Paleoúdolí Doubravník–Borač ve světle elektrické odporové tomografie (ERT), jeho 3D model a vazba na hydrogeologický rajon 2242 (Kuřimská kotlina), karpatská předhlubeň
Vol.28,No.1-2(2021)
There is a narrow depression of the relief between Doubravník and Borač villages situated on the contact between the Bohemian Massif and Carpathian Fordeep of the Western Carpathians. Depression is mainly filled with Lower Badenian marine sediments, to a lesser extent also with Quaternary sediments of alluvial cones, loess and slope (colluvial) deposits. Current reflections on origin of the depression oscillate between the idea of an abandoned pre-Badenian valley of the Svratka River after a depression caused by purely tectonic processes. Disadvantage of the existing assumptions is that they rely on a minimum of objective data, especially in terms of thickness of sediments and the shape of the buried relief. The aim of this study is to increase knowledge about the tectonic structure, extent and thickness of sediments. Morphostructural analysis, field research and especially geophysical measurements (ERT) on 13 profiles with lengths of 81 to 595 m and a depth range of up to 65 m were used for this purpose.
The work confirmed that the studied area is probably a paleo-valley of the Svratka River, which is divided by faults into several segments. The most significant appears to be the tectonic zone in the area between Borač and Maňová. In the interpreted results of ERT measurements, it manifests itself in a rapid change in the thickness of calcareous clays as on the D05 profile, the bottom of the valley was found at about 285 m a. s. l., while from other profiles towards Borač it is certain that the bottom altitude is at least 30 m lower (and tertiary sediments width on the surface section is bigger).
What is the position of the rock bottom of the depression at the site of the divide with the D14 profile could not be determined, but it is definitely situated at a depth greater than 310 m a. s. l. From the profiles led directly in Doubravník (D01, D02, D15) it is clear that the deepest part of the valley filled with Lower Badenian sediments is situated W of Doubravník church, but towards the north it turns to the east. The bottom was not found, but it is lower than 270 m a. s. l.
Overall, it is possible to summarize that within the section between Doubravník and Borač, the deepest shape of the relief is formed by meandering depression. Its position is different within today’s shape of the relief depression. The situation is similar in the direct parts of the Svratka valley north and south of this area of interest (between Nedvědice and Doubravník and between Borač and Štěpánovice). Therefore, the hypothesis of a paleo-valley of the Svratka River seems to be very probable. The diversion of today’s flow of the Svratka River between Doubravník and Borač to the current valley was caused by horst uplift and the overall change in the slope of the area after Badenian regression. There are also some hydrogeological impacts of this study. It is clear, the groundwater source (well HBV-1) is not situated in the deepest part of the valley, where sandy layers can be assumed, similar to that in Nedvědice (north from the area of interest). Besides groundwater flow under Badenian clays into hydrogeological district 2242 – Kuřimská kotlina (south from the area
of interest) from more distant parts of the Svratka River drainage area can be supposed, as the bottom of the Tertiary paleo-valley between Doubravník and Borač is not raised above the level of the floodplain. Also a significant failure of the underlying rocks at the contact of the Svratka Crystalline complex and the Moravicum (crystalline complex) certainly allows an uninterrupted overflow of groundwater under the insulator of Badenian clays.
3D model is disponible on https://geology.maps.arcgis.com/home/webscene/viewer.html?webscene=c2bbd5de2c1c4f13b34119add56501e7 (and other from the Czech Republic: www.geology.cz/3d).
3D model of the paleo-valley; electrical resistivity tomography (ERT) measurements; morphostructural analysis; digital terrain analysis (DMR) 5G; geological mapping; Cenozoic sediments; thickness of Miocene sediments; hydrogeological district 2241 – Kuřim
Bábek, O., Sedláček, J., Novák, A., Létal, A. (2018). Electrical resistivity imaging of anastomosing river subsurface stratigraphy and possible controls of fluvial style change in a graben-like basin, Czech Republic. – Geomorfology, 317, 139-156.
Brzák, M. (2001). Příspěvek ke genezi suchého údolí mezi Doubravníkem a Boračí ve Svratecké hornatině. – Acta Musei Moraviae, Scientiae geologicae, LXXXVI, 175–181.
Brzobohatý, R. (1997). Paleobatymetrie spodního badenu karpatské předhlubně na Moravě z pohledu otolitových faun. – In: Hladilová, S. (ed.): Dynamika vztahů kontinentálního a marinního prostředí, Sborník příspěvků. MU Brno.
