinum.

Vorlíček, Ch. (2004). České školství 1945–2000. In E. Walterová (Ed.), Česká pedagogika: proměny a výzvy: sborník k životnímu jubileu profesora Jiřího Kotáska (s. 119–176). Praha: Univerzita Karlova v Praze – Pedagogická fakulta.

Vykoupil, L. (2000). Slovník českých dějin. Brno: J. Zirkus.

Walterová, E. (2004). Úloha školy v rozvoji vzdělanosti (1. sv.). Brno: Paido.

Weller, T. (2013). History in the digital age. London: Routledge.

Zákon o územním členění státu č. 36/1960 Sb. (1960). Dostupné z http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1960-36#p1.

Zákon o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, č. 499/2004 Sb. Dostupné z http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/SearchResult.aspx?q=499/2004&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy

Zounek, J., & Jedlička, P. (2005). K vývoji a proměnám časopisu Pedagogická orientace v letech 1991–2004. Pedagogická orientace, 15(4), 68–78.

Zounek, J., & Vichrová, M. (2008). Der Wissenschaftler und Pädagoge in den totalitären Regimen des 20. Jahrhunderts in der Tschechoslowakei. In A. Pehnke (Ed.), Widerständige sächsische Schulreformer im Visier stalinischer Politik (19451959) (s. 216–228). Frankfurt am Main: Peter Lang.

Zounek, J. (2011). Učitel – Příběh normálního života v nenormální době. In L. Fasora, J. Hanuš, J. Malíř, & D. Nečasová (Eds.), Člověk na Moravě ve druhé polovině 20. století (s. 241–252). Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury.

Zounek, J., & Šimáně, M. (2014). Úvod do studia dějin pedagogiky a školství: kapitoly z metodologie historicko-pedagogického výzkumu. Brno: Masarykova univerzita.

[1] V knize je uvedeno: Pouze pro úřední potřebu.

Metriky

0


1600

Views

619

PDF views