De-profesionalizační novela v mezinárodní perspektivě přístupů k učitelské profesi
Roč.33,č.1(2023)
Cílem přehledové studie založené na metodologii desk research je detailně analyzovat nejkontroverznější pasáže aktuálně navrhované novely zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících v širším kontextu přístupů české vzdělávací politiky k učitelské profesi a učitelskému vzdělávání po roce 1989. V centru kritické reflexe novely, označované jako de-profesionalizační a de-kvalifikační, je opodstatněnost důvodů a korektnost a relevance používaných argumentů, které mají legitimizovat potřebnost tak radikální změny. Zásadní pozornost je věnována vysvětlení de-profesionalizačního charakteru novely vyjadřujícího zpochybnění důležitosti specifických profesních znalostí a dovedností nutných pro kvalitní výkon profese, které odlišují práci profesionálů od poučených, byť třeba osobnostně disponovaných pedagogických laiků. Jsou identifikována rizika de-profesionalizace učitelství z hlediska dopadů na kvalitu školního vzdělávání a krátkodobých i dlouhodobých dopadů na učitelskou profesi, její ocenění a prestiž ve společnosti. Záměr české vzdělávací politiky podporující de-profesionalizaci učitelství je kontrastován s vůdčími trendy ve vyspělých západoevropských zemích, tedy zejména s podporou profesionalizace učitelství a důrazem na zvyšování kvality učitelského vzdělávání v souvislosti s výrazně se zvyšujícími požadavky na učitele. V centru pozornosti je prezentace klíčových pedeutologických konceptů, zejména profesionalizace učitelství, profesionalita učitele a její jádro – profesní znalosti a poznatková báze učitelství (professional knowledge, knowledge base for teaching). V závěru studie je na základě dat – z komparativních, historických a pedeutologických analýz i empirických výzkumů – zhodnoceno, zda je tak zásadní změna v přístupu k učitelské profesi opodstatněná, věrohodně zdůvodněná korektními a relevantními daty, zda odpovídá současnému poznání a zda je v souladu s důležitými strategickými dokumenty vzdělávací politiky (např. Strategie 2030+) i klíčovými trendy a doporučeními na mezinárodní úrovni.
učitelská profese, kvalifikační požadavky, novela zákona, profesionalizace a de-profesionalizace učitelství, profesionalita učitele, vzdělávací politika
Barber, M., & Mourshed, M. (2007). How the world’s best-performing schools come out on top. McKinsey.
Coolahan, J. (Ed.). (1993). Teacher education in the nineties: Towards a new coherence. Papers from the 15th Annual Conference of ATEE. College of Education.
Černá, M., Píšová, M., & Vlčková,K. (2017). Vliv klinické zkušenosti na profesní rozvoj studentů učitelství. Studia paedagogica, 22(3), 44–68.
Darling-Hammond, L. (2000). Teacher quality and student achievement: A review of state policy evidence. Education Policy Analysis Archives, 8(1).
European Commission. (2005). Common European principles for teacher competences and qualifications. European Commission. http://ec.europa.eu/education/policies/2010/doc/principles_en.pdf
European Commission. (2007). Improving the quality of teacher education. European Commission. http://ec.europa.eu/education/com392_en.pdf
European Commission. (2012). Supporting the teaching professions for better learning outcomes. European Comission.
European Commission. (2013). Supporting teacher competence development for better learning outcomes. European Comission.
European Commission/EACEA/Eurydice. (2015). The teaching profession in Europe: Practices, perceptions and policies. Eurydice report. Publication Office of the European Union.
European Commission/EACEA/Eurydice. (2018). Teaching careers in Europe: Access, progression and support. Eurydice report. Publications Office of the European Union.
European Commission /EACEA/ Eurydice. (2021). Teachers in Europe: Careers, development and well-being. Eurydice report. Publications Office of the European Union.
European Parliament. (2008). Content and quality of teacher education across the European Union. European Parliament.
Evetts, J. (2013). Professionalism: Value and ideology. Current Sociology Review, 61(5−6), 778−796.
Freidson, E. (1989). Theory and the professions. Indiana Law Journal, 64(3), 423−432. https:// www.repository.law.indiana.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1199&context=il
Fullan, M. (2007). The new meaning of educational change. Teachers College Press.
Funda, O. A. (1995). Učitelovo sebevzdělávání. Pedagogika, 45(1), 1–2.
