Proč se chci stát učitelkou v mateřské škole? Pohled kvalitativního výzkumu
Abstrakt
Příspěvek referuje o výzkumu motivů volby profese učitelky mateřské školy. Vzorek se skládá z 29 studentek bakalářského studia učitelství v mateřské škole na jedné moravské univerzitě. Výzkumnou metodou bylo tematické psaní o motivech, proč se studentky chtějí stát učitelkami v mateřské škole, jaké byly okolnosti jejich rozhodnutí a též o tom, jaké je jejich pojetí dítěte a dětství a koncepce činnosti učitelky mateřské školy. Tematické psaní bylo zadáno dvakrát, v prvním a třetím semestru studia. Texty byly analyzovány s cílem hledat odpovědi na výzkumné otázky. Výsledky ukazují, že rozhodnutí stát se učitelkou v mateřské škole je výsledkem předcházejících složitých interakcí mezi osobnostními charakteristikami subjektu a externími faktory, jejichž vliv však subjekt nepřijímá pasivně, ale filtruje je přes své dosavadní postoje a přesvědčení. U participantek se ukázaly dva významné osobnostní faktory – feminita a emocionalita. Pokud jde o externí determinanty, silným faktorem bylo prostředí rodiny, která poskytla příležitosti pro herní činnosti, které participantky realizovaly s dětmi, a rolové modely. Předprofesionální zkušenosti vyústily do pojetí učitelství v mateřské škole jako prodlouženého dětství. Edukační filozofie participantek spočívá ve třech rolích učitelky: ochranářské, průvodce dítěte z dětství do života a průvodce při vstupu do školního života.
Bibliografická citace
Klíčová slova
Plný Text:
Reference
Blumer, H. (1969). Symbolic interactionism. Perspective and method. Englewood Cliffs: Prentice-
Hall.
Braun, V., & Clarke, V. (2006). Using thematic analysis in psychology. Qualitative Research in
Psychology, 3(4), 77–101. https://doi.org/10.1191/1478088706qp063oa
Buckenham, M. A. (1998). Socialisation and personal change: A personal construct psychology
approach. Journal of Advanced Nursing, 28(4), 874–881. https://doi.org/10.1046/j.1365-2648.1998.00746.x
Burkovičová, R., Gobelová, T., & Seberová, A. (2011). Analýza profesijných činností učiteľov
v Česku. In B. Kasáčová, et al., Učiteľ preprimárneho a primárneho vzdelávania (s. 231–284).
Banská Bystrica: UMB.
Court, D., Merav, L., & Ornan, E. (2009). Preschool teachers’ narratives: A window on personalprofessional history, values and beliefs. International Journal of Early Years Education,
17(3), 207–217. https://doi.org/10.1080/09669760903424499
Elizabeth, V. (2007). Another string to our bow: Participant writing as research method. Forum
Qualitative Sozialforschung / Forum: Qualitative Social Research, 9(1), Art. 31. Dostupné
z http://www.qualitativeresearch.net/index.php/fqs/article/view/331/723
Epting, F. R., & Paris, M. E. (2006). A constructive understanding of the person: George Kelly and
humanistic psychology. The Humanistic Psychologist, 34(1), 21–37. https://doi.org/10.1207/s15473333thp3401_4
Eren, A. (2012). Perspective teachers’ interest in teaching professional plans about teaching and
career choice satisfaction: A relevant framework? Australian Journal of Education, 56(3),
303–318.
Gavora, P. (2002). Rozhodnutie stať sa učiteľom – pohľad kvalitatívneho výskumu. Pedagogická
revue, 54(3), 240–256.
Gergen, K. J. (1985). The social constructivism in modern psychology. American Psychologist,
40(3), 266–275. https://doi.org/10.1037/0003-066X.40.3.266
Hlaďo, P., & Drahoňovská, P. (2012). Rozhodování žáků základních a středních škol o dalším studiu a práci v pohledu žáků i jejich rodičů. Praha: VÚP.
Juklová, K. (2013). Začínající učitel z pohledu profesního vývoje. Hradec Králové: Gaudeamus.
Kasáčová, B. (1996). Očakávania a predstavy študentov učiteľstva a ich postoje k pedagogickopsychologickej príprave. Pedagogická revue, 48(7–8), 311–317.
