Limity inkluze ve vzdělávání romských dětí v České republice: boj o identitu žáka

Magdalena Kohout-Diaz, Dana Bittnerová, Markéta Levínská

Abstrakt

Tématem textu jsou limity inkluze ve vzdělávání romských dětí v rámci českého školství. V první části se text zaměřuje na vymezení inkluze. Vychází z definice UNESCO a charakterizuje ideový vývoj pedagogického přístupu k lidem, kteří jsou označeni jako ti, kteří potřebují podporu při vzdělávání. Následuje deskripce problematiky vzdělávání Romů v České republice a pohled na vybrané strategie a na opatření, jejichž cílem byla podpora rovného přístupu ve vzdělávání. Cílem výzkumné části je prostřednictvím analýzy výsledků výzkumů najít limity inkluze ve vzdělávání romské minority. Metodologicky příspěvek vychází z Glaserova přístupu k zakotvené teorii, z postupů školní etnografie, z teorie kulturních modelů, která navazuje na kognitivní antropologii. Glaser tvrdí, že při hledání teorie lze považovat všechny informace za data. Na základě uvedeného tvrzení byla provedena analýza a konceptualizace dat z vlastních etnografických výzkumů týmu Bittnerová, Doubek, Levínská, byly diskutovány studentské závěrečné práce a vědecké výstupy dalších badatelů v oblasti vzdělávání minorit. V textu je ukázáno, co se děje, když do vzdělávacího systému vstupuje romský žák, jak na něj reaguje školní prostředí a jak romské děti a rodiče vyjednávají s institucí školy a jejími aktéry. Dospíváme k závěru, že jádrovou kategorií v uvažování o inkluzi Romů je IDENTITA ŽÁKA. Důležité je, aby romskému dítěti nebyla upírána, aby byl identifikován jako žák, nikoliv jako Rom. Proces identifikace se musí odehrávat nejen na úrovni školy, ale také v rodině a ve vztahu k sobě. Inkluze romského žáka by měla spočívat v přiznávání identity žáka a její zvnitřnění dítětem i rodiči.

Klíčová slova

inkluze, školní etnografie, vzdělávání Romů, etnicita, kulturní modely

Plný Text:

Reference

Zobrazit literaturu Skrýt literaturu

Agentura pro sociální začleňování. (2018). Vzdělávání. Dostupné z http://www.socialnizaclenovani.cz/oblasti-podpory-vzdelavani.

Benoit, H. (2012). Pluralité des acteurs et pratiques inclusives. Les paradoxes de la collaboration. La nouvelle revue de l’adaptation et de la scolarisation, 57, 66–78.

Benoit, H. (2008). De la reproduction des pratiques à leur transformation: le défi de la formation des enseignants. Reliance, 27, 99–104. https://doi.org/10.3917/reli.027.0099

Berger, P. L. & Luckmann, T. (1999). Sociální konstrukce reality. Brno: CDK.

Berzin, C., & Brisset, C. (2008). Le statut de la difficulté dans les apprentissages: les représentations des enseignants spécialisés et non spécialisés. Carrefours de l’éducation, 2008/1(25), 91–101.

Bittnerová, D. (2005). Základní školy – startovní čára. In Pražská skupina školní etnografie, Profi-volba z deváté třídy (s. 13–24). Praha: PedF UK.

Bittnerová, D., Doubek, D., & Levínská, M. (2011a). Funkce kulturních modelů ve vzdělávání. Praha: Fakulta humanitních studií UK.

Bittnerová D., Doubek, D., & Levínská, M. (2011b). Stigma ve škole. Pedagogický časopis (Journal of Pedagogy), 2(1), 11–28.

Bittnerová, D., Doubek, D., & Levínská, M. (2018). Dohled a okraj: rozhodovací procesy. Praha: Fakulta humanitních studií UK.

Bomey, M.-J. (1995). La notion d’élève « en difficulté ». Les cahiers de Beaumont, 69/70(95), 109–110.

Bouvier, G., & Niel, X. (2010). Les discriminations liées au handicap et à la santé. Enquêtes et études démographiques. 1308, INSEE.

Davidová, E., & Uherek, Z. (2014). Romové v československé a české společnosti v letech 1945–2012: národnostní struktura, specifika romské rodiny a migrací. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky.

Davidová, E. (Ed.). (2010). Kvalita života a sociální determinanty zdraví u Romů v České a Slovenské republice. Praha: Triton.

