Genius loci
Roč.31,č.2(2021)
Esej se věnuje fenoménu, který se při uchopení vhodným způsobem může stát pevnou součástí výuky v českých školách: je to genius loci a s ním související výuka. V kontextu probíhajících diskusí nad novou podobou kurikula, rychlých proměn společnosti posledních dvou desetiletí a zejména výhledu na budoucí vývoj (nejen) českého přírodního prostředí je rozvoj poznání krajiny žádoucí. Probíhající procesy a jevy v krajině z pohledu přírodovědného i pedagogického poskytují široké možnosti pro objektivní hodnocení a kognitivní složku žákovské osobnosti. Environmentální rozměr s krajinou svázané výuky ohlížející se od lokálních aspektů ke globálním úkolům a problémům rozšiřuje také osobnostní a subjektivní pojetí místa. A nakonec praktické zkušenosti a rozvoj kompetencí vedle znalostí završují využití a použití daného místa žáky v intencích místně zakotveného učení. Esej je rozčleněna na dvě části, kdy je první věnována teoretickým východiskům, seznámení s klíčovými faktory obou fenoménů a jejich rizikům; druhá pak sleduje kontext kurikulárních dokumentů, výuky a místně zakotveného učení na příkladech pedagogické praxe. V závěru se příspěvek věnuje náhledu na terénní výuku a místně zakotvené učení jako nástroje participace žáků na utváření, upevňování a uchování genia loci v úrovni znalostí, hodnot, spolupráce komunity, sdílené paměti a společných tradic.
místně zakotvené učení; genius loci; místo; identita; výuka
Antikomplex a kol. (2015). Zmizelé Sudety. Antikomplex.
Bible (2015). Bible: překlad 21. století. Biblion.
Bertrand, Y. (1998). Soudobé teorie vzdělávání. Portál.
Daniš, P. (2019). Tajemství školy za školou. Ministerstvo životního prostředí.
Fergusson, N. (2019). Věž a náměstí. Argo, Dokořán.
Gruenewald, D. (2003). The best of both worlds: A critical pedagogy of place. Educational Researcher, 32(4), 3–12. https://doi.org/10.3102/0013189X032004003
IGU (1992). International charter on geographical education. CGE.
Kohák, E. (2011). Zelená svatozář. Sociologické nakladatelství.
Kolejka, J. (2013). Nauka o krajině. Academia.
Kříž, M. (2017). Krajina nápadů. Apis Press.
Jeleček, L. (2005). Sudety a sudetští Němci. Geografické rozhledy 14(5), 118–119.
Machovec, M. (1998). Filosofie tváří v tvář zániku. Zvláštní vydání.
Marek, P. (2020). Region coby sociální konstrukt a kritická diskuze Paasiho konceptualizace regionální identity. Geografie, 125(1), 47–68. https://doi.org/10.37040/geografie2020125010047
Mikšíček, P. (2005). Sudetská pouť aneb Waldgang. Dokořán.
MŠMT (2017). Rámcový vzdělávací program. NÚV.
Norberg-Schulz, C. (1994). Genius loci. Odeon.
Pluháčková, M., Duffek, V., Stacke, V., & Mentlík, P. (2019). Kritická místa kurikula zeměpisu na 2. stupni základní školy I. Západočeská univerzita.
Schama, S. (2007). Krajina a paměť. Argo.
Sobel, D. (2013a). Beyond ecophobia. The Orion Society.
Sobel, D. (2013b). Place-based education. The Orion Society.
Stradling, R. (2001). Jak učit evropské dějiny 20. století. MŠMT.
Svobodová, H., Mísařová, D., Durna, R., Češková, T., & Hofmann, E. (2019). Koncepce terénní výuky pro základní školy. Masarykova univerzita. https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-9246-2019
Vecco, M. (2020). Genius loci as a meta-concept. Journal of Cultural Heritage, 41, 225–231. https://doi.org/10.1016/j.culher.2019.07.001
Tato práce je licencována pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0.
Copyright © 2022 Jan Musil