Sociální reprezentace vyhoření z pohledu vyučujících: „vyhoření“ mezi zkušeností a analytickou kategorií
Roč.29,č.1(2019)
Syndrom vyhoření jakožto rizikový faktor pro učitele je zavedený pojem jak ve vědě, tak ve veřejném diskurzu. Co ale pojem vyhoření znamená? Jaký je vztah mezi pojetím vědy a pojetím samotných učitelů? Aby bylo možné na uvedenou otázku odpovědět, je nutné zabývat se obojím – pohledem vědy i pohledem samotných aktérů.
Tato studie se snaží odpovědět na otázku, zda a jakým způsobem se liší vyhoření jakožto sociální reprezentace (pohled vyučujících) a vyhoření jakožto analytická kategorie (akademický diskurz). V úvodní části textu se zabýváme zejména problematikou sociálních reprezentací, následuje popis metod a výsledková část. Srovnání vědecké a aktérské perspektivy je uvedeno v diskuzi.
Zdrojem dat prezentovaného výzkumného šetření jsou výsledky dotazníku vyhoření (N = 2394), polostrukturované rozhovory s vyučujícími zaměřené na problematiku vyhoření (N = 46) a položky nejužívanějších škál měřících vyhoření.
Výsledky naznačují, že zatímco sociální reprezentace vyučujících se zkušeností s vyhořením má velmi blízko k vědeckému pojetí vyhoření, reprezentace vyučujících bez této zkušenosti je tomuto pojetí vzdálenější. Tito vyučující totiž akcentují zejména vnější rovinu vyhoření (z určitého pohledu se tedy zaměřují spíše na důsledky), a to proto, že vnitřní rovina (příčiny vyhoření, tedy vyčerpání) jim zůstává skryta. Článek se zaměřuje rovněž na důsledky, které toto „míjení“ může mít v rovině školní reality.
vyhoření; sociální reprezentace; vyučující; základní škola
Bačová, V. (2000). Sociálny konštrukcionizmus v psychológii. Československá psychologie, 44(3), 237–246.
Braun, V., & Clarke, V. (2006). Using thematic analysis in psychology. Qualitative Research in Psychology, 3(2), 77–101. https://doi.org/10.1191/1478088706qp063oa">https://doi.org/10.1191/1478088706qp063oa
Demerouti, E., Bakker, A. B., Nachreiner, F., & Schaufeli, W. B. (2001). The job demands-resources model of burnout. Journal of Applied psychology, 86(3), 499–512. https://doi.org/10.1037/0021-9010.86.3.499">https://doi.org/10.1037/0021-9010.86.3.499
Johnson, S., Cooper, C., Cartwright, S., Donald, I., Taylor, P., & Millet, C. (2005). The experience of work-related stress across occupations. Journal of managerial psychology, 20(2), 178–187. https://doi.org/10.1108/02683940510579803">https://doi.org/10.1108/02683940510579803
Kant, I. (2001). Kritika čistého rozumu. Praha: Oikoymenh.
Kebza, V., & Šolcová, I. (2003). Syndrom vyhoření. Praha: Státní zdravotní ústav.
Kouřilová, S. (2009). Strukturální přístup k sociálním reprezentacím. E-psychologie, 3(2), 49–58.
Kristensen, T. S., Borritz, M., Villadsen, E., & Christensen, K. B. (2005). The Copenhagen burnout inventory: A new tool for the assessment of burnout. Work & Stress, 19(3), 192–207. https://doi.org/10.1080/02678370500297720">https://doi.org/10.1080/02678370500297720
Marek, T., Schaufeli, W. B., & Maslach, C. (2017). Professional burnout: Recent developments in theory and research. London: Routledge.
Maslach, C., & Jackson, S. E. (1981). The measurement of experienced burnout. Journal of Occupational Behavior, 2, 99–113. https://doi.org/10.1002/job.4030020205">https://doi.org/10.1002/job.4030020205
Maslach, C., Jackson, S. E., Leiter, M. P., Schaufeli, W. B., & Schwab, R. L. (1986). Maslach burnout
inventory. Palo Alto: Consulting Psychologists Press.
Moscovici, S. (1981). On social representations. Social cognition: Perspectives on everyday understanding, 8(12), 181–209.
Moscovici, S. (2000). The phenomen of social representations. In S. Moscovici & G. Duveen, Social representations: Explorations in social psychology (s. 18–77). Cambridge: Polity Press.
Novák, P. (2009). Teorie sociálních reprezentací. E-psychologie, 3(1), 22–29.
Plichtová, J. (1998). Sociálne reprezentácie: teória, výskum, výzva. Československá psychologie, 42(6), 503–520.
Ptáček, R., Raboch, J., Kebza, V., Šolcová, I., Vňuková, M., Hlinka, J. … Strakatý, Š. (2017). Česká verze Shiromovy a Melamedovy škály vyhoření. Československá psychologie, 61(6), 536–545.
Shirom, A., & Melamed, S. (2006). A comparison of the construct validity of two burnout measures in two groups of professionals. International Journal of Stress Management, 13(2), 176–200. https://doi.org/10.1037/1072-5245.13.2.176">https://doi.org/10.1037/1072-5245.13.2.176
Smetáčková, I., Viktorová, I., Štech, S., & Ptáček, R. (v tisku). Vztah syndromu vyhoření, copingových strategií a self-efficacy mezi vyučujícími na českých základních školách. Československá psychologie.
Šimeček, M. (2008). Sociální reprezentace sexuálních deviací. (Dizertační práce). Brno:
Masarykova univerzita.
Urbanovska, E. (2011). Occupational teacher‘s stressors and burn-out syndrome. School and Health, 21, 303–317.
Vybíral, Z. (2001). Tři desetiletí kritické psychologie ve světě. Československá psychologie, 45(1), 69–81.
Židková, Z., & Martinková, J. (2003). Psychická zátěž učitelů základních škol. České pracovní lékařství, 4, 122–126.
Tato práce je licencována pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0.
Copyright © 2019 Anna Páchová, Veronika Francová