Doubek, D. (2013). Záhada distanciace. In Bittnerová, D. (Ed.), Etnické komunity: Romové (s. 19–31). Praha: Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy.

Doubek, D., & Levínská, M. (2013). Schemata a výzkum přístupu k výchově ve vyloučených lokalitách. Studia paedagogica, 18(1), 77–96. https://doi.org/10.5817/SP2013-1-5

Doubek, D., & Levínská, M. (2016). Příběh jednoho neuskutečněného projektu: Pokus o vícehlasou narativní rekonstrukci politického konfliktu. Biograf: časopis pro biografickou a reflexivní sociologii, 2016(63–64), 3–44.

Doubek, D., Levínská, M., & Bittnerová, D. (2015a). Roma as the Others. Intercultural Education, 26(2), 131–152. https://doi.org/10.1080/14675986.2015.1027084

Doubek, D., Levínská, M., & Bittnerová, D. (2015b). Pomoc a pořádek: kulturní modely v pomáhajících profesích. Praha: Fakulta humanitních studií UK.

Ebersold, S., & Detraux, J. (2013). Scolarisation et besoin éducatif particulier: enjeux conceptuels et méthodologiques d’une approche polycentrée. ALTER, European journal of Disability Research, 7(2), 102–115. https://doi.org/10.1016/j.alter.2013.02.001

Ebersold, S. (2009). Autour du mot Inclusion. Recherche et formation, 61, 71–83.

Eriksen, T. H. (2008). Sociální a kulturní antropologie. Praha: Portál.

EUMC. (2006). Roma and travellers in public education. An overview of the situation in the EU member states. Dostupné z http://fra.europa.eu/en/publication/2006/roma-andtravellers-public-education

Fónadová, L. (2014). Nenechali se vyloučit. Sociální vzestupy Romů v české společnosti. Brno: Masarykova Univerzita.

GAC, spol. s.r.o. (2009). Vzdělanostní dráhy a vzdělanostní šance romských žákyň a žáků základních škol v okolí vyloučených romských lokalit. Dostupné z www.msmt.cz/file/1627_1_1

Gardou, C. (2012). La société inclusive, parlons-en ! Il n’y a pas de vie minuscule. Toulouse: Érès.

Gellner, A. (1993). Národy a nacionalismus. Praha: Hříbal.

Goffman, E. (1963). Stigmate. Les usages sociaux des handicaps. Paris: Ed de Minuit.

Hadj Moussová, Z. (2009). Teoretický pohled na problematiku sociokulturně znevýhodněných žáků. In D. Bittnerová (Ed.), Vzdělávací potřeby sociokulturně znevýhodněných: případ SIM – Středisek integrace menšin (s. 24–76). Praha: Ermat Praha, s.r.o.

Hříbková, L. (1995). Stát se žákem. In Pražská skupina školní etnografie, 1. až 8. třída. Žák v měnících se podmínkách současné školy (s. 273–298). Dostupné z http://kps.pedf.cuni.cz/psse/pdf/tridy/1/7hribkov.pdf

Hůle, D., Bolf, Š., Lábusová, A., Steiner, J., & Zubrický, J. (2005). Výzkum: Monitoring efektivity přípravných ročníků. Dostupné z http://demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=32

Jarkovská, L. (2018). Ohrožují soukromé školy rovný přístup ke vzdělávání v České republice? Sociální pedagogika 6(1), 47–57.

Katrňák, T. (2004). Odsouzeni k manuální práci. Vzdělanostní reprodukce v dělnické rodině. Praha: Slon.

Kouba, P. (2014). Exodus bez Mojžíše: romská emigrace jako politický problém. Praha: Filosofia.

Kučera, M. (1992). Školní etnografie. Přehled problematiky. Praha: Univerzita Karlova.

Kučera, M. (2004). Závěr: jiná generace. In Pražská skupina školní etnografie, Čeští žáci po deseti letech (s. 233–241). Praha: PedF UK.

Lakoff, G. (1990). Women, fire, dangerous things: What categories reveal about the mind. Chicago: University of Chicago Press.

Langmeier, J., & Krejčířová, D. (2006). Vývojová psychologie. Praha: Grada.

Lavoie, G. (2017). L’intervention auprès des élèves présentant des difficultés comportementales sous le prisme du paradigme de l’éducation inclusive. La nouvelle revue de l’adaptation et de la scolarisation, 77, 139–152.