Gavora, P. (2008). Profesijná zdatnosť vnímaná učitelom (self-efficacy). In A. Wiegerová (Ed.), Premeny školy a učitelskej profesie (s. 17–26). Občianskej združenie Výchova-Veda- Vzdelávanie-Výskum.
Hanusek, A. E., Kain, F. J., & Rivkin, G. S. (2005). Teachers, schools, and academic achievement. Econometrica, 73(2), 417–458.
Hargreaves, A. (2000). Four ages of professionalism and professional learning. Teachers and Teaching: Theory and Practice, 6(2), 151–182.
Hattie, J. (2009). Teachers make a difference. What is the research evidence? Australian Council for Educational Research. https://www.det.nsw.edu.au/proflearn/docs/pdf/qt_hattie.pdf
Heffernan, A., Bright, D., Kim, M., Longmuir, F., & Magyar, B. (2022). “I cannot sustain the workload and the emotional toll”: Reasons behind Australian teachers’ intensions to leave the profession. Australian Journal of Education, 66(2), 196–209.
Helus, Z. (2001). Alternativní pohled na kompetence učitelů. In E. Walterová, Učitelé jako profesní skupina, jejich vzdělávání a podpůrný systém (s. 44–49). 2. díl. PedF UK.
Helus, Z. (2007). Učitelství – rozporuplné povolání pod tlakem nových společenských nároků. Pedagogika, 57(3), 349–363.
Helus, Z. (2008). Teoretická východiska pojetí učitele v době měnících se nároků na školu a vzdělávání. In V. Spilková & J. Vašutová, Učitelská profese v měnících se požadavcích na vzdělávání (s. 11–28). PedF UK.
Hloušková, L. (2019). Jak se rodí profese: příklad kariérového poradenství. Orbis Scholae, 13(1), 45−61.
Hustler, D., & Intyre, D. (1996). Developing competent teachers. David Fulton Publishers.
Chvál, M., Kasper, T., Kučera, D., Kucharská, A., Mareš, J., Rýdl, K., Spilková, V., Stuchlíková, I., Štech, S., & Uičná, K. (2021). Nedostatek kvalifikovaných učitelů nelze řešit rezignací na kvalifikaci. Pedagogika, 71(1), 118–123. https://ojs.cuni.cz/pedagogika/article/view/1912.
Husén, T., & Postlethwaite, T. N. (1994). The International encyclopedia of education. Pergamon.
Ingersoll, R., & Alsalam, N. (1997). Teacher professionalization and teacher commitment: A multilevel analysis. National Center for Education Statistics.
Jakku-Sihvonen, R. & Niemi, H. (Ed.). (2006). Research-based teacher education in Finland. Reflections by Finnish teacher educators. Finnish Educational Research Association Kasvatusalan tutkimuksia – Research in Educational Sciences 25.
Janík, T. (2005). Znalost jako klíčová kategorie učitelského vzdělávání. Paido.
Janík, T. (2009). Didaktické znalosti obsahu a jejich význam pro oborové didaktiky, tvorbu kurikula a učitelské vzdělávání. Paido.
Janík, T. (2019). Nedělní pedagogické krasořeči. Masarykova univerzita.
Janík, T., Slavík, J., Mužík, V., Trna, J., Janko, T., Lokajíčková, V., Lukavský, J., Minaříková, E.., Sliacky, J., Šalamounová, Z., Šebestová, S., Vondrová, N., & Zlatníček, P. (2013). Kvalita (ve) vzdělávání: obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšování výuky. Masarykova univerzita.
Janík, T., & Stuchlíková, I. (2010). Oborové didaktiky na vzestupu: přehled aktuálních vývojových tendencí. Scientia in educatione 1(1), 5–32. https://www.researchgate.net/publication/305469479_Oborove_didaktiky_na_vzestupu_prehled_aktualnich_vyvojovych_tendenci
Kansanen, P. (2006). Constructing a research-based program in teacher education. In F.K. Oser, F. Achtenhagen, & U. Renold (Eds.), Competence oriented teacher training: Old research demands and new pathways (s. 11–22). Sense Publishers.
Kansanen, P. (2007). Oborové didaktiky jako základ znalostní báze pro učitele – nebo tomu budeme raději říkat pedagogical content knowledge? In T. Janík et al., Pedagogical content knowledge nebo didaktická znalost obsahu? (s. 11–22). Paido.
Korthagen, F. A. J. (2004). In search of the essence of good teacher: Toward a more holistic approach in teacher education. Teaching and Teacher Education, 20(1), 77–97.
