Gravel deposits at the Dyje–Pulkau watershed south of Znojmo (Czechia–Austria): new knowledge confronted with current stratigraphy
Vol.29,No.1-2(2022)
A thin veneers of coarse gravel deposits (clast size up to > 15 cm) are preserved on many summits of the Dyje–Pulkau watershed upland on the Carpathian Foredeep surface near the Bohemian Massif in the area, where the Waitzendorf fault parallels the boundary between both the large geological units. Related rim of the latter unit is there topographically manifested by the current prominent marginal slope mostly developed in granitoids of the Dyje Massif. In the existing maps and corresponding explanatory notes the northwestern occurrences of the gravel were considered, without direct stratigraphic evidence, as marine deposits of the Lower Badenian or uppermost Karpatian age (Lower/Middle Miocene transition). This paper revises the assumed genesis and stratigraphic position of the gravel based on pebble grain size and petrography analysis, assessment of geomorphological setting, and comparison with other gravel deposits in the vicinity characterized by some similar properties. The study of pebble material on the watershed upland revealed an existence of two adjacent WNW–ESE trending gravel belts of different petrography: the southern with only dominant quartz-rich rocks and the quartz-rich northern but with a high portion of the Dyje Massif rocks. Gravel characteristics and its position above fine-grained Carpathian Foredeep sediments in the basement deposited in the Lower/Middle Miocene transition period (lower stratigraphic limit) indicate a later terrestrial origin of both the gravel belts by two adjacent streams flowing from the WNW towards the ESE and largely redepositing coarse material eroded in older layers at former margin of the foredeep basin. In the southern and northern surroundings of the watershed upland a number of other gravel sites are preserved near or within the marginal slope whose coarse pebbles also overlay fine-grained basement clastic sequences of the Carpathian Foredeep. Their mutually different petrographic properties also indicate dissimilar source areas within marginal part of the basin presumably located in the WNW or NW, thus supporting quite uniform material transport direction in many subparallel traces. The general regional transport seems to be largely interrupted by a renewed activity of the Waitzendorf fault system predisposing the Bohemian Massif uplift against the current Carpathian Foredeep. A related strong stream incision into the uplifted surface included a newly created SW–NE reach of the Dyje river within the marginal slope between the Šobes meander and the town of Znojmo whose origin presumably started in the (Lower) Pliocene (higher stratigraphic limit) based on the supposed age of sedimentary remnants preserved within higher parts of the corresponding valley section. Thus the deposition of gravel at the Dyje–Pulkau watershed finished before or shortly after the uplift and the valley incision began. Genesis and stratigraphic position of the focused coarse sediments is likely different from those in the previous considerations.
Batík P., Barnet, I., Čtyroký, P., Čurda, J., Havlíček, P., Hazdrová, M., Líbalová, J., Šalanský, K. (1995). Vysvětlivky k Základní geologické mapě ČR 1 : 25 000. List 33-242 Hnanice. – Český geologický ústav. Praha. 27 s.
Batík, P., Čtyroký, P., Gabriel, M., Holásek, O., Klečák, J., Střída, M., Šalanský, K., Štych, J., Zeman, A. (1982). Vysvětlivky k Základní geologické mapě ČSSR 1 : 25 000. List 34-131 Šatov. – Ústřední ústav geologický. Praha. 72 s.
Batík, P. red. (1977). Základní geologická mapa ČSSR. List 34-131 Šatov. – Ústřední ústav geologický, Praha.
Batík, P. red. (1991). Geologická mapa ČR. List 33-242 Hnanice. – Ústřední ústav geologický, Praha.
Brzák, M. (1996). Geomorfologické problémy Národního parku Podyjí a přilehlého území. – MS, disertační práce. Masarykova univerzita. Brno.
Cuzk.cz (2020). Digitální model reliéfu České republiky 4. generace. – Dostupné na: http://geoportal.cuzk.cz/(S(zbeq53hvyzjbkyamw5wj3evs))/Default.aspx?head_tab=sekce-00-gp&mode=TextMeta&text=uvod_uvod&menu=01&news=yes&UvodniStrana=yes, 3. 9. 2020.
Čtyroký, P., Batík, P., Gabriel, M., Holásek, O., Klečák, J., Líbalová, J., Mátl, V., Matějovská, O., Střída, M., Šalanský, K., Štych, J., Zeman, A. (1990). Vysvětlivky k Základní geologické mapě ČSSR 1 : 25 000. List 34-113 Znojmo. – Ústřední ústav geologický. Praha. 80 s.
Čtyroký, P., Batík, P., Holásek, O., Klečák, J., Mořkovská, V., Šalanský, K., Štyc, J., Zeman, A. (1987). Vysvětlivky k Základní geologické mapě ČSSR 1 : 25 000. List 34-133 Hatě. – Ústřední ústav geologický. Praha. 20 s.
Čtyroký, P. red. (1978a). Základní geologická mapa ČSSR. List 34-133 Hatě. – Ústřední ústav geologický, Praha.
Čtyroký, P. red. (1978b). Základní geologická mapa ČSSR. List 34-113 Znojmo. – Ústřední ústav geologický, Praha.
Čtyroká, J., Čtyroký. P. (1991). Zpráva o mapování miocénu na listu 1:50 000 9-Retz. Zprávy o geologických výzkumech v roce 1990, 34–35.
Čtyroký, P., Molčíková, V. (1988). Relikty neogénu na krystaliniku Českého masívu na listu Podmolí (33-242). Zprávy o geologických výzkumech v roce 1985, 37–39.