Le Laidier, S., & Prouchandy, P. (2012). La scolarisation des jeunes handicapés. Note d’information 12.10, MENESR-DEPP.

Levínská, M. (2013). Možnosti zvládání interkulturní komunikace Případ českých Romů na české škole. In Bittnerová, D. (Ed.), Etnické komunity: Romové (s. 113–132). Praha: Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy.

Levínská, M., Bittnerová, D., & Doubek, D. (2015). Pomoc a pořádek. Praha: Fakulta humanitních studií UK.

Marcus, G. E. (1995). Ethnography in/of the World System: The Emergence of Multi-Sited Ethnography. Annual Review of Anthropology 24, 95–117. https://doi.org/10.1146/annurev.an.24.100195.000523

MŠMT. (2013-2018). Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020. Dostupné z: http://www.msmt.cz/ministerstvo/strategie-vzdelavaci-politiky-2020

MŠMT. (1990). Světová deklarace vzdělání pro všechny. Dostupné z http://www.msmt.cz/vzdelavani/dalsi-vzdelavani/svetova-deklarace-vzdelani-pro-vsechny

MŠMT. (2016). Zpráva ze zjišťování kvalifikovaných odhadů počtu romských žáků v základních školách ve školním roce 2016/17. Dostupné z http://www.msmt.cz/file/39658/

Národní akční plán inkluzivního vzdělávání 2010-2013. (2018). Databáze strategií: Portál strategických dokumentů v ČR Dostupné z https://www.databaze-strategie.cz/cz/msmt/strategie/narodni-akcni-plan-inkluzivniho-vzdelavani-2010-2013?typ=download

Nekorjak, M., Souralová, A., & Vomastková, K. (2011). Uvíznutí v marginalitě: vzdělávací trh, „romské školy“ a reprodukce sociálně prostorových nerovností. Sociologický časopis / Czech sociological review, 47(4), 657–680.

Němec, J. (2005). Včela má pilu. aneb Přípravné třídy pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí. Brno: Masarykova univerzita.

Novák, J. (2. 4. 2013). S nálepkou do života. Speciální školky v Česku zůstanou. Aktuálně.cz. Dostupné z https://zpravy.aktualne.cz/domaci/s-nalepkou-do-zivota-specialni-skolky-vcesku-zustanou/r~i:article:775029/

Obrovská, J. (2016a). Frajeři, rapeři a propadlíci: etnografie etnicity a etnizace v desegregované školní třídě. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 52(1), 53–78.

Obrovská, J. (2016b). Rituály s těmi druhými: Etnografie etnicit a etnizací v desegregované školní třídě (Disertační práce). Brno: Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita.

OBSE: Úřad pro demokratické instituce a lidská práva. (2012). Rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání pro romské děti. Hodnotící zpráva z návštěvy České republiky. Varšava: OSCE a ODIHR. Dostupné z https://www.osce.org/cs/odihr/99767?download=true

OECD (2007). Students with disabilities, learning difficulties and disadvantages: Policies, statistics and indicators. Paris: OECD.

OSN (2006). Convention des Nations Unies relative aux droits des personnes handicapées. New York: OSN.

OSN (1994). Les règles pour l’égalisation des chances des personnes handicapées. New York: OSN.

Pedagogické.info. (2016). Prohlášení ze Salamanky (Salamanka statement) a akční rámec pro vzdělávání dětí a dospělých se speciálními vzdělávacími potřebami. Dostupné z http://www.pedagogicke.info/2016/10/prohlaseni-ze-salamanky-akcni-ramec-pro.html

Plaisance, E. (1999). Éducation spéciale ou intégration scolaire des enfants handicapés ? Les surprises du CIEN dans les économies de l’enfant. Actes 1er colloque du CIEN, juin 1999.

Smékal, V. (2009). Pozvání do psychologie osobnosti. Člověk v zrcadle vědomí a jednání. Brno: Barrister & Principal.

Smetáčková, I. (2017). Vzdělávání romských dívek a chlapců na 1. stupni ZŠ z učitelské perspektivy. Speciální pedagogika, 27(1), 31–44.

Sticker, H.-J. (1982). Corps infirmes et sociétés. Paris: Dunod.

Strauss, C., & Quinn, N. (2001). A cognitive theory of cultural meaning. New York: Cambridge University Press.

Syrovátková, N. (2015). Vyprávění rodičů dětem o škole ve vyloučených lokalitách (Bakalářská práce). Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.