Korthagen, F., Kessels, J., Koster, B., Lagerwerf, B., & Wubbels, T. (2011). Jak spojit praxi s teorií: didaktika realistického vzdělávání učitelů. Paido.
Koťa, J. (1998). Učitelské povolání z pohledu sociálních věd. PedF.
Koťa, J. (2010). Vybrané problémy profesionalizace učitelů v postmoderní době. In H. Krykorková & R. Váňová et al., Učitel v současné škole (s. 57–76). FF UK.
Kratochvílová, J., & Lojdová, K. (2019). Reforma kurikula pedagogicko–psychologického modulu na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity: Hledání kvality v éře masifikace. Pedagogika, 69(3), 293–315.
Lukášová, H. (2003). Učitelská profese v primárním vzdělávání a pedagogická příprava učitelů (teorie, výzkum, praxe). PedF OU.
Lukášová, H. (2015). Učitelské sebepojetí a jeho zkoumání. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta humanitních studií.
Maňák, J. (1995). Hlavní otázky profesionální přípravy učitelů. In Teorie v pedagogické praxi, praxe v pedagogické teorii v učitelském studiu (s. 24–27). Paido.
Mareš, J., & Stuchlíková, I. (2011). Pedagogické fakulty z pohledu Akreditační komise vlády. Pedagogika, 64(4), 383–395.
Matějů, P., & Straková, J. (2005). Na cestě ke znalostní společnosti, část 1. ISEA.
McKinsey&Company. (2007). How the world’s best-performing school systems come out on top.
Niemi, H. (2015). Teacher professional development in Finland: Towards a more holistic approach. Psychology, Society and Education, 7(3), 279–294.
OECD. (2011). Preparing teachers and developing school leaders for 21st century – lessons from around the world (background report for the International Summit on the Teaching Profession). OECD Publishing.
OECD. (2020). TALIS 2018 results (volume II): Teachers and school leaders as valued professionals. OECD Publishing. https://doi.org/10.1787/19cf08df-en
Píšová, M. (2005). Klinický rok: procesy profesního rozvoje studentů učitelství a jejich podpora. Univerzita Pardubice.
Píšová, M., Najvar, P., Janík, T., Hanušová, S., Kostková, K., Janíková, V., Tůma, F., & Zerzová, J. (2011). Teorie a výzkum expertnosti v učitelské profesi. Masarykova univerzita.
Pollard, A. (2001). Reflective teaching. Cassel.
Shulman, L. S. (1987). Knowledge and teaching: Foundations of the New Reform. Harvard Educational Review, 57(1), 1−22.
Shulman, L. B. (1998). Teacher portfolios: A theoretical activity. In N. Lyons (Ed.), With portfolio in hand: Validating the new teacher professionalism (s. 23–37). Teacher College Press.
Schleicher, A. (2018). World class: How to build the school for the 21st century. OECD Publishing.
Schön, D. A. (1983). The reflective practitioner: How professionals think in action. Temple Smith.
Slavík, J. (2001). La pratique réflexive dans la formation des enseignants d’arts plastiques: phénomène pédagogique dans un contexte politique (expérience tchèque). Recherche et formation: pour les professions de l’ éducation, (36), 113–129.
Smetáčková, I., Štech, S., Viktorová, I., Pavlas Martanová, V., Páchová, A., & Francová, V. (2020). Učitelské vyhoření. Portál.
Spilková, V. (2016). Přístupy české vzdělávací politiky po roce 1989: Deprofesionalizace učitelství a učitelského vzdělávání? Pedagogika, 66(4), s. 368–385.
Spilková, V. (2019). Přístupy k výuce pedagogiky v kontextu měnících se paradigmat v učitelském vzdělávání. Pedagogika, 69(3), 269–292.
Spilková, V., ＆ Michek, S. (2022). Tvorba případových studií vzdělávací politiky. In Inspirace pro výzkum: nahlédnutí do metodologie pedagogiky (s. 165–180). MSD.
Spilková, V., & Reimannová, I. (2021). Intervence české vzdělávací politiky ve vztahu k výzkumně doloženým poznatkům a doporučením: případ požadavků na kvalifikaci učitele. Pedagogika, 71(3), 351–376. https://ojs.cuni.cz/pedagogika/article/view/1990.
Spilková, V., & Tomková, A. et al. (2010). Kvalita učitele a profesní standard. PedF UK.
Spilková, V., Tomková, A., Mazáčová, N., & Kargerová, J. et al. (2015). Klinická škola a její role ve vzdělávání učitelů. Retida spol. s r.o.