Brzobohatý, R. (2002). Karpatská předhlubeň. – In: Chlupáč, I., Brzobohatý, R., Kovanda, J., Stráník, Z. (eds): Geologická minulost České republiky, 346–353. – Academia. Praha.
Bubík, M. (1997). O miocénu z vrtů na trase vodovodního přivaděče Vír–Brno. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 1996, 30, 64–66.
Cahlíková, Z. (2012). Borač – posilový vrt pro obecní vodovod. – Závěrečná zpráva hydrogeologického průzkumu. MS Geofond. Praha.
Demek, J. (1972). Manual of Detailed Geomorphological Mapping. – Academia. Praha.
Hrádek, M. (1980). Význam reliéfu v přírodním systému krajiny Svratecké vrchoviny. – Zprávy Geografického ústavu ČSAV, 17, 4, 147–160.
Hruška, J. (1991). Zpráva o geofyzikálním průzkumu. Doubravník – vodní zdroj. – MS Archív ČGS Praha.
Hubatka, F. (1996). Zpráva o geofyzikálním měření na lokalitě Doubravník. – MS Archív ČGS Praha.
Hypr, D. (1981). Jeskynní úrovně v severní a střední části Moravského krasu. – Sborník Okresního muzea v Blansku, XII/1980, 65–79.
Jelínek, J. (2008). Morfotektonická analýza digitálního modelu reliéfu – vhodný prostředek pro vyhledávání zón křehkého porušení horninového masivu. – GeoScience Engineering, 54, 1–14.
Kleprlíková, L., Doláková, N. (2016). Spodnobadenští solitérní korálnatci podřádu Caryophyllida (řád Scleractinia) z lokality Borač (jižní část karpatské předhlubně, Česká republika). – Acta Musei Moraviae, Scientiae geologicae, 101, 1–2, 75–86.
Novák, V. J. (1924). Morfologický vývoj neogénních sníženin na Moravě. – Věstník královské české společnosti nauk, třída matematicko-přírodovědecká 8, 1–229. Praha.
Petrová, P., Vít, J., Čtyroká, J. (2001). Okrajové vývoje sedimentů karpatské předhlubně na listech map 1 : 25 000 Blansko a Tišnov. – Scripta Facultatis Scientiarum Naturalium Universitatis Masarykianae Bruneneis, 30, Geology, 55–64.
Polák, A. (1960). Bylo u nás také moře?. – Nerostné bohatství Bystřicka, 10–11.
Sedlák, J. (2006). Gravimetrické mapování české republiky 1 : 25 000 a jeho geologická interpretace. Oblast Žďárské vrchy – severovýchodní okraj třebíčského masívu. – MS Archív ČGS Praha.
Schütznerová-Havelková, V. (1969). Miocén v údolí Svratky sz. od Tišnova. – Časopis pro mineralogii a geologii, 14, 3–4, 305–314.
Suess, F. E. (1912). Die moravischen Fenster und ihre Bezienhung zum Grungebirge des Hohen Gesenkes. – Denkschriften (Osterr. Akad. Wiss.), Math.–naturwiss. Kl., 88, 541–631.
Schulmann, K., Kroner, A., Hegner, E., Wendt, I., Konopásek, J., Lexa, O., Štípská, P. (2005). Chronological constraints on the pre-orogenic history, burial and exhumation of deep-seated rocks along the eastern margin of the Variscan orogen, Bohemian Massif, Czech Republic. American Journal of Science, 305: 407–448.
Skácelová, Z., Vít, J., Hroch, T., Karous, M., Nikl, P., Hrutka, M., Votoček, R. (2016). Geofyzikální metody v kenozoických hydrogeologických strukturách. – EGRSE, No.1, 2016, 44–54. ISSN 1803-1447 (CD-ROM).
Vít, J., Tomanová Petrová, P., Skácelová, Z., Hrutka, M. (2017). Geologická stavba hydrogeologického rajonu 2242 (Kuřimská kotlina) a představy vývoje toku řeky Svratky v kenozoiku. – Zprávy o geologických výzkumech, 50, 173–180.
Žížala, D., Vilímek, V. (2011). Morfostrukturní analýza údolí Svratky v okolí Doubravníku. – Informace České geografické společnosti, 1, 30, 1–12.
