VÝSLEDKY VRTNÉHO PRŮZKUMU NA LOKALITĚ HOLUBICE (SPODNOBADENSKÉ SEDIMENTY KARPATSKÉ PŘEDHLUBNĚ)

Slavomír Nehyba; Václav Zborník; Vladimíra Jašková

doi:10.5817/GVMS2014-1-2-28

Results of the drilling survey on the locality Holubice (Early Badenian, Carpathian Foredeep)

Vol.21,No.1-2(2014)

Slavomír Nehyba Václav Zborník Vladimíra Jašková

https://doi.org/10.5817/GVMS2014-1-2-28

PDF (Czech)

Abstract

Early Badenian deposits of the Carpathian Foredeep were newly studied in the sedimentary successions from drill holes Holubice 1 and Holubice 2. Facies analysis together with study of grain size, the shape and roundness of the coarsest grains, the mineral compositions of selected heavy minerals (garnet, rutile) and the gamma-ray spectra, were all used for better understanding the depositional setting and provenance. Studied sediments were deposited in coastal and shallow marine environments. Six lithofacies was recognised in the sedimentary succession in the drill holes. They have been combined into two facies associations – lower clastic one and upper carbonate one, refl ecting deposition in shallow marine settings, upward shallowing trend and reduction of siliciclastic input. The primary source of the material is located mainly in the metamorphic rocks (gneisses, amphibolites and granulites). The spectral gamma-ray logs show vertical organization, which is consistent with the facies analysis and partly also grain-size. A significant reduction of terrigenous input is connected with deposition of carbonates (sandy limestones) in the upper part of the succession.

Keywords:
Carpathian Foredeep; Early Badenian; depositional environment; provenance

References

Berstad, S. – Dypvik, H. (1982): Sedimentological evolution and natural radioactivity of Tertiary sediments from the central North Sea. – Journal of Petroleum Geology, 5, 77–88. https://doi.org/10.1111/j.1747-5457.1982.tb00561.x">https://doi.org/10.1111/j.1747-5457.1982.tb00561.x

Cicha, I. (1962): Zpráva o výzkumech tercieru na listu Vyškov. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 1961, 208–211.

Doláková, N. – Brzobohatý, R. – Hladilová, Š. – Nehyba, S. (2008): The red-algal facies of the Lower Badenian limestones of the Carpathian Foredeep in Moravia (Czech Republic). – Geologica Carpathica, 59, 133–146.

Emery, D. – Myers, K. J. (eds) (1996) : Sequence stratigraphy. – Blackewll Science, 1–297. Oxford.

Folk, R. L. – Ward, W. (1957): Brazos River bar: a study in the significance of grain-size parameters. – Journal of Sedimentary Petrology, 27, 3–26. https://doi.org/10.1306/74D70646-2B21-11D7-8648000102C1865D">https://doi.org/10.1306/74D70646-2B21-11D7-8648000102C1865D

Force, E. R. (1980): The provenance of rutile. – Journal of Sedimentary Petrology, 50, 2, 485–488.

Langmuir, D. – Herman, J. S. (1980): The mobility of thorium in natural waters at low temperatures. – Geochimica et Cosmochimica Acta, 44, 1753–1766. https://doi.org/10.1016/0016-7037%2880%2990226-4">https://doi.org/10.1016/0016-7037(80)90226-4

Mísař, Z. – Dudek, A. – Havlena, V. – Weiss, J. (1983): Geologie ČSSR I Český masiv. – 1–333. SNTL Praha.

Nemec, W. (2005): Principles of lithostratigraphic logging and facies analyses. – Institutt for geovitenskap, Uni. Bergen, 1–28.

Nehyba, S. – Jašková, V. (2012): Výsledky vrtného průzkumu na lokalitě Hluchov (sedimenty spodního badenu karpatské předhlubně). – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, 19, 1–2, 36–41.

Novák, Z. (1975): Spodnobadenské vápence karpatské předhlubně. – MS, kandidátská disertační práce, Přírodovědecká fakulta Univerzity J. E. Purkyně. PřF UJEP Brno.

Otava, J. (1998): Trendy změn ve složení siliciklastik drahanského kulmu a jejich geotektonická interpretace. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku v roce 1997, 5, 62–64.

Paulik, J. (1953): Zpráva o geologickém výzkumu lithothamniových vápenců na Moravě. – Závěrečná zpráva, MS ČGS Brno.

Powers, M. C. (1982): Comparison chart for estimating roundness and sphericity. – AGI Data Sheet 18.

Stráník, Z. (ed.) et al. (1985): Geologická mapa ČR, list 24-43 Šlapanice. – Český geologický ústav. Praha.

Triebold, S. – von Eynatten, H. – Zack, T. (2005): Trace elements in detrital rutile as provenance indicators: a case study from the Erzgebirge, Germany. – Schrift enreihe der Deutschen Gesellschaft für Geowissenschaften, 38, 44–145.

Tucker, M. (ed.) (1988): Techniques in Sedimentology. – Blackwell Science, 1–394.

Walker, R. G. – James, N. P. (1992): Facies Models. Response to sea level changes. – Geological Association of Canada, 1–380, Toronto.

Zack, T. – von Eynatten, H. – Kronz, A. (2004a): Rutile geochemistry and its potential use in quantitative provenance studies. – Sedimentary Geology, 171, 37–58. https://doi.org/10.1016/j.sedgeo.2004.05.009">https://doi.org/10.1016/j.sedgeo.2004.05.009

Zack, T. – Moraes, R. – Kronz, A. (2004b): Temperature dependence of Zr in rutile: empirical calibration of a rutile thermometer. – Contributions to Mineralogy and Petrology, 148, 471–488. https://doi.org/10.1007/s00410-004-0617-8">https://doi.org/10.1007/s00410-004-0617-8

Zágoršek, K. – Nehyba, S. – Tomanová Petrová, P. – Hladilová, Š. – Bitner, M. A. – Doláková, N. – Hrabovský, J. – Jašková, V. (2012): Local catastrophe near Přemyslovice (Moravia, Czech Republic) during Middle Miocene due to the tephra input. – Geological Quarterly, 56, 2, 269–284.

Zborník, V. – Nehyba, S. – Jašková, V. (2013): Výsledky vrtného průzkumu na lokalitě Brus (neogenní sedimenty karpatské předhlubně). – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku. 20, 1–2, 63–68.

Metrics