Spilková, V., & Vašutová, J. (2008). Učitelská profese v měnících se požadavcích na vzdělávání. Praha: PedF UK.
Spilková, V., & Wildová, R. (2014). Potřebujeme kvalitní, nebo kvalifikované učitele? Pedagogická orientace, 24(3), 423–432.
Spilková, V., et al. (2004). Současné proměny vzdělávání učitelů. Paido.
Straková, J., Spilková, V., Simonová, J., Friedleandaerová, H., & Hanzák, T. (2013). Názory učitelů na potřebu změn ve školním vzdělávání. Orbis scholae, 7(1), 79–100.
Straková, J., Spilková, V., Friedlaenderová, H., Hanzák, T., & Simonová, J. (2014). Profesní přesvědčení učitelů základních škol a studentů fakult připravujících budoucí učitele. Pedagogika, 64(1), 34–65.
Stuchlíková, I., Janík, T., Beneš, Z., Bílek, M., Brücknerová, K., Černochová, M., Čížková, V., Čtrnáctová, H., Dvořák, L., Dytrtová, K., Gracová, B., Hník, O., Kekule, M., Kostková, K., Kubiatko, M., Nedělka, M., Novotná, J., Papáček, M., Petr, J., Píšová, M., Řezníčková, D., ... Žák, V. (2015). Oborové didaktiky: vývoj – stav – perspektivy. Masarykova univerzita.
Suda, Z. (1996). Hesla „profese“, „profesionalizace“. In H. Maříková, M. Petrusek, & A. Vodáková (Eds.), Velký sociologický slovník (s. 852−853). Karolinum.
Štech, S. (2007). Profesionalita učitele v neoliberální době. Esej o paradoxní situaci učitelství. Pedagogika, 57(4), 326−337.
Štech, S. (2011). Boloňský proces: nutný proces adaptace, nebo trojský kůň neoliberálních změn vysokoškolského vzdělávání? Aula, 19(1), 25–30.
Štech, S. (2013). Když je kurikulární reforma evidence less. Pedagogická orientace, 23(5), 615–633.
Štech, S. (2020). Trápení s užitečností pedagogického výzkumu: jen ztraceni v překladu? Pedagogika, 70(1), 109–117.
Švec, V. (1999). Pedagogická příprava budoucích učitelů: problémy a inspirace. Paido.
Švec, V. (2000). Monitorování a rozvoj pedagogických dovedností. Paido.
Švec, V., Krátká, J., Cásková, K., Jakešová, J., Jašková, J., Koubek, P., Minaříková, E., Nehyba, J., Pravdová, B., Svojanovský, P., Šimůnková, B., & Vystrčil Marková, P. (2014). Znalostní báze učitelství. Masarykova univerzita.
Tomková, A. (2018). Portfolio v perspektivě reflektivně pojatého vzdělávání učitelů. Pedagogická fakulta UK.
Urbánek, P. (2005). Vybrané problémy učitelské profese. Aktuální analýza. Technická univerzita v Liberci.
Urbánek, P. (2006). Změny ve strukturaci učitelského studia v kontextu současné školní kurikulární reformy. In Kompetence učitele na pozadí současné kurikulární reformy (s. 82–85). Univerzita Hradec Králové.
Urbánek, P. (2013). Vzdělávání učitelů v České republice (po Česku): Riziko deprofesionalizace. In J. Ferencová & I. Ištván (Eds.), Križovatky na cestách k učiteľstvu. FHPV PU a Škola plus.
Vašutová, J. (2004). Profese učitele v českém vzdělávacím kontextu. PAIDO.
Veselý, A., Kohoutek, J., & Špačková, Z. (2015). Vzdělávací politika. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta.
Vonk, J. H. C., Giesbers, J. H., Peeters, J. J. & Wubbels, T. (1992). New prospects for teacher education in Europe II. Vrije Universiteit.
Weinert, F.E. (2001). Concept of competence: A conceptual clarification. In D. S. Rychen & L. H. Salganic (Eds), Defining and selecting key competencies (s. 45–65). H and H Publishers.
Weiss, C. H. (1979). The many meanings of research utilization. Public Administration Review, 39(5), 426–431.
Závěrečná zpráva podskupin Národní ekonomické rady vlády pro konkurenceschopnost a podporu podnikání. Kapitola III. – Vzdělanost (2011). http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/NERV_kap03.pdf
Tato práce je licencována pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0.
Copyright © 2023 Vladimíra Spilková