Kasáčová, B. (2005). Reflexívna výučba a reflexia v učiteľskej príprave. Banská Bystrica:
Pedagogická fakulta UMB.
Kaščák, O. (2010). Škola ako rituálny priestor. Trnava: TUT, VEDA.
Kariková, S. (2004). Špecifiká profesijnej dráhy učiteliek. Prešov: MC.
Kelchtermans, G., & Vandenberghe, R. (1994). Teachers’ professional development:
A biographical perspective. Journal of Curriculum Studies, 26(1), 45–62. https://doi.org/10.1080/0022027940260103
Kelly, G. A. (1955). The psychology of personal constructs. New York: Norton.
Kolektív autorov. (2006). Profesijný rozvoj učiteľa. Prešov: Metodicko-pedagogické stredisko.
Lukas, J., & Švaříček, R. (2007, září). Reflexe zkoumání identity učitele. Příspěvek prezentovaný
na 15. výroční konferenci České asociace pedagogického výzkumu, České Budějovice.
Malderez, A., Hobson, A. J., Tracey, L., & Kerr, K. (2007). Becoming a student teacher: Core
features of the experience. European Journal of Teacher Education, 30(3), 225–248. https://doi.org/10.1080/02619760701486068
Mallon, R. (2007). A field guide to social construction. Philosophy Compass, 2(1), 93–108.
Dostupné z http://xcelab.net/rm/wp-content/uploads/2008/09/mallon-field-guide-tosocial-
construction-2007.pdf https://doi.org/10.1111/j.1747-9991.2006.00051.x
Pupala, B., & Branická, M. (2002). Medzi materskou a základnou školou. Čo očakávajú deti
od školy. Pedagogika, 52(3), 337–345.
Richardson, L. (1994). Writing as a method of inquiry. In N. K. Denzin & Y. Lincoln (Eds.), Handbook
of qualitative research (s. 516–528). London: Sage.
Spilková, V., et al. (2004). Současné proměny vzdělávání učitelů. Brno: Paido.
Stuchlíková, I. (2006). Role implicitních procesů při utváření profesní identity budoucích učitelů.
Pedagogika, 56(1), 31–44.
Šmelová, E., & Nelešovská, A. (2009). Učitel mateřské školy v reflexi současných proměn. Olomouc:
Pedagogická fakulta UP.
Švaříček, R. (2009). Narativní a sociální konstrukce profesní identity učitele experta. (Disertační
práce). Brno: FF MU.
Timmerman, G. (2009). Teacher educators modelling their teachers? European Journal of
Teacher Education, 32(3), 225–238. https://doi.org/10.1080/02619760902756020
Thornton, M., Bricheno, P., & Reid, I., (2002). Students’ reasons for wanting to teach in primary
school. Research in Education , 67(1), 33–43.
Whitbeck, D. A. (2000). Born to be a teacher: What am I doing in a college of education? Journal
of Research in Childhood Education, 15(1), 129–136. https://doi.org/10.1080/02568540009594781
Wiegerová, A., & Lampertová, A. (2012). A teacher’s diary as a research instrument. Forum
dydaktyczne, 8(9–10), 22–29.
Crossref Cited-by (5)
1. Prozatím nevyužitá šance: situační analýza v pedagogickém výzkumu
Jan Kalenda
Pedagogická orientace ročník: 26, číslo: 3, první strana: 457, rok: 2016
https://doi.org/10.5817/PedOr2016-3-457
2. Učitel v předškolním vzdělávání a jeho příprava na profesi
Zora Syslová
ISBN 978-80-210-8476-6 rok: 2017
https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-8476-2017
3. A Comparison of Professional Careers of Early Childhool Teachers: A Qualitative Investigation
Adriana Wiegerová, Beáta Deutscherová
e-Pedagogium ročník: 18, číslo: 4, první strana: 16, rok: 2018
https://doi.org/10.5507/epd.2018.042
4. The preschool teacher as a reflective practitioner
Zora Syslová
ISBN 978-80-210-9556-4 rok: 2019
https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-9556-2019
5. Matematická pregramotnost a učitelé mateřských škol
Eva Nováková, Bohumil Novák
ISBN 978-80-210-9419-2 rok: 2019
https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-9419-2019
Copyright (c) 2014
Tato práce je licencována pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License.