Silver mining in Zubří near Rožnov pod Radhoštěm in the light of legends, historical sources and new geological research

Vol.29,No.1-2(2022)

Abstract

Several historical sources mention silver mining in Zubří village near Rožnov pod Radhoštěm town in the first half of the 16th century. Critical analysis of these sources, new field observations, stratigraphic and mineralogical evaluation of the rocks were carried out to decide whether mining or prospecting for silver can have a real basis. Historical sources from the 18th and 19th centuries are likely to draw uncritically on popular folk tales and reports of fraudulent prospectors. This is evidenced by contradictions in the location of supposed mining, references to fictitious persons and unrealistic descriptions of mine workings. New field observations in Zubří brought improved knowledge of local geology. Clays and claystones from occasional excavations, soundings and outcrops were stratigraphically classified based on foraminiferal micropaleontology. The study area is built of Hauterivian to Paleocene strata of the Silesian Unit of the Carpathian Flysch Belt. At the site marked on the historical map as a former silver mine, no minerals containing Ag and Pb were found. Framboidal pyrite and traces of sphalerite of diagenetic origin were detected using SEM and microprobe method in the sandy limestone intercalation within the Lhoty Formation. The silt from the colluvial clay in the lower part of the site contained dominantly garnets close to almandine, minerals from the TiO2 group and Fe-oxides. Chemical analysis of colluvial clay showed heavy-metal (Ag, Cu, Mo, Zn, Pb) concentrations close to background values. These negative results are consistent with the sceptical conclusions from the analysis of historical sources. The only historical mine observed in the studied area is revealed by an old heap above the road to Staré Zubří. It is undoubtedly related to the mining of pelosiderite. The pelosiderite is abundant in places in the claystones of the Hradiště Formation on Stříbrník and in the Olšovec stream. This source was probably exploited in the first half of the 18th century for the local iron hammer.


Keywords:
Outer Western Carpathians; Flysch Belt; Silesian Unit; Cretaceous; silver; minig history; mineralogy; heavy metals; stratigraphy; micropalaeontology
References

Baldík, V. (ed.), Barák, P., Bubík, M., Buriánek, D., Geršlová, E., Gilíková, H., Janderková, J., Kašpárek, M., Kašperáková, D., Kociánová, L., Kolejka, V., Konečný, F., Krejčí, O., Krejčí, Z., Krumlová, H., Kryštofová, E., Kunceová, E., Müller, P., Novotný, R., Nývlt, D., Otava, J., Paleček, M., Pecina, V., Sedláček, J., Skácelová, D., Švábenická, L. (2015). Vysvětlivky k Základní geologické mapě České republiky 1 : 25 000, list 25-231 Rožnov pod Radhoštěm. 122 s. – Česká geologická služba. Praha.

Baletka, L. (1967). Počátky vsi Zubří na Rožnovsku. – Valašsko, 11, 29–32.

Baletka, L., Koláček, J. (2010). Zubří 1310–2010. Cesta ke kořenům. – Město Zubří, 2010, 207 s.

Boorová, D., Jansa, L., Matýsek, D., Skupien, P., Vašíček, Z. (2008). Příspěvek k litologii křídových souvrství na profilu Bystrý potok u Trojanovic (slezská jednotka, Vnější Západní Karpaty, Česká republika). Acta Musei Moraviae, Scientiae Geologicae, 93, 185–217.

Hranáč, P. (1996). Šlichová prospekce na území flyšového pásma Západních Karpat. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, 3, 161–163.

Janál, J. (2002). Poznámky ke Zprávě o drahých kovech a rudách. – Archeologie Moravy a Slezska, 2, 79–80.

Janíčková, K., Dolníček, Z. (2015). Šlichová prospekce na lokalitách spojených s údajnou historickou těžbou drahých kovů v Moravskoslezských Beskydech. – Acta Carpathica Occidentalis, 6, 3–16.

Králová, L. (2008). Rod pánů ze Šelmberka ve 14.–16. století. – MS, diplomová práce. Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Technické univerzity v Liberci.

Kramoliš, Č. (1907). Vlastivěda moravská, II: Místopis Moravy, Jičínský kraj, Rožnovský okres, 55. – Musejní spolek v Brně. Brno. 228 s.

Menčík, E., Adamová, M., Dvořák, J., Dudek, A., Jetel, J., Jurková, A., Hanzlíková, E., Houša, V., Peslová, H., Rybářová, L., Šmíd, B., Šebesta, J., Tyráček, J., Vašíček, Z. (1983). Geologie Moravskoslezských Beskyd a Podbeskydské pahorkatiny. – Ústřední ústav geologický. Praha. 304 s.

Pavlica, J. (1970). O starém dolování stříbra v Ostravici. – Těšínsko, 1, 22–23.

Piperek, L. F. (1999). O třech důkladně zapomenutých řemeslech. Kulturně historický obrázek z dějin cechů a řemesel na rožnovském panství. – Valašsko, 2, 3, 7–11.

Polách, M. (2008). Hydrotermální mineralizace ve východní části Moravskoslezských Beskyd (Vnější Západní Karpaty). – MS, diplomová práce. Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého. Olomouc.

Schwoy, F. J. (1794). Topographie vom Markgrafthum Mähren. – J. Hraschanzky. Wien. 631 s.

Středovský, J. J. (2002). Apographa Moravica sive. X. Liber fragmentorum. – Archeologie Moravy a Slezska, 2, 72–79.

Štěpán, V. (1986). Legendy a skutečnost o nerostném bohatství Hostýnských vrchů. – Zpravodaj Muzea Kroměřížska, 1986, 2, 14–19.

Uhlíř, D., Dolníček, Z., Kolbinger, D. (2011). Rekognoskace a šlichová prospekce terénních pozůstatků po možné těžbě nerostných surovin na Hostýně (Hostýnské vrchy). – Acta Musei Moraviae, Scientiae Geologicae, 1, 47–60.

Wolny, G. (1835). Die Markgrafschaft Mähren, topographisch, statistisch und historisch geschildert. I. Band, Prerauer Kreis. – L. W. Seidel’schen Buchhandlung. Brno. 486 s.

Zahálka, B. (1927). Geologie moravských Beskyd v okolí Rožnova pod Radhoštěm. – Sborník Státního geologického ústavu Československé republiky, 7, 1–50.

Metrics

0

Crossref logo

0


321

Views

117

html (Czech) views