Data.gv.at (2020). Digitales Geländemodell - 10m Niederösterreich. – Dostupné na: https://www.data.gv.at/katalog/dataset/land-noe-digitales-hohenmodel-10-m, 12. 10. 2020.
Decker, K. (1999). Tektonische Auswertung integrierter geologischer, geophysikalischer, morphologischer und strukturgeologischer Daten (Projekt N-C-036/F/98 Geogenes Naturraumpotential Horn-Hollabrunn). – MS. Geologische Bundesanstalt. Wien.
Dornič, J., Zeman, A. reds. (1978): Základní geologická mapa ČSSR. List 34-132 Božice. – Ústřední ústav geologický, Praha.
Earthexplorer.usgs.gov (2017). SRTM 3 Arc – Second Global. – Dostupné na: Earthexplorer.usgs.gov, 7. 6. 2017.
Houzar, S., Šmerda, J. (2016). Vltavíny v neogenních a pleistocenních štěrcích z okolí Jevišovic na Znojemsku. – Zprávy o geologických výzkumech, 49, 31–35. http://www.geology.cz/zpravy/cs/obsah/4900
Hubatka, F. (1997). Zpráva o geofyzikálním měření na lokalitě Znojmo – Králův stolec. – MS. Geofyzika a. s. Brno.
Hubatka, F. (1998). Zpráva o geofyzikálním měření na lokalitě Znojmo – Kraví hora. – MS. Geofyzika a. s. Brno.
Janoštík, M. (1975). Vývoj reliéfu mezi Tasovicemi a Tvořihrází v pliocénu a kvartéru. – MS, rigorózní práce. Masarykova Univerzita. Brno.
Karásek, J. (1985). Geomorfologická charakteristika reliéfu jižní části Znojemska. – Sborník Československé společnosti zeměpisné, 90, 177–189.
Kuklová, K., Vilšer, M. (1969). Hatě – celnice. II. Zpráva o provedení hydrogeologického průzkumu. – MS. Česká geologická služba – Geofond. V064666.
Nehyba, S. (2000). Štěrky na lokalitě Kraví hora u Konic. – Thayensia (Znojmo), 3, 3–12.
Nehyba, S., Kirchner, K., Kuda, F. (2019). Neogenní a kvartérní sedimenty v oblasti Nového Hrádku (západní část NP Podyjí). – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, 26, 49–57. https://doi.org/10.5817/GVMS2019-1-2-49
Nemec, W., Steel, R.J. (1988). What is a fan delta and how do we recognize it? – In: Nemec, W., Steel, R.J. (eds): Fan Deltas: Sedimentology and Tectonic Settings, 3–13, Blackie and Son.
Roetzel, R. (1996). Bericht 1994/1995 über geologische Aufnahmen im Tertiär und Quartär mit Bemerkungen zur Tektonik am Diendorfer Störungssystem auf Blatt 22 Hollabrunn. – Jahrbuch der Geologische Bundesanstalt, 139, 286–295.
Roetzel, R. red. (1998). Geologische Karte der Republik Österreich 1 : 50.000. Blatt 22 Hollabrunn. – Geologische Bundesanstalt. Wien.
Roetzel, R., Fuchs, G., Batík, P., Čtyroký, P. reds. (1999). Geologische Karte der Republik Österreich 1 : 50.000. Blatt 9 Retz. – Geologische Bundesanstalt. Wien.
Roetzel, R. red. (2007). Geologische Karte der Republik Österreich 1 : 50.000. Blatt 23 Hadres mit Erläuterungen. – Geologische Bundesanstalt. Wien. 150 s.
Roetzel, R., Fuchs, G., Batík, P., Čtyroký, P., Havlíček, P. reds. (2004). Geologische Karte der Nationalparks Thayatal und Podyjí / Geologická mapa národních parků Thayatal a Podyjí. – Geologische Bundesanstalt. Wien.
Roštínský, P., Roetzel, R. (2005). Exhumed Cenozoic landforms on the SE flank of the Bohemian Massif in the Czech Republic and Austria. – Zeitschrif für Geomorphologie, 49, 23–45.
Schnabel, W., Fuchs, G., Matura, A., Roetzel, R., Scharbert, S., Krenmayr, H.-G., Egger, J., Bryda, G., Mandl, G.W., Nowotny, A., Wessely, G. reds. (2002). Geologische Karte von Niederösterreich 1 : 200.000 mit Kurzerläuterungen. – Geologische Bundesanstalt. Wien. 47 s.
Špalek, V. (1937). Zpráva o geologických poměrech neogenního území mezi Znojmem a Hrušovany nad Jevišovkou. – Věstník Státního geologického ústavu, 13, 76–86.
Tesařík, K. (1986). Závěrečná zpráva o podrobném hydrogeologickém průzkumu pro zajištění pitné vody pro veřejný vodovod v Kuchařovicích. – MS. Česká geologická služba – Geofond. P037501.
Zeman, A. (1974). Současný stav výzkumu pleistocenních fluviálních sedimentů v Dyjsko-svrateckém úvalu a jejich problematika. – Studia geographica, 36, 41–60.
Zeman, A., Batík, P., Čekan, V., Čtyroká, J., Čtyroký, P., Eliáš, M., Holásek, O., Klečák, J., Molčíková, V., Novák, Z., Štych, J. (1987). Vysvětlivky k Základní geologické mapě ČSSR 1 : 25 000. List 34-134 Jaroslavice. – Ústřední ústav geologický. Praha. 28 s.
Zeman, A. red. (1979). Základní geologická mapa ČSSR. List 34-134 Jaroslavice. – Ústřední ústav geologický, Praha.
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License.
Copyright © 2022 Pavel Roštínský, Jaroslav Šmerda, Eva Nováková