Špaček, B. (2014). Třída 8. A. Dostupné z http://www.ceskatelevize.cz/porady/10719503009-trida-8-a/

Tadema, A. C., Vlaskamp, C., & Ruissenaars, W. (2008). Implementation of a program for students with profound intellectual and multiple disabilities in schools: Three case studies. ETDD, 43, 529–540.

Uherek, Z. (2007). Romské migrace ze Slovenska v kontextu evropských migračních trendů. Sociologický časopis / Czech sociological review, 43(4), 747–774.

UNESCO (1990). Déclaration mondiale sur l’éducation pour tous et cadre d’action pour répondre aux besoins éducatifs fondamentaux. Paris: UNESCO.

UNESCO (1994). Déclaration de Salamanque et cadre d’action pour l’éducation et les besoins spéciaux. Paris: UNESCO.

UNESCO (2000). Forum mondial sur l’éducation. Cadre d’action de Dakar: l’éducation pour tous: tenir nos engagements collectifs. Paris: UNESCO.

UNESCO (2005). Principes directeurs pour l’inclusion : assurer l’accès à « l’éducation pour tous ». Paris: UNESCO.

UNESCO (2009). Principes directeurs pour l’inclusion dans l’éducation. Paris: UNESCO.

UNESCO (2011). Classification international type de l’éducation (CITE). Paris: UNESCO.

UNESCO (2014). L’éducation inclusive : une formation à inventer. Paris: UNESCO.

UNESCO (2017). L’éducation inclusive. Dostupné z http://www.unesco.org/new/fr/inclusiveeducation/

Úřad vlády České republiky. (2017). Zpráva o stavu romské menšiny v České republice za rok 2016. Dostupné z https://www.vlada.cz/cz/ppov/zalezitosti-romske-komunity/dokumenty/zprava-o-stavu-romske-mensiny-za-rok-2016-158612/

Úřad vlády České republiky. (2013). Zpráva o stavu romské menšiny v České republice za rok 2012. Dostupné z https://www.vlada.cz/assets/ppov/zalezitosti-romske-komunity/dokumenty/III_Zprava_pripominky_1_11_2013.pdf

Vágnerová, M. (1999). Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál.

Valachová, K. (2016). Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Dostupné z http://www.nuv.cz/uploads/Opatreni_ministryne_RVP_ZV_2016.pdf

Vergnaud, G. (2004). Un cadre général en guise d’introduction, La nouvelle revue de l’AIS, 27, 7–13.

Vial, M. (1990). Les enfants anormaux à l’école. Aux origines de l’éducation spécialisée 18821990. Paris: A. Colin.

Viktorová, I. (2004). Představy o budoucnosti. In Pražská skupina školní etnografie, Čeští žáci po deseti letech (s. 148–169). Praha: PedF UK.

Vláda ČR. Rada vlády pro národnostní menšiny (2009–2018). Usnesení vlády České republiky k Romům. Dostupné z https://www.vlada.cz/cz/ppov/rnm/usneseni-vlady-ceskerepubliky-k-romum-1425/

Vorlíček, R. (2017). Sociální dynamika a interetnické vztahy v prostředí základních škol (Disertační práce). Praha: Fakulta humanitních studií UK.

Vorlíček, R. (2016). Vy jste nahoře a vy dole. Lidé města, 18(3), 441–462. Dostupné z http://www.lidemesta.cz/archiv/cisla/18,-2016,-3/%E2%80%9Evy-jste-dole,-mynahore%21%E2%80%9C-socialni-a-etnicke-hranice-v-zakladni-skole.html

Výzkum veřejného ochránce práv k otázce etnického složení žáků bývalých zvláštních škol. (2012). Dostupné z https://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/DISKRIMINACE/Vyzkum/Vyzkum_skoly-zprava.pdf

Warnock, M. (1978). Special educational needs. Report by the Committee of Enquiry into the Education of Handicapped Children and Young People. London: Her Majesty’s Stationery Office.

WHO (1980). International classification of impairment, disability and handicap. Geneva: ICIDHWHO/ OMS.

Woods, P. (1986). Insides school. Etnography in educational research. London: Routlege & Kegan Paul.

World Education forum 2015. (2015). Dostupné z http://webarchive.unesco.org/20160930040522/http:/en.unesco.org/world-education-forum-2015/

https://doi.org/10.5817/PedOr2018-2-235


Copyright (c) 2018 Magdalena Kohout-Diaz, Dana Bittnerová, Markéta Levínská

Creative Commons License
Tato práce je licencována pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License.